Rozhovor se Štěpánem I. Kovářem, autorem pozoruhodné výstavy chystané Národním technickým muzeem v Praze.
Můžete nám váš fotografický projekt ve stručnosti představit?
Vydal jsem se a pouť za českými a moravskými hvězdárnami, které existovaly nebo vznikly během let 1918-1945. Mnohé z nich jsou známé, na některé se již pomalu zapomnělo. Je to první pokus v historii české astronomie, kdy se někdo pokusil shrnout toto tak významné období české a moravské astronomie do jednoho celku.
Můj projekt se neskládá pouze z výstavy fotografií. Podařilo se mi vydat padesáti stránkovou publikaci na kvalitním křídovém papíře, kde kromě fotografií současného stavu čtenář nalezne i archivní fotografie. Ke každé hvězdárně jsem připojil též příběh o jejím vzniku, existenci i zániku, příběh o lidech, kteří ji s nadšením vybudovali. Recenze se ujal RNDr. Jiří Grygar, Csc., který napsal i předmluvu. Kromě toho mám také připravenu i přednášku s diapozitivy.
V období 1918 až 1945, na které jste se zaměřil, asi příliš hvězdáren v České republice neexistovalo. Které z nich se vlastně dostaly do zorného pole vašeho objektivu?
Soubor představuje 18 hvězdáren. Vím ještě o dvou možná třech dalších, ale ty se do dnešních dnů nezachovaly. Zmapoval jsem pouze ty, které je ještě dnes možné nalézt a přinést o nich obrazové svědectví. Jen namátkou mohu jmenovat Ondřejov, pražské Klementinum, Ballnerovu hvězdárničku ve Valašském Meziříčí, České Budějovice, Plzeň.
Bylo to obtížné?
Především to bylo krásné. Hledat v archívech, jezdit vlakem po naší krásné zemi a fotografovat, po večerech pak psát a vyvolávat filmy, fotografie. Obtížné bylo sehnat peníze na vydání publikace. Vše ostatní jsem zvládl ze svého platu a ze studentské půjčky. Těžké a náročné bylo samozřejmě dokončení a završení celého snažení, ale znovu opakuji, byla to pro mě radost. Pevně věřím, že se to ve fotografiích a vůbec v celém projektu odrazí.
Která z hvězdáren vás zaujala nejvíc?
Těžko říct. Když jsem se seznámil s historií víc, když jsem se ponořil do příběhů lidí, každá hvězdárna mě přímo polapila. Některé z nich jsou neuvěřitelně kuriózní, jiné zas architektonicky velice zajímavé. Spíš mě asi nejvíce oslovila vzdělanost, pokora a pracovitost mnohých hvězdářů. Řada z nich byla zpočátku amatéry, přesto se někteří stali světově uznávanými osobnostmi.
Kde se mohou naši čtenáři s vaší výstavou setkat?
Výstava bude zahájena tuto sobotu 4. listopadu v pražském Národním Technickém Muzeu. Díky vstřícnosti muzea zde bude téměř dva měsíce. Návštěvníci kromě fotografií zhlédnou i několik velice zajímavých astronomických přístrojů. Po té se výstava vydá na cestu po českých a moravských městech. Předběžně jsem již zaznamenal zájem, což mě velmi těší, ale zatím čas na sestavení harmonogramu nebyl. Mohu vašim čtenářům slíbit, že se budu snažit výstavu a přednášku přivést všude tam, kde bude zájem. Vždyť jsem toto téma zpracoval pro lidi, nikoliv pro sebe. Musím se jim proto co nejvíce přiblížit.
Děkuji za rozhovor.
Ptal se Jiří Dušek.