Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Discovery: další kolo

V rytmu motlitby faster, better, cheaper zveřejnili úředníci NASA tři nově zamýšlené mise programu Discovery. O jejich realizaci sice rozhodne až následující detailní studie, nicméně už nyní lze říci, že jde o nadmíru zajímavé projekty: od výzkumu planetek, přes Jupiterovu atmosféru až po hledání vzdálených planet.

Ilustrační foto...Filozofie projektu Discovery, který běží už deset roků, je více než jednoduchá: Unifikované podmínky pro všechny zúčastněné. Za vývoj libovolné sondy lze utratit nejvýše 300 milionů dolarů, ke startu musí stačit pouze raketa střední třídy a od podepsání kontraktu do startu smí uplynout nejdéle tři roky.

Svým způsobem je tak velkou výzvou pro nejrůznější konstruktéry, kteří mohou -- za nepříliš velké peníze i s mírným rizikem -- hledat nové přístupy. Případná ztráta, byť novináři hodně nafouknutá -- tak nepostihne desítky týmů jako u komplexních výprav, nýbrž pouze tým jeden. To, že jde o poměrně úspěšný projekt, dokazuje i následující přehled výprav ukrytých pod pláštíkem Discovery:

  • 17. února 1996 startoval Near Earth Asteroid Rendezvous, později přejmenovaný na Shoemaker, který už rok studuje planetku Eros. Provoz této první umělé družice blízkozemního tělesa bude ukončen už za necelý měsíc.
  • Také Mars Pathfinder to má za sebou. V roce 1997 spolu s vozítkem Sojourner zkoumal povrch Marsu a smělým způsobem tak vytyčil cestu dalším "levným" výpravám s vědeckým nákladem směrem k sousední planetě.
  • Vědecká data už neposílá ani Lunar Prospector, jenž studoval gravitační a magnetické anomálie, stejně jako chemické složení Měsíce. Na konci své kariéry byl naveden do jednoho z kráterů u jižního pólu.
  • Naopak Stardust -- výprava, která sbírá vzorky meziplanetárního a kometárního prachu a jež navštíví jádro vlasatice Wild 2, je teprve na cestě. Dokonce si to už za pár dní prosviští i kolem naší planety.
Zatímco tyto výpravy to mají "už jisté", další se chystají:
  • Už v únoru tohoto roku odletí Genesis: Kolektor částic slunečního větru, se kterými se v srpnu 2003 vrátí do pozemských laboratoří.
  • Připravuje se též The Comet Nucleus Tour -- CONTOUR, mise určená k setkání hned se dvě kometárními jádry při jejich pravidelném návratu do vnitřních oblastí sluneční soustavy.
  • Netrpělivě očekávaná je i sonda MESSENGER (Mercury Surface, Space Enviroment, Geochemistry and Ranging) pro detailní náhled na opomíjený Merkur.
  • Velmi akční pak bude i Deep Impact, jenž zacílí na jádro vybrané komety velký měděný projektil a po srážce provede chemický rozbor vyvrženého materiálu.
A co bude potom? Odpověď se ukrývá mezi třemi projekty, které v minulých dnech propluly do fáze "detailní studie".

První sonda se jmenuje Dawn a měla by z blízka navštívit hned dvě velké planetky z oblasti mezi Marsem a Jupiterem: Ceres a Vestu. Podle předkladatelů z Kalifornské univerzity přijde na 271 milionů dolarů a zprostředkuje nám unikátní pohled do počátků sluneční soustavy. Planetky, jak známo, jsou totiž tvořeny materiálem hodně podobným látce, ze které se tvořil celý náš systém.

Další mise by se mohla vydat k Jupiteru, k výzkumu jeho vnitřního složení a také poměrů panujících v atmosféře největší planety. Výprava se jmenuje INSIDE Jupiter a její managament spadá pod známou Jet Propulsion Laboratory (JPL).

To kosmický dalekohled Kepler bude mít mnohem vzdálenější cíle: Během čtyř roků provozu by monitoroval jasnost stovky tisíc hvězd a číhal na drobná zeslabení způsobené přechodem větší či menší planety. Observatoř, jako vůbec první zaměřená jenom na hledání extrasolárních těles, by mohla odhalit až pět stovek planet podobných Zemi a zhruba dvojnásobek podobných Jupiteru.

Úřad navíc doporučil spolupracovat na francouzském projektu NetLander, jenž se dostane na Mars v roce 2007. Půjde o čtyři malé výsadkové moduly a NASA by do nich mohla dodat seismometry, detektory rychlosti větru a možná i pár dalších užitečných věcí.

Nuže a jaké jsou termíny? Koncem tohoto roku se výběrová komise definitivně rozhodne pro jednu ze tří výše uvedených výprav. V té chvíli se otevřou stavidla dolarového rybníku a my se nejpozději v září 2006 dočkáme další, bezesporu zajímavé výpravy.

Jiří Dušek

| Zdroj: NASA News IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Ze zákulisí televizního seriálu Okna vesmíru
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 38
Ilustrační foto...
MESSENGER: Galerie snímků Merkuru
Ilustrační foto...
Když diskoška, tak diskoška...
Ilustrační foto...
Nejchladnější padlá hvězda
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691