Zrak všech kosmonautiků a milovníků Marsu zvlášť se upírá ke čtvrtku 16. března 2000. Tento den bude zveřejněna zpráva komise vyšetřující nehodu Mars Polar Landeru a ve známost vejdou i z toho vyplývající doporučení k zajištění budoucích výprav k červené planetě.
Výsledky pečlivé studie jsou samozřejmě stále ještě utajeny, nicméně tu a tam nějaká informace na Internet prosákla. Předně se ukázalo, že se hlavní pozornost odborníků soustředila na přistávací nohy sondy, jako na nejpravděpodobnější příčinu fatální zkázy. O co jde?
Nepříliš pevné nohy Landeru byly vybaveny spínači, které měly řídícímu počítači sondy po dosednutí na povrch Marsu poslat povel k vypnutí brzdících raketových motorů. K chybě došlo ve výšce sedm a půl kilometrů, kdy se odpoutal tepelný štít a nohy se roztáhly do přistávací polohy. V tom okamžiku však sonda mírně nadskočila... ...kritické spínače nesprávně zareagovaly a přesvědčily elektronický mozek, že se dotknuly pevného povrchu. Výsledkem byla katastrofa. Počítač měl původně až do výšky 40 metrů monitorovat svoji výšku, místo toho bezprostředně vypnul brzdící motory a volným pádem se roztříštil o tvrdou náruč červené planety.
Výše popisovaný defekt, který je opakovaně prověřován v pozemských zkušebnách, je "nejpravděpodobnější" příčinou nehody Mars Polar Landeru. Se vztyčeným prstem však musíme varovat, že se v žádném případě nejedná o skutečnou příčinu ztroskotání. Podobně jako při selhání Mars Observeru v roce 1993. Několik možný důvodů tehdejší katastrofy, však bylo u dalších výprav s pedantskou pečlivostí odstraněno.
Současný vývoj však naznačuje, že by ke změnám v itineráři letů k Marsu došlo i bez loňských selhání. Například ten nejdůležitější cíl, tedy doprava vzorků hornin do pozemských laboratoří, se nejen o několik roků odkládá ale také prodražuje. Odhady závěrečného účtu se vyšplhaly z původních 400 milionů dolarů na celou jednu miliardu a v cíli nebude dříve než na sklonku tohoto desetiletí.
Podle původních plánů měla být předvojem výprava v roce 2003, kdy by raketa Delta 3 vystřelila k Marsu zvětšený přistávací modul s autonomním vozítkem. To by se pohybovalo ve vzdálenosti až několik kilometrů, analyzovalo horniny a pomocí vrtáčku odebíralo ze zajímavých míst drobné vzorky, se kterými by se nakonec vrátilo k nepohyblivé části. Tak0 ona by pomocí vrtné soupravy vybrala vzorky z hloubky až půl metru. Asi půl kilogramu nasbíraného materiálu by se nakonec dostalo pomocí dvoustupňového nosiče na pevné pohonné hmoty na nízkou oběžnou dráhu.
V dalším startovacím okně, tedy v roce 2005, měl následovat podobný přistávací modul, tentokráte však doprovázený francouzskou orbitální stanicí, která by v okolí Marsu automaticky polapila oba kontejnery se vzorky a v roce 2008 se s nimi vrátila na Zemi.
Tento harmonogram nebude dodržen. Už nyní je totiž zřejmé, že s ohledem na příslušné změny a opravy poletí první geologický prospektor nejdříve v roce 2005 a s přihlédnutím k možným startovacím oknům dokonce nejspíš až v roce 2007. Ruku v roce s rostoucím zdržením pak stoupnou náklady na vývoj a doladění nových technologií, které jsou ke splnění tohoto úkolu nezbytné.
