Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Všechno na Mars

Na sklonku minulého týdne zveřejnil Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (zkr. NASA) novou strategii výzkumu sousedního Marsu. Po dvou fatálně trapných nehodách z loňského roku má tak tato organizace, jež vede výzkum červené planety, plán na následujících patnáct roků.

Ilustrační foto...Ještě nedávno se Američané vytahovali s představou, jak každé dva roky -- kdy se otevírá startovní okno -- pošlou k Marsu dvě sondy! Jedna z nich by se pokaždé zavěsila na oběžné dráze, druhá naopak přistála na povrchu. Maratón měl vyvrcholit kolem roku 2007, kdy by se do pozemských laboratoří dostaly první drahocenné vzorky tamních hornin. No a pak už nic nestálo v cestě výpravě samotného člověka: Snad kolem roku 2014, ale určitě do roku 2020.

Ukázalo se, že na tuhle smršť neměli ani Američané dostatek síly. Tedy měli, ale kosmické agentuře chyběly peníze. Přiškrcený rozpočet vedl k tomu, že poslední dvě sondy stavělo málo odborníků, v šibeničním čase a bez důsledné kontroly. Ztroskotaly naprosto zákonitě.

Patřiční úředníci NASA tudíž šlápli na brzdy a představili nový letový řád. Není tak rozsáhlý, k Marsu poletí každé dva roky "pouze" jedna sonda, na druhou stranu je výrazně pružnější a snad i zodpovědnější. "Jedná se o program, nikoli sbírku jednotlivých misí," komentoval rozhodnutí Scott Hubbard, šéf výzkumu červené planety delegovaný agenturou. Revidované plány sahají až za nejbližší cíl: dopravu vzorků hornin. Jeho splnění přitom bylo poněkud odloženo -- na rok 2011 či ještě později.

Ilustrační foto..."Náš nový harmonogram představuje dlouhodobou strategii, která na rozdíl od předešlé nekončí s návratem hornin," dodal vědecký ředitel NASA Ed Weiler. Jak už se dalo předpokládat, pozornost se zaměří k dalšímu průzkumu povrchu, především pak pátrání po existenci vody. Ať už v minulosti či současnosti. Každý rok se přitom může investovat 450 milionů dolarů. Připomeňme, že na dvě neúspěšné výpravy Climate Orbiter a Polar Lander museli technici z Lockheed Martin vystačit s 330 miliony dolarů. "Nová strategie nám snad umožní poznat více do hloubky geologickou, mineralogickou a klimatickou historii Marsu, stejně jako nalézt odpověď na palčivou otázku: Vznikl zde někdy život a udržel se zde až dosud?"

Takže jak tedy v hrubých rysech vypadají americké plány výzkumu červeného souseda? V následujícím desetiletí se především dočkáme šesti velkých výprav, které se pokusí doplnit již vcelku komplikovanou tapiserii.

