Touchdown

Drobná americká sonda, jejíž konstrukci a provoz má na svědomí Laboratoř aplikované fyziky Johns Hopkins University, vstoupila po čtyřech rocích putování sluneční soustavou na oběžnou dráhu blízkozemní planetky Eros v únoru loňského roku. Od té doby studuje povrch asi 35 kilometrů dlouhého tělesa, na první pohled připomínajícího obří bramboru, řadou nejrůznějších detektorů. Analýza nashromážděných dat samozřejmě není ani zdaleka u konce, to nejzajímavější můžeme čekat až v následujících rocích. Samotná sonda Shoemaker-NEAR ale u toho nebude. Podle plánu se totiž v těchto dnech chystá dosednout na povrch samotné planetky.

Ještě před několika dny se malá observatoř pohybovala asi 35 kilometrů nad Erosem. Z téhle vzdálenosti, ideální především pro rentgenový/gama spektrometr, mohli odborníci alespoň z části ohmatat chemické složení povrchových a podpovrchových vrstev. Už dřívější podobná měření přitom naznačila, že existuje jakási souvislost mezi kompozicí planetky a tzv. chondrity -- meteority, které jsou snad pozůstatek z dob, kdy vznikala sluneční soustava.

Gama spektrometr číhá na emise záření přicházející z povrchu díky interakci s kosmickým zářením, event. přirozené radioaktivitě. "Umožňuje nám podívat se až čtyři palce pod povrch," komentoval dovednosti tohoto zařízení Jack Trombka. "To nám umožní odhadnout, zda povrchové složení odráží kompozici celého tělesa, nebo jenom tenké vnější vrstvy." Při měření odborníkům nahrávala i současná zvýšená sluneční aktivita. Časté erupce totiž zalévaly Eros nabitými částicemi a nad plán tak zvyšovaly citlivost detektoru. Občas jich dokonce přišlo tolik, že se spektrometr zcela zahltil.

Od středy 24. ledna začala Shoemaker-NEAR sestupovat níž, jenom pět až šesti kilometrů nad povrch planetky. O pár dní později se dokonce přiblíží na pouhé dva až tři kilometry. "Tyhle manévry jsou samozřejmě značně riskantní, ale chceme naší výpravu zakončit co nejlépe -- s dosud nejostřejšími záběry podivuhodného povrchu," komentoval poslední dny Robert Farquhar, vedoucí celé výpravy. Kamera by totiž mohla ukázat až deseticentimetrové detaily.

A proč se vlastně končí? "Shoemaker-NEAR je skoro bez paliva, koncem ledna bychom tedy stejně museli naše vědecká pozorování skončit," prozradil Robert Farquhar. V neděli 28. ledna se proto sonda nakrátko vrátí na kruhovou dráhu ve výšce 35 kilometrů a zahájí kontrolovaný sestup. Několik zážehů raketového motoru nejdříve sníží její dráhu a pak ji pošle směrem k povrchu, poblíž velkého "sedla".

"Shoemaker-NEAR samozřejmě nebyla nikdy připravena na přistání, takže nejde o hlavní cíl posledních manévrů," vysvětlil v tiskové zprávě Robert Farquhar. "Úspěchem pro nás bude, když pořídí z bezprostřední blízkosti další záběry. Manévr nebere ohled na to, že by sonda měla tuhle událost vydržet."