Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Československý astronom 20. století

Jak dopadl průzkum Instantních astronomických novin o nejvýznamnějšího česko/slovenského astronoma/astronomku XX. století uspořádaný v samém záběru dvacátého století? Zajímavě.

Ilustrační foto...Základ celého projektu nám připadal jednoduchý: blíží se konec roku, potažmo konec století a tisíciletí, a my bychom mohli uspořádat hlasování o "nejvýznamnějšího česko/slovenského astronoma/astronomku XX. století". Aby měla celá anketa větší váhu, oslovíme nikoli čtenáře, ale odbornou veřejnost. Vždyť kdo jiný by měl hodnotit přínos jednotlivých českých či československých astronomů a astronomek k důkladnějšímu poznání bohyně Uránie, než lidé, pro které je astronomie denním chlebíčkem?

Také pravidla nebyla nijak složitá. V prvním, nominačním kole jsme sbírali jakékoli tipy na libovolné kandidáty (samozřejmě v intencích zadaného tématu). Podmínky k postupu do druhého kola pak byly jenom tři:

  • dotyčný astronom(ka) přispěl zásadním dílem k rozvoji astronomie právě v průběhu dvacátého století;
  • alespoň po nějakou dobu měl(a) českou/československou státní příslušnost;
  • návrh podali alespoň dva lidé.
Během prázdnin loňského roku tak vznikl seznam tři desítek osobností (sám o sobě velmi zajímavý), kteří českou astronomii ovlivňovali v průběhu celého dvacátého století. Někteří to stihli na jeho začátku, narodili se totiž již ve století devatenáctém, jiní v jeho průběhu a mnozí dokonce budou publikovat řadu myšlenek i na počátku století jedenadvacátého.

Ze soupisu významných jmen pak mělo přesně devadesát šest oslovených českých a slovenských hvězdářů vybrat jenom tři. Navíc v pořadí 1., 2. a 3. Jak dokládají došlé reakce, volba to rozhodně nebyla jednoduchá. Jeden příklad za všechny: Vzor anketa "co mám nejradši": 1. jablka, 2. písničky Karla Kryla, 3. bramborové domácí placky, čímž chci prakticky naznačit neporovnatelnost. Leč vážněji: 1. Kopal (byl přínosem v mnoha oborech a skvělým leaderem), 2. Bečvář (jeho mapy ovlivnily pozorovatele na celém světě), 3. Perek (nejprve teoretické práce, pak astronomická diplomacie), v těsném závěsu bych pak dal (vím, mimo svá hlasovací práva) Plavce (teoretické práce, organizace československého stelárního výzkumu, pedagogika) a Sekaninu (schopnost nových pohledů na staré problémy).

Ilustrační foto...Ba co víc, dokonce se objevila řada hlasů proti anketě jako takové. Jde prý o pouhý "televizní trik k zaujetí diváků", který může v nejlepším případě něco vypovědět o představách a zájmech hlasujících, nikoli však o skutečnosti samotné. A nebo, že žebříčky a rekordy mají snad smysl ve sportu, kde se závodí v jedné disciplíně, ale i tam je to prý kruté… Včetně takových doporučení jako, že Věda je na jiné úrovni, starejte se o důležitější věci...

Řada oslovených proto účast v anketě odmítla: Rád bych Vám sdělil, že se ankety Instantních astronomických novin "nejvýznačnější česko-slovenský astronom/ka 20. století nezúčastním. Přiřadil bych se ke kritikům takové ankety a to ze dvou důvodů, z nichž důvod a) pokládám za podstatně závaznější než b): a) Jen těžko se dá navzájem srovnávat přínos astronomů z různých oborů, a tedy i jejich významnost. Takové posouzení je taky velmi subjektivní vzhledem k vlastnímu oboru. b) Název "česko-slovenský astronom" pokládám za trochu nacionalistický. Právě na astronomii by se mělo pohlížet jako na mezinárodní vědu, ve které mateřská řeč jednotlivců nehraje pro rozvoj této vědy žádnou roli. Našlo by se také mnoho příkladů na to, že jeden astronom pracoval v několika zemích: např. Zdeněk Kopal je Čech -- to nikdo nepopírá -- který ale hned po vystudování UK odešel ve svých 24 letech z Prahy a působil do konce života jako astronom v USA a hlavně ve Velké Británii. Pro takové astronomy se mi název "česko-slovenský" nezamlouvá a spíš bych u něho řekl "britský" astronom českého původu. Jestli ale "česko-slovenský" nebo "britský", to se mi vlastně nezdá pro astronomii nijak důležité.

