Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Krása symetrie

Některé obrázky jsou poučné, jiné důvtipné. Jsou i pohledné záběry komplikované. V souhvězdí Herkula však leží ojedinělá planetární mlhovina Abell 39, která názorně ukazuje, že i v jednoduchosti je křehká krása.

Ilustrační foto...Ve složitém světě planetárních mlhovin, rozplývajících se obálek umírajících hvězd, najdete nejrůznější případy: Hvězdy podobné Slunci, v posledních křečích svého vodíkového obalu obohaceného o nejrůznější produkty jaderného hoření kolem sebe vyfukují komplikované struktury podobné motýlům, ozdobené řadou vláken a hustších oblastí svítícího plynu, který se prodírá skrz materiál, jenž stálici opustil v předcházejících obdobích.

Abell 39 má však mnohem jednodušší geometrii: vypadá jako pět světelných roků velká bublina, jejíž stěny mají tloušťku tak kolem třetiny světelného roku. Téměř bez kazu, s dokonalou symetrií. Tedy něco hodně vzácného.

Planetární mlhoviny samozřejmě nemají nic společného s planetami. Označení vzniklo na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, kdy některé tyto objekty pozorovatelům připomínaly kotoučky planet. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plynové obálky hvězd v posledních stádiích vývoje.

Každá hvězda totiž dříve nebo později v nitru vyčerpá veškeré zásoby vodíku, zahřeje se a začne spalovat další prvky. Vývoj u stálic do hmotnosti do osmi až jedenácti Sluncí přitom končí v okamžiku, kdy si vytvoří kyslíko-uhlíkové jádro. Poté hvězda odhodí vnější obálku, která se rozplyne v planetární mlhovinu.

Uprostřed této pomalu se rozpínající obálky pak leží bílý trpaslík: ono chladnoucí kyslíko-uhlíkové jádro. Tyto objekty sice mají velikost srovnatelnou se Zemí, svou hmotností však soupeří se Sluncem. Kávová lžička vyhořelého paliva bílého trpaslíka by proto vážila kolem čtvrt tuny! Jejich povrchová teplota dosahuje až několika desítek tisíc stupňů, avšak vzhledem k malým rozměrům trpaslíci nemají velký zářivý výkon a nejsou tedy příliš nápadní. Podobný osud čeká za několik miliard let i naše Slunce.

Ilustrační foto...

Planetární mlhoviny jsou přitom hlavním zdrojem lehkých prvků ve vesmíru. Když totiž před více než deseti miliardami roků vznikl náš vesmír, byl vyplněn výhradně vodíkem s příměsí helia. Všechny ostatní těžké prvky se vytvořily až v jaderných reaktorech jednotlivých stálic. Za prvky důležité pro život (tedy dusík, uhlík, vápník apod.) přitom vděčíme hvězdám podobným Slunci.

Abell 39 je na 39. místě katalogu mlhovin objevených v šedesátých letech Georgem Abellem. Proto má tak netradiční jméno. Leží asi sedm tisíc světelných roků daleko, v souhvězdí Herkula.

Snímek, který vypadá tak jednoduše krásně, vznikl pomocí tří a půlmetrového dalekohledu na observatoři WIYN na arizonské hoře Kitt Peak, skrz modrý filtr, jenž propouštěl pouze kolem vlnové délky 500,7 nanometru. Tedy oblasti, ve které září atomy vodíku. Plyn je to natolik řídký, že skrz něj (a také skrz světlé halo, které sahá až za okraj záběru) jsou vidět vzdálené galaxie.

Kromě bubliny se přitom ukázala i centrální hvězda -- bílý trpaslík. Pokud se ale na záběr pozorně zadíváte, můžete si všimnout, že je poněkud mimo střed, zhruba o desetinu světelného roku. Proč tomu tak je, nevíme.

Jiří Dušek

| Zdroj: NOAO News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní pamětník 6
Ilustrační foto...
NASA a ESA budou u Marsu spolupracovat
Ilustrační foto...
Polosen měsíční noci
Ilustrační foto...
Kdo hledá najde
Ilustrační foto...
Náhodné setkání
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691