Jak to bylo s vodou na Marsu?

Měření intenzity gravitačního pole, kombinovaná se studiem topografických útvarů na planetě umožňují zjistit strukturu marsovské kůry; v ní je zakódována informace o způsobech tavení nitra a úniku tepla v průběhu dlouhé doby. "Mapa, na níž je zaznamenána tloušťka kůry, zřetelně ukazuje, že na Marsu jsou podobně jako na Zemi dvě výrazně odlišné oblasti," vysvětluje Maria Zuberová z Massachusettského technologického institutu v americkém Cambridge. Pod zvrásněnou jižní vysočinou a pod vulkanickou oblastí Tharsis je kůra tlustá asi 80 kilometrů. Směrem od jihu na sever se však ztenčuje -- v severských nížinách a také v oblasti Arabia je kůra už jen 35 kilometrů silná. Tato struktura kůry v minulosti způsobila, že voda v dávné Marsově historii proudila převážně severním směrem, přičemž vytvářela celou síť údolí a kanálů. Kanály skryté dnes přímému pohledu pod severskými nížinami, jež lze odhalit pouze interpretací gravitačních dat, vyvěrají z Údolí Marineru a Údolí Kasei. Byly 200 km široké a tisíce kilometrů dlouhé; později je překryly usazeniny. Velké rozměry těchto kanálů naznačují, že se vodní nádrže v severních nížinách plnily dost rychle. Nyní již zasypané kanály tak mohou být dávnými vodními toky, které zásobovaly původní oceán na Marsu.

Měření sondy Mars Global Surveyor také podávají svědectví o ochlazování Marsu v průběhu jeho vývoje. "Pozorování naznačují, že severské nížiny byly místem, kde se v raném období Mars velmi rychle ochlazoval. Ztrátu tepla způsobila zřejmě mohutná konvekce uvnitř Marsu," říká Sean Solomon z oddělení zemského magnetismu Carnegieho ústavu ve Washingtonu, spoluautor této vědecké práce. Místa rychlé ztráty tepla na Marsu odpovídají oblastem, kde měl být původní oceán. Zvýšený přenos tepla z nitra na povrch pak zřejmě způsobil, že se na povrch planety dostaly plyny, voda či led, původně vázané v nitru. To vše se odehrávalo v počátečním období teplého klimatu na Marsu, kdy na povrchu byl dostatek tekuté vody a povrch byl chráněn před účinky slunečního větru globálním magnetickým polem planety.