V úterý 9. ledna jsme mohli sledovat nádherné vesmírné divadlo -- úplné zatmění Měsíce. Byla to až nečekaně velmi dramatická podívaná: především nad východní částí naši republiky se proháněla četná oblačnost, která snad měla v úmyslu vše překazit. Na Kraví hoře v Brně jsme měl obrovské štěstí -- tentokrát.
Oblačná clona zcela zakrývala Měsíc v době částečného zatmění, ale již několik minut po maximu úplné fáze (21h 21 min) se úplně vyjasnilo a na obloze se v souhvězdí Blíženců objevil nádherný zatmělý Měsíc. Krvavě zbarvený kotouč vypadal mezi jasnými hvězdami zimní oblohy jako skutečný přízrak.
Nejcitelněji byla Luna zabarvena ve své jižní části, severní byla mnohem jasnější, protože byla blíže okraji zemského stínu. Pohled dělostřeleckým binarem (10x80) pak vyrážel dech! Kolem barevného disku našeho vesmírného souseda se ukázalo množství hvězd, které krásu celého jevu skvěle doplňovaly. Zvlášť nápadná byla skupinka hvězd pod jižním okrajem Měsíce, jež tvořily jakousi mističku.
V době zatmění se Měsíc hvězdným pozadím prodíral jako poustevník hustým rákosím. Proto také krvavý disk z hvězdné misky spadl. V 15 cm refraktoru brněnské hvězdárny se v těsné blízkosti Měsíce vyrojilo hvězd ještě podstatně více. Nejskvělejším briliantem byla u severního okraje dvojice hvězd "XZ 1125" a "1128" -- nádherná iluzorní dvojhvězda pro malý dalekohled.
Během úplné fáze byly všechny světlé krátery a jejich jasné paprsky skvěle viditelné i v jižní, více ponořené části. S koncem úplného zatmění ve 21h 51min se poblíž okraje plného stínu objevilo při pohledu patnácticentimetrovým refraktorem úžasné modravé zabarvení -- podobné barvě denní oblohy. Teprve teď si pozemšťan uvědomil, že za celou hru barev může atmosféra naší Země...
Zdaleka ne všichni mohli letošní zatmění nerušeně sledovat. Největší smůlu asi měli v Ostravě, kde z úplné fáze neviděli téměř vůbec nic. Svědčí o tom i zpráva Tomáše Havlíka z Hvězdárny Johanna Palisy v Ostravě: "Řekl bych to asi tak, stalo to za …, jediné co bylo na počasí pozitivní, že nesněžilo, ale mnoho nescházelo." Smůlu měli i ve Valašském Meziříčí, kde se dočkali i toho sněhu...
Ve chvíli, kdy se na měsíční disk začal opět vkrádat okraj zemského stínu (konec úplného zatmění), byla ale nejkrásnější podívaná bez dalekohledu -- pouhýma očima. Náš vesmírný soused totiž se svým malým jasným srpkem vypadal jako krví zalitá oční bulva zvědavě hledící k východnímu obzoru. Naše oči skutečně vnímaly již osvětlenou část Měsíce jako čočku přilepenou na jeho okraji.
Podobný klam zažíváme ostatně i při pohledu na úzký srpek Měsíce doplněný popelavým svitem: Osvětlená část se nám zdá vždy o něco větší, než ta ponořená do tmy. Plný zemský stín mezitím stále více ustupoval z měsíčního disku a dovoloval slunečnímu svitu opět plně osvětlit úplňkový Měsíc. Teprve teď jsme si uvědomili, nakolik byl jas úplňku zeslaben zemským stínem.
I tak se ale podle mého skromného odhadu jednalo o velmi jasné zatmění -- jedno z nejkrásnějších jaké jsem kdy v životě spatřil. Troufám si také dle Danjonovy stupnice odhadnout povahu tohoto zatmění, krátce po maximu největší fáze (21h 50min), na stupeň tři až čtyři.
S postupujícím částečným zatměním se z Měsíce rychle ztrácelo nádherné zabarvení a náš soused nabýval opět svého "černobílého vzhledu", na který jsme my pozemšťané za svůj krátký život přivykli. Rozložení jasu u okraje stínu však nebylo souměrné -- důsledek rozdílného rozložení oblačnosti v místech zemského terminátoru, kudy zrovna procházely sluneční paprsky.
Milé překvapení připravil zatmělý Měsíc i pro milovníky pustého měsíčního povrchu v podobě obrysů valů neznámého kráteru, viditelného na okraji měsíčního disku poblíž velké impaktní struktury Grimaldi.
Zatmění samozřejmě sledovalo i mnoho obyvatel Evropy, Afriky a velké části Asie. Velkému zájmu se zatmění těšilo v Ammánu -- hlavním městě Jordán, jehož veřejný park obsadilo padesát členů Jordánské astronomické společnosti. Jinak tomu nebylo ani v sousední Sýrii, kde stovky lidí se svými kamerami obsadili "Qassioun mountain", nacházející se na okraji hlavního města Damašku, aby mohli zatmění sledovat v celé kráse.
V jemenském přístavním městě Adanu dokonce kvůli zatmění dočasně uzavřeli noční kluby a bary. I Kraví hora v Brně byla obležena stovkami zájemců, kteří s napětím sledovali ustupující oblačnost a rovněž skvělé moderátorské (a mnohdy i zábavné) výkony moderátorů Jeníka Hollana a Jiřího Duška, jejichž komentář byl díky zvukové aparatuře slyšet kolem celé Kraví hory.
I když jsem převážnou část úkazu strávil moderováním pořadu "Kam mizí Měsíc?" v brněnském planetáriu, nebyl jsem o nejkrásnější část představení ochuzen. Děkuji tedy Měsíci, Zemi i Slunci za skutečně nevšední zážitek -- byla to nádhera!
