Je pondělí večer a snad na všech hvězdárnách České republiky bez ustání vyzvánějí telefony se stále stejným dotazem: Kde můžeme na obloze spatřit Mezinárodní kosmickou stanici? Rodící se chlouba světové kosmonautiky totiž dostala nová křídla a stala se třetím nejjasnějším objektem noční oblohy... Alespoň tak to tvrdily televizní i rozhlasové šoty a v dalších dnech i novinové články. Ovšem jak už to tak bývá, s jejím leskem to ani zdaleka není tak slavné.
V neděli 3. prosince vystoupili z raketoplánu Endeavour na sedm a půl hodiny astronauti Carlos Noriega a Joe Tanner a dohlédli na instalaci dvou obřích solárních panelů vážících přes sedmnáct tun, které ozdobí Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), neoficiálně, ale o to víc častěji, přezdívanou Alfa.
"Vypadá to dobře. Pokračuj," vybídl Joe Tanner kolegu Marka Garneaua, jenž přímo z raketoplánu dálkově ovládal obří mechanickou paži připevňující panely nad obytný modul Unity ISS. "Jsi přesně ve středu, chlape," zvolal Tanner, jenž pomocí malých kamer na skafandru sledoval v otevřeném kosmu pohyby ramena. Velitel letu Brent Jett potom na dálku otevřel schránky dlouhé čtyři a půl a široké půl metru, v nichž byly panely složeny jako harmoniky.
První se úplně rozvinul již za třináct minut. Při rozvinování druhého panelu, ale mechanismus začal zlobit a nereagoval na příslušné počítačové příkazy. Celá operace byla tedy odložena na 4. prosince, kdy se po dvouhodinovém zápasu konečně podařilo kosmonautům plně rozevřít i druhý panel. Dnes je tedy celkové rozpětí obou solárních článků na Alfě sedmdesát tři metrů!
Raketoplán Endeavour se od základny odpojil 10. prosince a posádka při hodinovém akrobatickém obletu kolem na záběr pořídila celou sérii snímků "nových křídel". Paluba Alfy však nezůstala opuštěná, v těchto chvílích ji obývá americký velitel William Shepherd a dva ruští kosmonauti -- Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov. Další návštěvu dostane ISS až příští měsíc, kdy přiletí raketoplán Atlantis.
Podle posledních zpráv -- díky výměně raketových motorků na letounu Discovery, dokonce první osadníci Alfy zůstanou ve vesmíru o několik týdnů déle. V první polovině března je vystřídá Rus Jurij Usachev, Američané James Voss a Susan Helms.
Vraťme se ale do současnosti. Jakmile dostala Mezinárodní kosmická stanice nová křídla, stala se vlastně po Měsíci a planetě Venuši třetím nejjasnějším objektem na noční obloze. Aby však dosáhla největšího lesku (tedy -2,8 mag), musí být plně osvětlena a zároveň se musí nacházet nejblíže Zemi (367 kilometrů). Mnohem častěji se proto stává, že ISS je hvězdou asi první velikosti (podobný jas má ruská orbitální stanice Mir). Z našich zeměpisných šířek je navíc mnohdy pozorovatelná jen nízko nad obzorem a její přelet trvá kolem dvou minut.
Předpovědí přeletů můžete pro libovolné místo na Zemi najít na často zmiňovaných stránkách heavens-above.com . Přiložená tabulka byla spočítána pro Brno, vzhledem k malosti České republiky však platí v rámci tolerance minut a několika stupňů pro celé území našeho státu. Uveden je okamžik začátku letu (čas, výška ve stupních a azimut; W - západ, E - východ, S - jih, N - sever), maximální dosažená výška a konec letu, kdy zmizí za obzorem či v zemském stínu.
| datum | mag | začátek letu | max. výška nadobzorem | konec letu |
|---|
| čas | výš. | az. | čas | výš. | az. | čas | výš. | az. |
|---|
| 14. 12. | 0.1 | 17:58:10 | 10 | SW | 18:00:49 | 41 | S | 18:00:49 | 41 | S |
| 15. 12. | 1.0 | 16:56:16 | 10 | SW | 16:58:46 | 23 | SE | 17:00:52 | 13 | E |
| 15. 12. | 1.4 | 18:31:11 | 10 | SW | 18:32:52 | 29 | WS | 18:32:52 | 29 | WS |
| 16. 12. | -0.4 | 17:28:41 | 10 | SW | 17:31:44 | 57 | SE | 17:32:48 | 34 | E |
| 16. 12. | 2.8 | 19:04:30 | 10 | W | 19:04:48 | 12 | W | 19:04:48 | 12 | W |
| 17. 12. | 0.7 | 16:26:27 | 10 | SW | 16:29:11 | 30 | SE | 16:32:01 | 10 | E |
| 17. 12. | -0.5 | 18:01:45 | 10 | W | 18:04:39 | 68 | NW | 18:04:39 | 68 | NW |
| 18. 12. | -0.6 | 16:59:02 | 10 | WS | 17:02:09 | 75 | SE | 17:04:27 | 17 | ENE |
| 18. 12. | 1.6 | 18:34:58 | 10 | W | 18:36:26 | 24 | WN | 18:36:26 | 24 | WN |
| 19. 12. | -0.5 | 17:32:06 | 10 | W | 17:35:11 | 62 | N | 17:36:09 | 37 | NE |
| 19. 12. | 3.0 | 19:08:06 | 10 | WN | 19:08:08 | 10 | WN | 19:08:08 | 10 | WN |
| 20. 12. | -0.7 | 16:29:13 | 10 | WS | 16:32:19 | 88 | NW | 16:35:26 | 10 | EN |
| 20. 12. | 0.0 | 18:05:13 | 10 | WN | 18:07:49 | 46 | NW | 18:07:49 | 46 | NW |
| 21. 12. | -0.4 | 17:02:14 | 10 | W | 17:05:18 | 56 | N | 17:07:27 | 17 | EN |
| 21. 12. | 1.8 | 18:38:11 | 10 | WN | 18:39:26 | 22 | WN | 18:39:26 | 22 | WN |
| 22. 12. | -0.4 | 17:35:13 | 10 | WN | 17:38:16 | 53 | N | 17:39:03 | 39 | NE |
| 23. 12. | -0.4 | 16:32:09 | 10 | W | 16:35:12 | 52 | N | 16:38:14 | 10 | EN |
| 23. 12. | -0.2 | 18:08:02 | 10 | WN | 18:10:38 | 57 | NW | 18:10:38 | 57 | NW |
Planeta Venuše, která se nyní představuje večer nad jihozápadním obzorem je proto nesrovnatelně jasnějším a nápadnějším objektem. Ani mezi umělým tělesy nedrží Alfa primát. Zjasnění družic globální telekomunikační sítě Iridium jsou nesrovnatelně nápadnější -- dosahují až mínus osmé velikosti!
Je tedy vidět, že kolem Mezinárodní kosmické stanice na noční obloze se možná rozpoutalo zbytečně mnoho povyku. Je však třeba dodat, že tento povyk zdaleka nebyl samoúčelný. Díky dobře naplánované mediální kampani dnes valná většina lidí hledá na obloze zářící základnu, jejíž solární panely jsou další chloubou americké kosmonautiky. Ať žije ISS!
