Možná jste i vy narazili na informaci o neuvěřitelně vysokých platech českých astronomů. Redaktoři zpravodaje Corona Pragensis však zjistili něco poněkud jiného.
Průměrná výše hrubého měsíčního platu astronomů měla v roce 1999 dosáhnout, podle tabulky uvedené 12. října 2000 v Lidových novinách, částky 25 744 Kč. Právě tento nesprávný údaj si mohli přečíst nejenom astronomové, ale všichni čtenáři tohoto deníku ve speciální příloze věnované platům v České republice. A protože se zde autor dopustil zjednodušení a tím následného zkreslení, podávám k tomu na vyžádání podrobnější vysvětlení.
Nejenom tento údaj, ale i všechny další převzal příslušný redaktor z publikace Českého statistického úřadu Mzdy zaměstnanců za rok 1999 (kód 31 09-00), která zveřejňuje průměrné mzdy zjištěné z výběrového šetření mezd zaměstnanců. Toto každoročně prováděné šetření používá mj. i třídění podle klasifikace zaměstnání (KZAM), která byla vypracována na podkladě mezinárodního standardu ISCO-88. A nyní se již dostáváme k vlastnímu meritu věci. Ve výše uvedené klasifikaci se pod kódem 2111 nachází podskupina zaměstnání "fyzikové a astronomové".
Dotyčný redaktor, s největší pravděpodobností, aby získal zajímavější kategorii zaměstnance (viz rovněž výběr jednotlivých profesí uveřejněných v tabulce), vypustil "méně zajímavé" fyziky a uvedl pouze astronomy. Ti přitom ale tvoří jen malou část z celé skupiny a výsledná výše mzdy je pak pochopitelně ovlivněná také dalšími kategoriemi pracovníků jako např. jaderný fyzik apod. Je-li tedy průměrná mzda celé této podskupiny vztažena jen na astronomy, jedná se samozřejmě o chybu.
Pro úplnost ještě uveďme, že uvedená průměrná mzda je vypočtena jako průměr hrubých měsíčních mezd všech zaměstnanců, kteří byli zařazeni pod kód 2111 a měli minimálně 1700 placených hodin za uvedený rok.
Do příslušné podskupiny pod kódem 2111 podle definice přitom patří:
- vědecký (výzkumný a vývojový) pracovník v oborech fyzikálních;
- fyzik mechanik;
- fyzik termodynamik, akustik, optik;
- fyzik elektřiny a magnetismu;
- fyzik atomový, molekulární, nukleární;
- balistik;
- astronom, astrofyzik;
- fyzik hydromechanik;
- fyzik jinde neuvedený.
Problematická je rovněž i hypotetická možnost případného přepracování klasifikace KZAM, neboť ta vychází z klasifikace OSN, kterou až na nepatrné výjimky převzala Evropská unie. Právě s ohledem na připravovaný vstup České republiky do Evropské unie statistický úřad postupně ustupuje od ryze národních klasifikací a číselníků a přebírá mezinárodně platné standardy. Navíc by zde vzhledem k velmi malému počtu respondentů, v případě zpravodajských jednotek za kategorii astronom, musela být brána v úvahu i ochrana individuálních dat.Tento přístup k interpretaci příslušných statistických dat ze strany medií není bohužel výjimečný, naopak je ve smyslu obecně známých žurnalistických postupů (např. zvýrazňování zajímavosti, atraktivnosti, příklonu k negativnímu hodnocení apod.) spíše dosti častý. Obdobně jsou např. nezřídka přecházeny nebo ignorovány naše metodické informace, důležité poznámky a vysvětlivky k jednotlivým číslům apod.
Platy v Astronomickémústavu AV ČR | Prům. přepočtený počet zaměstnanců | Prům. měsíčnívýdělek v Kč | Prům. přepočtenýpočet zaměstnanců | Prům. měsíčnívýdělek v Kč |
| 1999 | 1999 | 1998 | 1998 |
vědecký pracovník s VŠ (s atestací) | 38 | 19 418 | 36 | 16 927 |
odborný pracovník VaV s VŠ | 20 | 13 463 | 22 | 11 372 |
odborný pracovník VaV s SŠ | 22 | 12 849 | 22 | 10 577 |
technicko-hospodářský pracovník | 15 | 13 958 | 15 | 12 794 |
dělník | 23 | 10 204 | 25 | 9 233 |
provozní pracovník | 0 | 0 | 0 | 0 |
Celkem AsÚ AV ČR | 118 | 14 659 | 120 | 12 653 |
Je třeba zdůraznit,že se zde nejedná a o pravidelný měsíční příjem, ale o průměrný hrubý měsíčnívýdělek, tj. 1/12 všeho, co projde pokladnou, včetně jedné poloviny 13.a jedné poloviny 14. platu, všech odměn apod. Marie Borská Ing. Marie Borská pracujev Kanceláři Akademie věd ČR. Corona Pragensis požádala o údaje KAV, abyse zjistil skutečný stav věcí, protože číslům v LN šlo jen těžko uvěřit... |
Český statistický úřad jako nezávislý státní úřad přitom nemá sebemenší zájem korigovat či jinak zkreslovat zveřejňovaná data a tím méně nesprávně informovat veřejnost. Úřad však bohužel již nemůže ovlivnit způsob interpretace a konečné použití těchto dat jednotlivými uživateli, a konkrétně novináři. Nepomohou v tom ani již zmíněné podrobné vysvětlivky, které jak známo většinou nejsou předmětem zvláštní pozornosti a zájmu, ani "osvětová činnost", kterou úřad při všech příležitostech kontaktu s příjemci statistických dat, tedy především s novináři, provádí. To záleží zcela na odborných znalostech příslušné problematiky jednotlivými novináři či autory a také na jejich profesionální etice a odpovědnosti.
Článek uveřejňujeme s laskavým svolením vydavatelů Corony Pragensis, zpravodaje pražské pobočky České astronomické společnosti.