Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Dokonalé spojení

Rentgenová observatoř Chandra má další zářez na pažbě: Zřejmě se jí podařilo nalézt pulsar, jenž souvisí s historicky známou supernovou, kterou sledovali čínští hvězdáři v roce 386 našeho letopočtu.

Ilustrační foto...Podíváme-li se do historie, pak se ukáže, že pozorovaných supernov bylo jako šafránu. Důvodů je samozřejmě několik: Ne každá supernova, byť exploduje v naší Galaxii, musí být nápadná i při pohledu bez dalekohledu. Řada exemplářů tudíž mohla hvězdářům uniknout. Navíc jsou naše záznamy, pokud jdeme dál do historie, hodně děravé a nejisté.

Proto můžeme supernovy pozorované v minulém tisíciletí spočítat na prstech obou rukou. První se objevila v roce 1006 v souhvězdí Vlka. Když si ji lidé na jaře všimli, mohla soupeřit s Marsem, ale během několika týdnů hravě překonala Venuši a nakonec dosáhla až -9,5 magnitudy. Byla natolik jasná, že suplovala noční osvětlení -- pokud v té době Číňané něco takového vůbec používali. Záznamy o ní však pocházejí i z Koreji, Japonska, Arábie i Evropy.

Další vzplála v roce 1054 v Býkovi a dala tak za vznik nejen známé Krabí mlhovině, ale též do nedávna jedinému známému pulsaru prokazatelně souvisejícímu s historicky známou supernovou.

Velmi hmotné stálice na pozemské obloze zřejmě zazářily i v letech 1181 (v Kasiopeji) a 1408 (v Labuti), avšak jejich reálnost není stoprocentní. Naopak je velmi jisté, že supernovu v roce 1572 sledoval v Kasiopeji dánský hvězdář Tycho Brahe. V maximu dosáhla -3 magnitud a bez dalekohledu byla pozorovatelná 16 měsíců. Tato událost, stejně jako případ z roku 1604, jenž důkladně popsal Johannes Kepler, výrazným způsobem nabouraly církevně zakořeněnou domněnku o neměnnosti hvězdné oblohy. Díky preciznímu zaměření obou supernov se podařilo nalézt nejen s nimi spojené rádiové zdroje, ale též cáry rozplývajících se obálek supernov.

No a pak zde máme ještě nejisté záznamy o hvězdičce, která nakrátko zazářila v roce 1680, opět v Kasiopeji. Pro astrofyziky je zajímavá především proto, že je s ní spojen jeden z nejjasnějších rádiových zdrojů na obloze. Byla to přitom 'rentgenová observatoř Chandra, která na tomto místě pozorovala nejen rozpínající se obálku horkého plynu, ale v jejím středu i bodový zdroj -- zkolabované jádro hmotné hvězdy: neutronovou hvězdu nebo černou díru. O tom se ale vedou ještě diskuze.

Ilustrační foto...

Pokud bychom se vydali dál do minulosti, prvního tisíciletí, pak můžeme s jistotou mluvit pouze o třech pozorovaných supernovách. Ta první vzplála roku 185 našeho letopočtu. Jak už bývá zvykem, záznamy o její existenci pochází především z pera čínských hvězdářů: V souhvězdí Kentaura, mezi alfou a betou, byla viditelná nejméně osm měsíců a na jejím místě dnes pozorujeme slabou rozpínající se obálku. Další dvě supernovy se odehrály jenom s minimálním odstupem: v roce 386 a 393 našeho letopočtu. A to je asi všechno.

Suma sumárum, za poslední dva tisíce roků, bylo pozorováno něco kolem desíti supernov. Ovšem pouze v jednom případě za sebou prokazatelně zanechaly i neutronovou hvězdu. Proč tak málo? "Jako supernova hvězda může vybuchnout jen jedenkrát ve svém životě," prozrazuje ve svých skriptech o hvězdném vývoji dr. Zdeněk Mikulášek z brněnské hvězdárny. "Výbuch supernovy je natolik drastickou událostí, že se po něm hvězda kvalitativně zcela změní -- buď přestane jako gravitačně vázaný útvar existovat -- rozplyne se, nebo se změní v neutronově degenerovanou hvězdu, případně v černou díru. Pro vzplanutí supernov napsala příroda hned několik scénářů, setkáváme se s několika typy supernov, jež mají různou příčinu destrukce a různý další osud."

Souvislost jasné supernovy, rozplývající se obálky a uvnitř rotujícího pulsaru byla zatím prokázána pouze v jediném případě: Roku 1054 vzplála v Býkovi hvězda, která dala za vznik Krabí mlhovině a neutronové hvězdě, co se dnes otočí asi třicetkrát za sekundu. Všechny naše úvahy o podivuhodném světě umírajících stálic, se tak zakládají na tomto jediném případu. Není proto divu, že hvězdáři hledají i jiné obdobné příběhy.

Mezinárodní tým odborníků na právě probíhajícím setkání Americké astronomické společnosti v San Diegu totiž uprostřed této drobné skvrnky v souhvězdí Střelce pomocí observatoře Chandra lokalizovali jasný bodový zdroj: "Věříme, že pulsar a zbytek po supernově G11.2-0.3 jsou pozůstatkem exploze pozorované Číňany před 1600 roky," komentoval Mallory Roberts. "Už to samo o sobě je velmi vzrušující, navíc se objevila řada nových otázek, především pak kolem doby, kdy byly ještě v plenkách." Jeho vzdálenost se odhaduje na 15 tisíc světelných roků.

Důvod je prostý: Na pulsar, který se otočí 14krát za sekundu, se v minulosti podívala už japonská observatoř ASCA (Advanced Satellite for Cosmology and Astrophysics) a podle jejích záznamů musí být starý kolem 24 tisíc roků. Tedy mnohem více, než by odpovídalo explozi v roce 386 našeho letopočtu. Věk se přitom určuje z rychlosti rotace a tempa zpomalování, zjednodušeně platí úměra "čím je hvězda mladší, tím rychleji rotuje".

Tým z Chandry se však domnívá, že se pulsar od svého zrodu stále točí stejně rychle. Pravděpodobnost, že by se doprostřed pěkně symetrické obálky, která se odhadem rozpíná šestnáct století, dostala jiná neutronová hvězda, je totiž více než hodně malá. Což v globálu znamená, že se pulsary zpomalují pomaleji než si myslíme. A že možná budeme časem přepisovat i naše učebnice.

Jiří Dušek

| Zdroj: Chandra News IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Týden s Vesmírem 42
Ilustrační foto...
Kdy přijde astrofyzikální show?
Ilustrační foto...
Byla vyřešena záhada Marineru 4?
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Astronomie ve 21. století
Ilustrační foto...
Miniponorka DEPTHX
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691