objevitele jedné ze slavných komet druhé poloviny 20. století
Netroufám si uvažovat o tom, jak bude vypadat astronomie za 50 let, co astronomové za tu dobu vyřeší. To bych považoval za příliš odvážné a nejisté.
Za jeden z nejdůležitějších cílů astronomie (z hlediska celého lidstva) pokládám výzkum postavení Země ve vesmíru. Toto postavení se radikálně změnilo v průběhu několika století, od centralistické představy a geocentrického názoru na sluneční soustavu, k správnému heliocentrickému modelu, k představě polohy Slunce v Galaxii a naší Galaxie ve vesmíru. Je to výsledek astronomie a nabídka, kterou bohužel bere v úvahu zatím jen menšina lidstva.
Vzhledem k tomuto cíli je další snažení astronomie o důkaz existence jiných slunečních soustav s planetami podobnými Zemi velmi důležité. V současné době je známo 47 planetárních disků nebo planet u hvězd. Tento počet se bude zvětšovat a astronomové se budou v budoucnu jistě snažit, planety v jiných soustavách (zejména planety podobné Zemi) studovat.
Předpokladem ovšem je, že lidstvo bude ochotno věnovat finanční prostředky pro tento účel, prostředky na stavbu stále větších dalekohledů na povrchu Země, na vyslání družic Země s dalekohledy. Takové plány jsou četné (současné systémy a projekty pro blízkou budoucnost: ALMA, CAROT, SIM, GAIA, AMBER, TPF/Darwin, MIDI). Uskuteční-li se, to záleží hlavně na tom, do jaké míry se bude muset lidstvo v budoucnosti zabývat stále se zhoršujícími ekologickými podmínkami na Zemi, do jaké míry se v roce 2050 a možná už i předtím nebude muset zabývat problémy, které se budou soustřeďovat na zachování jeho vlastní existence.
Další žití (civilizovaného) lidstva bude stěžejní problém, jehož řešení bude vyžadovat značné finanční prostředky. A doufejme, že to postačí, že už nebude pozdě -- což je stanovisko, domnívám se, ani ne tak pesimistické, jako spíše jen realistické.
