Jedna z největších slunečních erupcí v tomto desetiletí nakrátko ohrozila sondu Stardust. Teď už je ale mise opět v bezpečí.
Stardust, jedna z výprav pod vlajkou NASA, má za úkol sběr jemných prachových částic meziplanetárního prostoru. Momentálně je na cestě k Zemi, kolem které se prosmýkne 15. ledna příštího roku. Průlet ve vzdálenosti 3700 kilometrů tehdy poněkud upraví dráhu sondy (odsluní vzroste z 2,2 na 2,7 astronomické jednotky) a současně ji trochu vyhodí nad rovinu ekliptiky. Přesně tak, aby v lednu 2004 prolétla jenom 150 kilometrů od jádra vlasatice Wild 2.
V noci ze středy osmého listopadu na čtvrtek devátého, třicet minut po půlnoci středoevropského času, ale došlo na povrchu Slunce k rozsáhlé erupci, jedné z nejsilnějších v posledních několika desetiletí. Oblak nabitých částic, jenž se vydal na cestu prostorem rychlostí před sedm milionů kilometrů v hodině, byl přitom namířen nejen na Zemi ale také na Stardust. Vrásky na čelech pozemních techniků byly více než oprávněné -- vždyť sondu od centrální hvězdy dělilo jenom 1,4 astronomické jednotky… (Velikost astronomické jednotky odpovídá střední vzdálenosti Země od Slunce, tj. přibližně 150 milionům kilometrů.)
Zásah přišel hned následující den: proud rychlým protonů nemilosrdně vyřadil z provozu obě navigační kamery. Není divu, vždyť byl stotisíckrát intenzivnější než bývá zvykem.
Nabité částice vytvořily na citlivých CCD čipech stovky falešných hvězd -- počítačový systém ztratil informaci o prostorové orientaci a pro jistotu se přepnul do klidového režimu. Stardust natočil sluneční panely, klíčový zdroj elektrické energie, směrem ke Slunci a vyčkával na povely ze Země.
Tam asi bylo pěkně horko -- sonda totiž mlčela… Spojení se podařilo obnovit až v sobotu 11. listopadu. Technici nejdříve vypnuli a po chvíli zase zapnuli první kameru. Ukázalo se přitom, že poslední záběr před nehodou zahltily celé stovky falešných hvězd, jež pokrývaly i ty části záběru, kam se světlo skutečných stálic nemůže z konstrukčních důvodů nikdy dostat...
Úspěšná reinkarnace pokračovala v pondělí 13. listopadu, kdy Stardust přešel do normálního provozu a jeho kamera opět dokázala zajistit orientaci v prostoru. Následné prověrky pak dosvědčily, že poškozeny nebyly ani jiné elektronické části.
Záběry zhotovené v dalších dnech ukázaly už jenom hvězdy, Jupiter a Saturn. Citlivé kamery sondy se z protonového zásahu úspěšně vzpamatovaly.
