Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jak umře Mir?

Čas T0 přijde někdy mezi pondělím 26. a středou 28. února 2001: Při přeletu nad Afrikou se na více než dvanáct minut zapálí motory dopravní lodě Progress. Stanice naposledy přeletí nad ruskými sledovacími stanicemi a v okamžiku, kdy nad východní Asií ztichnou raketové motory, bude už všechno definitivně hotovo.

Ilustrační foto...Mir se ponoří do zemské atmosféry. Pod neskutečným náporem houstnoucího plynu se nejdříve utrhnou sluneční panely a jemné antény, poté začne rozpad i soustava důmyslně propojených modulů.

Chuchvalec trosek přeletí nad Austrálií, Novým Zélandem i Marquezovy ostrovy a namíří si to do neobydlené části jižního Pacifiku. Zhruba třetina materiálu, který ještě před několika minutami zašlou slávu dávno neexistujícího Sovětského svazu, ohnivý průlet přežije a zasype rozsáhlou oblast o délce až šest tisíc kilometrů a šířce jenom dvě stě kilometrů. Naštěstí mimo jakákoli obydlená místa, daleko od leteckých i námořních tras.

Tak vypadá ideální scénář zániku orbitální základny Mir, o kterém před časem rozhodla ruská vláda. Důvodů k tomuto, zdá se neodvratnému kroku, je hned několik: Za prvé, stanice skutečně není nejmladší, a i když je v docela slušném stavu, příliš veliký zájem o ni není. Dokonce i dlouhou dobu značně agresivní společnost MirCorp, která jí hodlala využít pro řadu komerčních projektů, v úterý oficiálně na další spolupráci rezignovala.

Navíc chybí peníze. Rusko, ale i řada dalších, potenciálních mecenášů, především Američané, nyní sází na novou, špičkově vybavenu Mezinárodní kosmickou stanici. Její stavba přijde na šedesát miliard dolarů a je bezesporu velkou zátěží i pro movité Spojené státy.

No a pak je zde -- pro ruskou vládu -- velký strašák v podobě možné katastrofy, která postihla již dvě tamní pýchy: ponorku Kursk a televizní věž Ostankino. Blamáž z fatální nehody na palubě poruchové stanice by mohla způsobit značné otřesy.

Háček je pouze v tom, že "stažení" podobně velkého tělesa z oběžné dráhy zpět do náruče matičky Země není vůbec jednoduché. Centrální modul stanice krouží ve vesmíru už od 20. února 1986 a za více než patnáct roků se z něho stal rozsáhlý komplex připojených laboratoří, slunečních panelů, antén a řady dalších, dodatečně instalovaných zařízení. Takže nyní váží přes 130 tun! Modelové výpočty přitom ukazují, že zhruba 50 tun trosek průlet atmosférou -- byť bude sebeničivější -- přežije a poměrně velkou rychlostí s sebou plácne až na zemský povrch.

Ilustrační foto...Asi nikoho proto nepřekvapí, že Rusům v příštích dnech podá elektronickou ruku americké vojenské zpravodajství, které se zabývá globálním sledováním dění na oběžné dráze. Zánik Miru se totiž může snadno proměnit ve skutečnou "ruskou ruletu".

Stanice je sice v dobré kondici, ale na druhou stranu se při rostoucí námaze může stát cokoli. Stačí větší sluneční erupce, vrchní části zemské atmosféry rychle zhoustnou a celý scénář řízeného zániku přijde vniveč. Komplikovaná struktura, jakým základna bezesporu je, se pak vydá k zemi zcela nekontrolována. Ovšem i tak se není čeho obávat. Naše planeta je veliká, navíc ze dvou třetin pokrytá oceány -- takže pravděpodobnost, že by došlo k nějaké velké nehodě, je přijatelně nízká.

Řízený konec Miru začne na sklonku ledna příštího roku, kdy se k němu připojí nepilotovaná dopravní loď Progress M1, jenž sebou doveze nezbytné zásoby paliva, a přidá se tak k již zakotvenému Progressu 243. V následujících dnech a týdnech provedou sérii menších korekcí dráhy, až nakonec nastane příležitost pro ten poslední manévr. A když ne? Pak jsou dny stanice i tak sečteny: Pokud se nebude nic dělat, vydrží na oběžné dráze nejdéle do začátku března.

Jiří Dušek

| Zdroj: SpaceViews a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevů 2006 - F
Ilustrační foto...
Neklidné srdce červeného obra
Ilustrační foto...
Záhada Merkuru konečně vyřešena?
Ilustrační foto...
Prospero oslavil třicetiny
Ilustrační foto...
Vyhlášení soutěže HOP
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691