Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Blýskne se Torricelli B?

Podle mnohých pozorovatelů se občas na Měsíci dějí velmi podivné věci. Většina očitých svědectví je však opředena mýty a nejasnostmi a tak není divu, že jim málokdo věří. Na příští týden je jeden z takových mimořádných jevů v malém kráteru Torricelli B dokonce předpovězen. Uvidíme něco zvláštního?

Ilustrační foto...Historie přechodných měsíčních jevů (tzv. Transient Lunar Phenomena -- TLP) je starší, než samotné teleskopické pozorování Měsíce. Už před vynálezem dalekohledu občas někdo údajně zahlédl zvláštní záblesk, zamlžení či podivné zabarvení. V kronice Gervase Catenburského například nalezl odborník na meteority Dr. J. Hartung záznam o "rozpůlení měsíčního srpku", které několik očitých svědků sledovalo v červnu 1178.

Opravdová měsíční horečka ale začala až v polovině dvacátého století, kdy byl o našeho souseda mimořádný zájem. W. S. Cameronová, která tehdy vedla program pozorování přechodných jevů ve Spojených státech, nashromáždila více než dva tisíce svědectví.

Málokteré z nich ale bylo dostatečně věrohodné, většina přechodných jevů byla totiž zaviněna změnou pozorovacích podmínek nebo nedostatečnou znalostí měsíčního terénu. Jako světlá výjimka se uvádí pozorování ruského astronoma Nikolaje. A. Kozyreva z Krymské observatoře. Ten si časného rána 3. listopadu 1958 všiml, že středový vrcholek kráteru Alphonsus byl značně nezřetelný a měl neobvyklé červenavé zabarvení. O dvě hodiny později vrcholek dokonce neobyčejně zvýšil svůj jas a až za nějakou chvíli jeho jasnost poklesla a nabyla své normální hodnoty. Kozyrev se nejprve domníval, že jevy, které pozoroval byly způsobeny změnou kvality pozorovacích podmínek, ale spektrogramy, které během tohoto úkazu pořídil, vypovídaly o opaku.

Ilustrační foto...V době, kdy se Kozyrevovi jevil vrcholek neobyčejně světlý, došlo v této oblasti k intenzivní emisi, která na jiných spektrogramech chyběla. Nutno dodat, že dnes je objektivita Kozyrevova pozorování velmi zpochybňována.

Údajné "pšouknutí" uhlíkatých par v kráteru Alphonsus, podobně jako řada jiných případů byla většinou vysvětlována jako důkaz neutichlé vulkanické aktivity našeho souseda. Mnoho přechodných jevů má však naprosto reálný základ. Mezi takové patřily i záblesky na noční straně Měsíce, pozorované při dopadech meteoroidů z roje Leonid v listopadu 1999. Několik vizuálních pozorování bylo tenkrát nezávisle potvrzeno i na video záběrech.

Měsíční povrch je však doslova přeplněn zajímavými zákoutími, ve kterých se může neobvyklá podívaná při vzácných světelných podmínkách odehrát. Obzvlášť uchvacující jsou východy či západy Slunce nad nerovnými oblastmi, kdy mohou vyvýšené útvary zářit ještě hluboko na noční straně. Příkladem takových "majáků" jsou osamocené vrcholy Mons Pico a Mons Piton u východního břehu Moře dešťů (Mare Imbium) nebo středové vrcholy kráterů Alphonsus, Theophilus či Copernicus.

Téměř nervy drásající zážitek nabízí i pruh světla, který při východu Slunce vniká úzkou trhlinou v západním svahu kráteru Pitatus, do ještě tmou zalitého sousedního kráteru Hesiodus. Je to skutečně mimořádná podívaná, na kterou si však musí každý zájemce řádně počíhat, protože k ní dochází poměrně vzácně -- asi třikrát do roka. Zvláštní světelnou hru někdy připravují i svahy a dna jasných kráterů, které se v slunečních paprscích někdy "perleťově" lesknou. To všechno jsou úkazy, které sice jsou přechodné, ale zdaleka nemají nic společného s vnitřní aktivitou Měsíce. Je to jen působivá hra světel a stínů. Musíte se ale dívat na to správné místo a ve správný čas.