A přišly i návrhy, jak celý průzkum udělat objektivnější: Navrhuji, abyste udělali v následujících měsících a v letech daleko objektivnější vyhodnocování. Prostě třeba si vzít: a/ mezinárodní učebnice astronomie a kapitol astronomie, a vyhledat jména; b/ časopisy Nature, ApJ, AA, atd... od začátku století, a vyhledat jména; c/ vesmírné objekty nebo části objektů, u kterých jsou jména (např. měsíční krátery -- chybí např. jméno Klepešty v druhem kole!); d/ zeptat se též cizích osob na názory; e/ kde byli zaměstnáni; f/ co objevili; g/ kde a co publikovali; atd... Čili prvně si třeba sestavit seznam osob dle zcela objektivních kritérii, pak u každé osoby shrnout, co dokázali, a do třetice dle těchto fakt se rozhodnout.

Ilustrační foto...Samozřejmě, od počátku bylo i nám jasné, nastavená kriteria výběru nejsou optimální. Vždyť s konstatováním, že nominovaní astronomové žili v různých dobách, za různých podmínek a působili v různých oborech i státech, jsme byli předem dobře seznámeni.

Anketu jsme však brali jako nevinnou zábavu u příležitosti zajímavého číselného předělu, která by mohla nejen odkrýt názory žijících hvězdářů, ale především upozornit na více či méně zapomenutá jména významných odborníků. Což naštěstí doložila i řada pozitivních reakcí: Vaši anketu beru tak, že neurčuje pořadí nejvýznamnějších astronomů, ale pořadí astronomů, kteří jsou takto vnímáni jistou komunitou. Výsledek takové ankety může být zajímavý sociologicky, a proto se nezdráhám odpovědět, byť s dílem některých "kandidátů" nejsem obeznámen. A nebo tento názor: Nemyslím si, že ankety jsou bulvární výmysl na přilákání čtenářů, ono totiž každé byť seriózněji vypadající hodnocení je v podstatě to samé (čestní členové ČAS, čestné tituly aj.), o dalších žabomyších válkách v české astronomii nemluvě. Možná je v odmítání anket i nechuť stát si za svým jednoznačným názorem, možná něco úplně jiného...

Takže nakonec nám došlo 36 odpovědí. Sedmatřicetiprocentní úspěšnost přitom nebyla v porovnání s obdobnými anketami nijak špatná. Těchto třicet šest hvězdářů přitom svůj hlas dalo jenom sedmnácti lidem (i to o lecčem vypovídá). Jmenovitě a podle abecedy: Antonín Bečvář, Zdeněk Ceplecha, Josef Jan Frič, Petr Harmanec, Zdeněk Horský, Ivan Hubený, Ľubor Kresák, Zdeněk Kopal, František Link, Antonín Mrkos, Vincenc Nechvíle, František Nušl, Luboš Perek, Mirek Plavec, Zdeněk Sekanina, Zdeněk Švestka, Vladimír Vanýsek.

Jak už bylo řečeno, každý z nich měl vybrat tři "nej-" a seřadit je za sebou. Při vyhodnocování ankety pak "první" nominovaný dostal 3 body, "druhý" 2 body a "třetí" bod jeden. Výsledné pořadí nakonec určil prostý součet bodů.

Takže koho lze považovat za nejvýznamnějšího česko/slovenského astronoma 20. století? Uveřejňujeme prvních pět jmen, která výrazně převýšila všechna ostatní.

