Jak vypadá ufo?

Představte si, že jste na rušném náměstí a někdo se vás zeptá na cestu. Zatímco mu ji popisujete, projdou mezi vámi dva muži s dveřmi a na vy na chvíli tazatele neuvidíte. Vzápětí pokračujete ve výkladu a vůbec si přitom nevšimnete, že hovoříte s úplně jiným člověkem. Zatímco dělníci mezi vámi procházeli s dveřmi, jeden "tazatel" vystřídal druhého...

Nesmysl? Naopak, seriozní psychologický pokus, při kterém více než polovina dotázaných žádnou změnu nezaregistrovala a dál v klidu pokračovala ve výkladu.

Opravdu, řada studií jasně dokazuje, že svět kolem sebe vnímáme mnohem méně a nepřesněji, než si sami připouštíme. Nikdy neregistrujeme všechny detaily, ale jenom ty, které se nám v daném okamžiku zdají důležité. Spoléháme se na vizuální paměť nebo na představivost, často si dokonce vytvoříme falešné vzpomínky, o jejichž reálnosti jsme skálopevně přesvědčeni.

Ve skutečnosti je ale náš obraz světa kolem značně neúplný, přímo iluzorní. Hodnověrnost "očitých svědků", jak dodávají třeba kriminalisté, je proto třeba brát s velkou rezervou. Člověk vidí jen některé důležité skutečnosti, mezery si však postupně doplňuje pomocí představivosti a paměti. Časem pak většinou nedokáže rozlišit informace skutečně viděné od dotvořených.

V případě nečekaných jevů na obloze je situace ještě komplikovanější. Většinou se jedná o tak silný emociální šok, že si člověk není schopen všimnout a zapamatovat si byť jen základní charakteristiky -- jasnost, polohu na obloze a tvar. Navíc jen málokdo se na obloze dobře vyzná, a proto ho překvapí i zcela běžné úkazy.

Název UFO je zkratkou tří anglických slov "Unidentified Flying Object", česky neidentifikovaný létající objekt. Ufo tedy skutečně existuje, s "létajícími talíři" (a jiným nádobím) či přímo s mimozemšťany je ovšem spojováno neprávem. Zpravidla se totiž jedná o různé světelné jevy. Devět z deseti "uf" si proto zaslouží označení UPS (Unidentified Phenomenon in the Sky, neidentikovaný jev na obloze). Jak byste sami zjistili, nejčastěji bývají za ufo považovány tyto jevy:

• zapadající Venuše či některá z jasných hvězd (především Sírius, zaujme ale i Orionův pás);
• reflektory a jiné projektory používané na diskotékách (promítají různé obrázky na nízké mraky);
• letadla a balony (ve velkých výškách mohou být osvětleny Sluncem i za soumraku);
• světelné jevy vznikající v okolí Slunce a Měsíce (různé kruhy a duhové záře);
• družice (mohou různě nepravidelně měnit jasnost, bezhlučně se pohybují mezi hvězdami);
• zplodiny vypuštěné z posledních stupňů nosných raket, ozářené Sluncem;
• družice zanikající v atmosféře (na rozdíl od meteorů letí pomaleji);
• velmi jasné meteory (během krátkého okamžiku přeletí oblohou, mohou ozářit krajinu);
• polární záře;
• ostatní jevy (například létající mimozemské nádobí).