Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Vzkaz od Jany Tiché

ředitelky Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti

Ilustrační foto...Mám-li se podívat o padesát let dopředu, k roku 2050, podívám se nejprve o padesát let zpět, někam k roku 1950.

Mezi známými planetkami bylo tehdy jen několik těles přibližujících se k Zemi, a byla považována spíše za kuriozitu než za objekt systematických přehlídek oblohy. Astronomové měli spíše obavu, že i typických planetek hlavního pásu už je známo tolik, že nikdo nezvládne počítat jejich dráhy. Jen největší teoretické kapacity měly v hlavě prvopočátky idey nejen o dnešním Oortově mračnu, ale i Kuiperově pásu. Zdatnému počtáři trval výpočet dráhy komety (s využitím tehdejší nejmodernější mechanické počítačky) dvacet čtyři hodin.

V současnosti, jsou blízkozemní asteroidy hledány pomocí automatizovaných dalekohledů, dále zkoumány pozemskými raditeleskopy i kosmickými sondami, na příslušných webovských stránkách se denně aktualizují přepočty tisíců drah planetek. Tělesa za drahou planety Neptun můžeme díky CCD čipům pozorovat i poměrně malými dalekohledy.

Mohla bych fabulovat jaká další technická revoluce nás čeká po revoluci křemíkové. Ale jsou tu i katastrofické scénáře. Čeká nás třeba v příštích padesáti letech srážka s planetkou? Dneska odhadujeme počet blízkozemních asteroidů o průměru 1 km na tisícovku, ale 100metrových asteroidů se může pohybovat v okolí Země sto tisíc. Pravděpodobnost srážky s malým tělesem "tunguzských" rozměrů (cca 75 m) je jednou za tisíc let. To ovšem nevylučuje, že taková srážka nastane už v následujících padesáti letech. Takhle malé těleso může zničit neobydlenou tajgu v povodí Podkamenné Tunguzky, nebo velkoměsto rozměrů Washingtonu či Moskvy. A dovedeme si představit, co by znamenalo zničení hlavního města světové velmoci pro dnešní (ať chceme či nechceme) globálně svázaný svět?

Třeba už se budeme v roce 2050 umět ubránit. Třeba alespoň někteří vedoucí činitelé usoudí, že je třeba se věnovat i tak málo pravděpodobnému, leč možnému nebezpečí, jako je srážka s kosmickým tělesem, a dokáží získat prostředky na financování výzkumu blízkozemních těles a ochrany Země před nimi. V celosvětové spolupráci nově vybudovaný Spaceguard systém zaregistruje včas blížící se asteroid a ten bude bezpečně rozbit nebo odkloněn ze své dráhy. Možná o každém z nich budeme včas vědět i díky předsunutým stanicím v kosmu, na Měsíci a Marsu.

Ale možná si lidstvo dokáže samo vyrobit daleko větší problémy, než ty, které nám připraví sluneční soustava. Nejde jen o znečištění životního prostředí, zeslabenou ozónovou vrstvu či jaderných odpad. Možná jde ještě víc o "znečištění" myslí. Zatímco my si u svých počítačů, v teple, bezpečí, víceméně zdraví a najezení, sedíme u svých počítačů, Internetu či CCD, jinde se lidé vraždí nebo jsou vražděni kvůli etnické čistotě, příslušenství k jinému kmeni, náboženství…a ani nemusíme chodit pryč z Evropy. Přitom je to v podstatě směšné. Při pohledu do historie výzkumu planetek vidíme, že nejúspěšnější vizuální objevitel planetek je sice řazen do Rakouska, ale narodil se ve Slezsku, já sama mám sice poctivé české občanství, leč minimálně jednu vídeňskou babičku.

Možná, že umět odstranit, nebo spíš neustále kontrolovat tohle občasné "zatmění" mysli, je a bude stejně důležité, jako technický vývoj. Jak pro celé lidstvo, tak pro astronomy. Jak teď, tak v roce 2050. Jen si dejme ruku na srdce a řekněme si, zda jsme se vždycky na sto procent ubránili onomu červíčkovi pochybností říkajícímu "no on/ona to sice udělal/a, napsal/a, spočítal/a takhle, ale je z jiné hvězdárny, školy, skupiny tak pozor na něj/ní". Základem astronomie je sice přesnost, ale nezapomeňme být zároveň velkorysí.

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Vesmírný týden 2005 / 38
Ilustrační foto...
Skrytý oceán na Ganymédu?
Ilustrační foto...
Blízkozemní planetky -- polovina úkolu hotova?
Ilustrační foto...
65. výročí českobudějovické hvězdárny
Ilustrační foto...
Leonidy: Jaké byly?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691