Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Muž odvrácené strany

Jaké bylo setkání s kosmonauty v pražském planetáriu? Velmi zajímavé, poutavé a moc příjemné. Pokud jste se tam nedostali, přijměte pozvání alespoň na malou fotoreportáž.

Ilustrační foto...Pro mou generaci je projekt Apollo velmi dávná minulost. Zatímco starší kolegové u nás na hvězdárně pamatují svět bez kosmonautiky, tedy i před Apollem, pro mne je už naprostou samozřejmostí Mir na oběžné dráze a start raketoplánu vnímám stejně jako zprávy o počasí. Přitom doufám, že je to skrovný začátek toho, čemu budou moje děti říkat "život na oběžné dráze". Proto jsem ani pořádně nevěděl, co očekávat od sobotního setkání s Vladimírem Remkem a hlavně Jamesem A. Lovellem.

Druhý jmenovaný se narodil roku 1928 v Clevelandu a je po matce českého původu. Má čtyři děti a po nešťastném letu Apolla 13 od manželky definitivní zákaz výletů do kosmu. Protože nepocházel z příliš bohaté rodiny, nemohl se věnovat studiu raketových motorů, na úkor tohoto životního snu však absolvoval US Naval Academy a stal se tak profesionálním vojenským pilotem. Nalétal mnoho tisíc hodin a v roce 1962 vstoupil do řad americké NASA jako astronaut.

O tři roky později se poprvé podíval na oběžnou dráhu, kde během čtrnáctidenního pobytu (v rámci testů projektu Apollo -- cesta k Měsíci a zpět měla trvat maximálně právě 14 dní) na palubě lodi Gemini 7 spolu s F. Bormanem absolvoval první těsné setkání dvou lodí v kosmu. Druhým "korábem" bylo Gemini 6A.

V roce 1968 se jako člen posádky Apolla 8 vydal poprvé k Měsíci. Během tohoto výletu do neznáma se lidé vůbec poprvé podívali vlastníma očima na odvrácenou stranu Měsíce a celkem desetkrát oblétli těleso, které po nocích láká romantiky, náměsíčné bloudily a pobledlé milce Luny.

Protože už to tak na světě chodí, proslavila Jamese Lovella nemilá událost, při které spolu s ostatními členy posádky málem přišel o život. O letu Apolla 13 bylo řečeno mnohé, pravděpodobně každý čtenář IAN viděl stejnojmenný hollywoodský film s Tomem Hanksem v hlavní roli. Díky výbuchu kyslíkové nádrže hlavního modulu bylo přistání na Měsíci nemyslitelné, po řadě složitých pokynů z řídícího střediska v Houstonu se ale nakonec posádce podařilo bezpečně dosednout ve vlnách Atlantického oceánu. Přes noc se stali národními hrdiny.

Po tomto letu -- nejúspěšnějším z neúspěšných -- se už kapitán Lovell do vesmíru nepodíval. Z NASA i námořnictva odešel do soukromého sektoru v roce 1973 a věnoval se podnikání. Dnes žije na odpočinku v Texasu.

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Kapitán Lovell je velmi vitální a sympatický muž, jenž rozhodně nevypadá staře. Prořídlé šediny ale naznačují, že jeho život nebyl rozhodně nudný a máte-li to štěstí naslouchat jeho slovům, určitě vás poutavým vyprávěním zaujme. Troufám si tvrdit, že každý v sále pražského planetária naslouchal velmi bedlivě. Pravděpodobně nejeden z návštěvníku byl dokonce od srdce dojat líčením prvního průletu nad odvrácenou stranou Měsíce.

Zavřete oči a představte si, že se vznášíte šedesát mil vysoko nad povrchem mrtvého kosmického tělesa, pod vámi se líně šine kráter Ciolkovskij, a vy spolu s dvěma dalšími vyslanci lidstva nevěříte tomu, že jste daleko od rodné planety a klukovský sen se s každou přicházející vteřinou stává skutečností. Najednou se nad obzorem vyhoupne modrá Země, ze vzdálenosti necelých čtyř stovek tisíců kilometrů veliká jen jako palec a v jednu chvíli tak můžete snadno schovat pod ochranu svého prstu miliardy lidí a zvířat daleko od vás... Při návratu začnete rozlišovat jednotlivé kontinenty, oceány, pouště. Glóbus, jenže se majestátně otáčí před vašima očima, neobsahuje žádné hranice a nemůžete také pozorovat to, čemu říkáme vyspělá civilizace. Z vesmíru není člověk vidět, politické a náboženské rozdíly jsou najednou něčím cizím a jakoby nepatřící k lidské rase. Všichni jsem kosmonauty živé vesmírné lodi putující temným vesmírem okolo životodárné hvězdy daleko vzdálené od středu Galaxie, rozprostírající se všude kolem...

Podobné myšlenky inspirované americkou angličtinou kapitána Lovella a trochu měkkou češtinou podplukovníka Remka mne napadaly v pražském planetáriu, když jsem se pokoušel pořídit alespoň nějaké fotografie pro náš netový magazín. Bylo mi hrozně dobře, cítil jsem se povznesený nad problémy všedního dne a byl jsem moc šťastný, že jsem obklopen lidmi, kteří cítí určitě něco podobného.

Po stránce organizační bylo celé představení dobře připravené, každý příchozí dostal u vchodu leták s patřičnými informacemi (čerpám z nic také v úvodní části), fotografie kosmonautů, něco na čtení. Trochu legračně sice působili pánové z ochranky, byli ostražití jako ostříž a kdybych se rozhodl udělat rychlý pohyb, určitě bych toho ihned litoval. Naštěstí jsem sotva pletl nohama: měl za sebou tři hodiny spánku, infarktové ztracení se v rodném městě, dobíhání tramvají, na rozdíl od Viktora, který se po cestě polil kávou, jsem se ale nemusel bát chodit mezi lidmi.

Dopoledne, jež si pro nás kapitán Lovell vyčlenil, bylo provoněné padajícím listím ve "Stromovce", atmosféra byla nabitá zvláštním kořením, po kterém voní dálky, ale od exotických vůní ibišku se lišilo mrazivým přídechem vesmírných dálek a bylo z něj cítit něco z tajemství, která si i nadále ukrývá náš domov -- Vesmír.

Musím od srdce poděkovat všem, bez kterých by se setkání nemohlo uskutečnit. Jiří Grygar v roli libera v přípravě celé akce (libero = volný hráč bez přesného zařazení ve fotbale), Marcel Grün nejen jako ředitel planetária, ale také skvělý konferenciér a pozorný pořadatel, armáda České republiky nejen jako sponzor a pracovníci planetária, kteří sice nebyli moc vidět, ale jejich práce ano.

Z posledního odstavce libovolného článku mám vždycky trochu strach. Stejně tak i dnes si netroufám přesně popsat, jak na mě celé setkání působilo. Považuji to za velmi intimní a osobní, ale určiti vám vřele doporučuji příště na podobnou akci zajít. Na našem webu se snad brzo objeví krom fotografií také zvukový záznam celého setkání a tak se i vy můžete napůl a opožděně přenést alespoň v představách do sobotního dopoledne, kdy se vesmír chvíli zastavil v budově obklopené barevným podzimem.

P.S. Další fotografie naleznete v naší nové foto příloze.

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Super-erupce
Ilustrační foto...
Kaguya pořídila HDTV záběry Země z Měsíce
Ilustrační foto...
Podejte ruku Smrti
Ilustrační foto...
České novy v M 31
Ilustrační foto...
Mezi planetou a hvězdou
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691