  • 2001: The Mars Odyssey Orbiter -- umělá družice pro snímkování a mapování povrchu s vysokým rozlišením.
  • 2003: Dvojice povrchových vozítek pro důkladný geologický průzkum.
  • 2005: Mars Reconnaissance Orbiter -- umělá družice vycházející z konstrukce osvědčeného Mars Global Surveyoru, která však zachytí objekty o velikosti 20 až 30 centimetrů. V této souvislosti se hovoří o mikroskopu na oběžné dráze, jenž vyplní mezeru mezi občasnými povrchovými výsadky a dnes už poměrně slušným pozorováním z vesmíru.
  • Ilustrační foto...
  • 2007: Na řadu přijde "inteligentní" výsadek vybavený výstražným přistávacím systémem, který sondu navede přesně na místo přistání a dopraví tak na povrch vozidlo se zhruba 270 kilogramy vědeckých zařízení. Realizace se dočká také "průzkumná" mise, jež by s sebou mohla nést přistávací pouzdro typu západoevropské Beagle-2, balon nebo letadélko. Tyto dva létající prostředky ostatně už postoupily do dalšího kola výběru programu Discovery (z minula třeba Mars Pathfinder, Lunar Prospector, NEAR či Stardust). Beagle-2 je součástí sondy Mars Express, kterou k Marsu hodlá Evropská kosmická agentura poslat v roce 2003. Podobné průzkumné a relativně levné mise mají následovat i v dalších letech.
  • 2007: V témže roce se NASA připojí k jiným mezinárodním projektům. Spolu s Italskou kosmickou agenturou by připravovala telekomunikační satelit, eventuálně s Francouzi sít malých satelitů.
  • 2009: Americká agentura by měla spolupracovat na nástupci západoevropské sondy Mars Express. Nová umělá družice bude vybavena mikrovlnným radarem pro hledání podpovrchových zásob vody.
  • 2011: Nejdříve v tomto roce, pravděpodobněji však až v roce 2014, by mohla začít dlouhodobá přeprava vzorků hornin a prachu z vybraných Marťanských lokalit do pozemských laboratoří. Akce původně naplánovaná na rok 2005 přijde na celé dvě miliardy dolarů!
  • Ve druhé dekádě 21. století se samozřejmě uvažuje o dalších umělých družicích, výsadcích i autonomních vozidlech.
"Než budeme něco odebírat, tak se musíme pořádně rozhlédnout," komentoval plány na podrobnější průzkum Scott Hubbard. Na Zemi se totiž podaří dopravit jenom kolem dvou kilogramů materiálu. Tedy dost málo za dost vysokou cenu. Proto je nezbytné místo k odběru vybrat co nejpečlivěji. "Zatím jsme se dostali z fáze počátečního seznamování a velmi omezeného studia na povrchu k výraznému rozšíření všech našich aktivit. Budeme udržovat nepřetržitou hlídku na oběžné dráze a na povrchu se pokusíme o dlouhodobé studium vědecky nejslibnějších a nejpodivuhodnějších míst."

Tyto plány závisí na vývoji nových technologií, především pak naváděcím zařízení k přesnému přistání. Například Mars Pathfinder se měl v roce 1997 trefit o oblasti ohraničené elipsou 100 x 300 kilometrů. "V roce 2007 hodláme dosáhnout chyby mezi jedním až třemi kilometry, tedy stokrát menší," prohlásil David Lavery, jenž má v NASA na starosti výzkum sluneční soustavy. Konečným cílem je pak dosednout na tzv. Marťanský desetník -- oblast o průměru nejvýše několik set metrů. Stejně tak se musí vymyslet a otestovat autonomní systém, které umožní bezproblémové rendezvous dvou satelitů na oběžné dráze kolem vzdálené planety, nebo dlouhodobé uskladnění pohonných látek v nádržích jednotlivých raket.

Ilustrační foto...Pokud by sonda, či spíše několik sond určených k přepravě hornin, k planetě odletělo v roce 2011, návratové pouzdro by se u Země mělo ocitnout v roce 2014. V současnosti se přitom studuje možnost, že by ho zachytila a do laboratoří dopravila posádka amerického raketoplánu.

Nuže, a kdy se k Marsu vydá člověk? Součástí přistávacího modulu, který se měl na cestu vydat v příštím roce (a jenž by pro řadu závad zrušen), mělo být i několik experimentů souvisejících s podobnou výpravou: Zařízení na získávání kyslíku z okolní atmosféry, detektory studující radiační nebezpečí. Podobný test se nyní uskuteční až někdy po roce 2007. "Předtím než vyšleme člověka, musíme vědět, do čeho jde," komentoval postup Ed Weiler. "Zatím jsem ve fázi základních příprav. Tento program není řízen lidskými cestovateli, nýbrž vědci. A my toho musíme ještě hodně udělat. Musíme pochopit, zda tam existují zásoby podpovrchové vody. Pokud ano, značným způsobem by to mohlo ovlivnit i následnou výpravu samotného člověka." Z vody se totiž může vyrábět kyslík na dýchání i jako pohonná látka.

Přesné datum tedy na tiskové konferenci nezaznělo. Osobně bych tipoval nejdříve rok 2030. A to jsem možná ještě hodně velký optimista.

Jiří Dušek

| Zdroj: JPL News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Exotická exoplaneta
Ilustrační foto...
Kometa na dubnové obloze
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 4
Ilustrační foto...
O svícení 34
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky VII
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691