Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Chandra pro třetí tisíciletí

Jiří Grygar mi k e-mailu NASA o velmi zajímavém výsledku pozorování Chandry připsal: Loni na Festivalu v Brně jsem předpověděl velký objev od družice Chandra, a už je to tady!. Tak se podívejme této novince na zub.

Ona ta tisková zpráva NASA byla ale pěkně pro kočku. Krom toho, že byla opět zabalená do mnoha zbytečných informací, byla v ní také jedna celkem zásadní chyba. A totiž pojmenování záblesku, o kterém je řeč. Možná si řeknete, žeco komu záleží na jménu, ale pojmenování GRB v sobě nese informaci o tom, kdy se daný záblesk objevil. A ten zmiňovaný NASA byl úplně jiný, z šestnáctého prosince 1999, možná také zajímavý, ale ne tak, jako ten Valentinský, z čtrnáctého února tohoto roku.

Ilustrační foto...

Proto bylo nejlepší sehnat si přímo článek Luigi Pira, který za celým pozorováním stál, a podívat se do článku, který sice nebyl napsaný meliorativním a populární stylem, zato bylo zaručeno, že informace už nikdo jiný nemohl zašumět víc, než samotný autor. Takže o co se vlastně jedná?

Gama záblesky jsou enigmou provázející moderní astronomii i IAN už dlouho. Modely vysvětlující mocné energetické produkce se různí, během let se jich nastřádalo spousta. Poslední dobou se ale vážně uvažuje o dvou možných případech. Za gama záblesky mohou podle teoretiků buď splynuvší degenerované hvězdy (dvě černé díry nebo neutronové hvězdy v těsné dvojhvězdě), nebo exploze velmi hmotného objektu. Druhá varianta, předpokládající hypernovujako progenitora (předchůdce) exploze přinášející pozorovaný dosvit GRB (gamma ray burst afterglow), se zdá být nyní přijatelnější.

K takovému závěru ale potřebují astronomové něco víc než optická pozorování nebo dokonce jen tušení, moderní astronomie se bez přesných pozorování detailů ve spektrech neobjede, proto ani tentokráte nemohla být přínosnějším zdrojem informací jiná disciplína, než právě spektroskopie.Přestože rentgenovská, byla to právě spektra pořízená Pirem na družici Chandra, která ukázala emise, způsobené pravděpodobně interakcí energetických fotonů uvolněných při explozi hroutícíse hypernovy s okolohvězdným materiálem. Model degenerovaných hvězd totiž takové prostředí nepředpokládá. Podle něj by měly být podobné objekty v prostředí relativně prázdném. Kolem hmotné hvězdy ale naopak předpokládáme zanesený prostor nejen náhlými rozmary aktivní stálice, aletaké hvězdným větrem, který mohutné hvězdy notně ohlodává.

Spektrální čáry železa ve spektru GRB 000214 tedy mohou mimo jiné znamenat fakt, že objekt o velké hmotnosti prošel krátce před zhroucením do černé díry mohutnou explozí, kterou jsme na Zemi pozorovali jako jasný gamazáblesk. Bohužel ale ani tentokrát nemáme úplně jasno. V tom, že Chandra objeví zajímavý objekt, se ale doktor Grygar nemýlil. Nechejme se překvapit, zda to bude její největší přínos moderní astrofyzice nebo nikoli.

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní galerie 34 – galaxie a mlhoviny
Ilustrační foto...
O svícení 26
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 49
Ilustrační foto...
Geovycházky 1
Ilustrační foto...
Co způsobuje ledové gejzíry na Enceladu?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691