Zdeněk Kopal (1914 -1993)
Jeho přístup k věcembyl sice matematicko-geometrický a v jeho pracích je strašná spousta překlepůa chyb v rovnicích, nicméně jeho přínos k všeobecnému uznání role Rocheovamodelu (což pro dvojhvězdy byl nápad Kuipera, Parenaga a Wooda) je nepopiratelný,rovněž jeho studie týkající se různých aspektů dynamiky dvojhvězd jsoudodnes používány a citovány. Naopak jeho neznalost teorie hvězdnéhovývoje dočasně poněkud přibrzdila pokrok v chápání výměny hmoty ve dvojhvězdách,zdůvodnil svoji nominaci Petr Harmanec. Jiří Grygar pak dodal jeho zásluhyo numerickou matematiku a o fotografování povrchu Měsíce pro program Apollo,nemluvě o jeho iniciativě při vzniku mezinárodních vědeckých časopisů jakoje Astrophysics and Space Sciences, Icarus aj. V naší anketě získal ohromných52 bodů.
Antonín Bečvář (1901 - 1965)
V nesmírně složité situacise zasloužil o výstavbu Observatoře na Skalnatém Plese, dokončené roku1943, o její záchranu před zničením Němci v závěru II. světové války ajako první ředitel i o její vědecký profil, zvláště ve výzkumu Slunce,komet a meteorických rojů. Celosvětově se proslavil ucelenou řadou atlasůoblohy, od fotografického atlasu přes kartografické práce (Atlas Coeli,Atlas Eclipticalis, Borealis a Australis), jež po půlstoletí neměly vesvětě konkurenci. Je jeden z mála našich astronomů, po němž je pojmenovánměsíční kráter, popsal nám ve zkratce přínos Antonína Bečváře -- odjehož narození letos mimochodem uplyne sto roků -- Jiří Grygar. My jenomdodáváme, že v anketě dostal vynikajících 37 bodů.
Zdeněk Ceplecha (*1929)
Systematickou celoživotníprací velmi urychlil pokrok ve studiu malých těles sluneční soustavy, významněvylepšil nejen studie dynamiky meteorů, ale přispěl k mnohem fyzikálnějšímupřístupu k celému problému, komentoval Petr Harmanec. Dodejme, že seZdeněk Ceplecha zasloužil o rozvoj sítě celooblohových komor, které přineslyjeden z kapitálních úlovků 20. století: Příbramský meteorit. Navíc je členemUčené společnosti České republiky.
Luboš Perek (*1919)
Zasloužil se rozhodujícíměrou o rozvoj stelární astronomie v Československu po II. světové válce.Zkonstruoval 0,6 m reflektor v Brně a řídil výstavbu 2m reflektoru v Ondřejově.Založil stelární oddělení Astronomického ústavu ČSAV a úspěšně vedl ústavjako ředitel v politicky nejobtížnějším období tzv. normalizace v letech1968-75. Zastával význačné funkce v IAU (generální sekretář), ICSU (viceprezident)a IAF (prezident), uplatnil se i v OSN a dosáhl vysokých poct -- po M.R.Štefánikovi je naším jediným astronomem, který byl vyznamenán prestižníJanssenovou medaili Francouzské astronomické společnosti. Je také členemUčené společnosti ČR. Ve své vědecké práci dosáhl stěžejních výsledků přivýzkumu stavby a dynamiky Galaxie, dále se pak zabýval planetárními mlhovinami(katalog, který sestavil společně se svým aspirantem L. Kohoutkem, je nejcitovanějšímdílem čs. astronomie vůbec) a po příchodu do OSN kosmickým právem, kderovněž dosáhl světového věhlasu, zejména při formulaci problémů kosmickéhosmetí a definici geostacionární dráhy, charakterizoval jeho příspěvekJiří Grygar.
Mirek J. Plavec (*1925)
Jeden ze tří průkopníkůmodelování výměny hmoty ve dvojhvězdách, později prováděl velmi významnéstudie cirkumstelární hmoty v interagujících dvojhvězdách pomocí družicovýchUV spekter. Kromě toho jako první rozšířil koncept Rocheova modelu na nesynchronněrotující hvězdy a přispěl dalšími studiemi a velmi dobře sepsanými přehledyk rozvoji teorie dvojhvězd, připsal opět Petr Harmanec. Mirek J. Plavec,autor řady populárních knih, se pak podílel i na rozvoji české stelárníastrofyziky a vybudování dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově. Je čestnýmčlenem Učené společnosti České republiky.

Na pořadí a počtu "posbíraných" bodů podle nás příliš nezáleží, jména to jsou všechno bezesporu velmi zvučná. Přesto všechno jsme ale u prvních dvou tuto informaci zachovali. Zdeněk Kopal i Antonín Bečvář totiž dostali bezkonkurenční množství hlasů, doslova ční nad všemi ostatními.

Pokud bychom tedy měli jmenovat jednoho nejvýznačnějšího českého astronoma 20. století, a chtěli se přitom ohlížet na rozhodnutí profesionálů, pak musíme vyslovit jméno Zdeněk Kopal. Pokud bychom mohli výběr rozšířit na pět jmen, pak Kopal, Bečvář, Ceplecha, Perek, Plavec. Pokud na dvacet, pak ... však vy víte.

Facta loquuntur. Skutky hovoří.

Jiří Dušek

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Úpické hvězdy
Ilustrační foto...
Záhada Merkuru vyřešena?
Ilustrační foto...
Obloha v září
Ilustrační foto...
Když se řekne EVA
Ilustrační foto...
Dopis zájemci o meteority
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691