Právě jedna z takových událostí by se měla v pátek 9. února odehrát v malém asi sedmikilometrovém kráteru Torricelli B (4,6 stupňů jižní selenografické šířky, 28,5 stupňů východní selenografické délky). Malý světlý bod se nachází v Moři drsnosti (Mare Asperitatis), asi padesát kilometrů severovýchodně od poměrně výrazného kráteru Torricelli, pojmenovaného po italském fyzikovi a vynálezci rtuťového barometru Evangelistovi Torricellim (1608 -- 1647).

datum
čas (UT)
librace (l)
librace (b)
colognitudo
selenografická šířka 
Slunce
přízemí
9. 2. 2001
4:53
2,40
-5,02
100,33
-0,91
7. 2. 2001
29. 1. 1983
20:35
2,65
-5,05
100,33
-0,91
28. 1. 1983

Do seznamu zajímavých měsíčních zákoutí se tento drobný kráter dostal večer 29. ledna 1983. Peter Foley z Kentu v něm tenkrát pozoroval svým třiceticentimetrovým dalekohledem neuvěřitelně jasný bod. Ihned telefonicky uvědomil skupinu pozorovatelů, kteří jeho zjištění potvrdili. Velmi jasnou skvrnu podobající se hvězdě s barvou ultrafialové lampy spatřili i Martin Mobberley a Jeremy Cook se svou ženou Marií. Neobvyklý jas si kráter Torricelli B udržel ještě asi další dvě hodiny, po té začal pozvolna slábnout. Dva další uvědomění pozorovatelé (Geoff Amery a Dr. Patrick Moore) však nepozorovali nic neobvyklého.

Podobné světlené podmínky měly v kráteru Torricelli B nastat 31. května 1985. Peter Foley, Martin Mobberley a Gerald North skutečně sledovali opětovné "rozzáření" kráterového dna, i když ne v takové intenzitě jako v roce 1983. Od té doby už skupina britských pozorovatelů v kráteru žádné mimořádné zjasnění nepozorovala. Sama autorka četných pozorování a studií Marie C. Cooková má drobné pochybnosti o tom, zda-li bylo zjasnění z 29. ledna 1983 skutečně reálné.

http://www.wfs.be.schule.de/pages/torricelli/E_index.htmlIlustrační foto...Kráteru Torricelli B ale rozhodně nemůžeme odepřít skutečnost, že je opravdu zvláštní. Potvrzují to ostatně četná pozorování změn jeho jasnosti a zabarvení, která jsou silně závislá na osvětlení Sluncem. Je možné, že na hladkém a světlém dně kráteru dochází k reflexu Slunce. Velmi vzdáleně lze tento úkaz přirovnat k reflexu, který byl pozorován sondou Galileo při průletu kolem Země v roce 1992. Na snímcích byl tenkrát zaznamenám působivý odraz slunečních paprsků na hladině Tichého oceánu.

Naprosto stejné světelné podmínky se však opakují pouze jednou za tzv. periodu Saros, která trvá 18 let a 10,33 dní. Země, Slunce a Měsíc se tak příští týden v pátek dostanou do stejného postavení, jako v době pozorování P. Foleye z roku 1983. Pozorovací skupiny z mnoha zemí (Měsíční sekce A.L.P.O., Měsíční sekce WFS v Berlíně a Měsíční sekce UAI v Itálii) proto zorganizovaly pozorovací kampaň, která by tajemství kráteru Torricelli B mohla odhalit.

Bohužel, k pozorování je zapotřebí alespoň patnácticentimetrový dalekohled, protože Torricelli B je poměrně malý a nepříliš nenápadný útvar. Majitelé menších dalekohledů ale přesto nejsou vyřazeni ze hry. Za dobrých pozorovacích podmínek je Torricelli B vidět i v menších přístrojích a pokud se rozzáří jako v roce 1983, možná si ho všimneme i ve větších triedrech. Vyhledávání drobného bodu si vyzkoušejte s dostatečným předstihem, ať víte, jaká je obvyklá podoba Torricelliho B. Zvlášť cenná by byla případná pozorování, která zdokumentujete fotograficky, CCD kamerami nebo videokamerami. Pozorovací okno pro území Evropy by se mělo otevřít brzy ráno, již krátce po třetího hodině našeho času. Téměř úplňkový Měsíc budeme moci sledovat až do svítání, takže podmínky jsou přímo ideální!

Mně samotnému se Torricelli B nezdál při prohlídkách Měsíce ničím zvláštní. Zajímal jsem se spíš o jeho blízké sousedy -- krátery Torricelli a Torricelli R. Jsem tedy velmi zvědav, co nám předvede v pátek večer.

Pavel Gabzdyl

| Zdroj: Děkuji A. Rüklovi a W. Tostovi za cenné informace.  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Tak blízko, tak daleko
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 5
Ilustrační foto...
Pod vlivem: Od úplňku do úplňku
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2003 - Díl C
Ilustrační foto...
Orloje - hi-tech 14. století (dokončení)
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691