Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Několik vět: Astronaut Cernan po čtvrt století

Tuto sobotu v pražském planetáriu vystoupí na unikátní diskuzi Eugene Cernan -- jeden z těch, kteří se procházeli po měsíčním povrchu. Málo kdo ale ví, že kapitán Cernan, velitel kosmické lodi Apollo 17, navštívil Československo už v dobách tuhé normalizace. Ostudné chování oficiálních představitelů tehdy spolu s dalšími pracovníky Astronomického ústavu alespoň trochu napravil doktor Jiří Grygar.

Ilustrační foto...Eugene Cernan si byl dobře vědom svých historických kořenů v Československu, tj. z otcovy strany předkové z Vysoké nad Kysúcou, z matčiny strany z Bernartic a Nužic u Tábora. Právě proto měl sebou na Měsíci v osobním balíčku československou vlajku, kterou položil na měsíční povrch a pak přivezl zpět na Zemi s úmyslem předat ji prezidentu republiky při vhodné návštěvě.

Vrcholné období normalizace však znamenalo, že pro naše tehdejší představitele byl americký astronaut nepřijatelný, takže Cernan nakonec použil triku, když se nechal akreditovat jako novinář na bratislavský veletrh Incheba. Jako novinář totiž vízum musel dostat a po příjezdu na Slovensko se pokusil navštívit své příbuzné na Kysúcach. Ti však patrně měli zakázáno se s ním setkat; marně čekal ve Vysokém v kanceláři předsedy Místního národního výboru a JRD.

Poté přijel do Čech a sondoval možnost předat vlajku presidentovi G. Husákovi, ale opět bezúspěšně. Nakonec pracovníci amerického velvyslanectví domluvili setkáni v Astronomickém ústavu ČSAV s tehdejším ředitelem doc. RNDr. Lubošem Perkem. Setkáni se směli účastnit jen zaměstnanci ČSAV, ale žádní novináři; byl vydán zákaz pořídit s Cernanemrozhovor pro tisk, rozhlas či televizi.

Moje příležitost přišla ve chvíli, kdy jsem E. Cernana prováděl u dvoumetrového dalekohledu ondřejovské observatoře, odkud pak měl přejet se svým americkým doprovodem autem asi jeden kilometr do tehdejší hlavní budovy observatoře na besedu.

Zeptal jsem se ho, zda by mi poskytl rozhovor pro Kosmické rozhledy a on byl okamžitě v obraze, takže dříve než si naše gorily stačily něčeho všimnout, mi nabídl místo v limuzíně amerického velvyslanectví, v níž rozhovor probíhal bleskově během té krátké jízdy. Obsah rozhovoru jsem si ovšem musel zapamatovat, nemaje po ruce ani tužku a papír; diktafony snad ještě tehdy u nás ani nebyly.

Ilustrační foto...

Kosmické rozhledy 1/1975

Dne 3 10. 1974 navštívil ondřejovskou observatoř Astro-nomického ústavu ČSAV americký astronaut E. Cernan. Byl přiví-tán ředitelem ústavu členem koresp. ČSAV Lubošem Perkem, který v úvodním projevu připomněl Cernanovy lety na lodích Gemini a Apollo i poslední přistání na Měsíci, kdy náš host byl velitelem výpravy. Na shromáždění pracovníků ústavu popisoval E. Cernan své zážitky z kosmických letů i z pobytu na Měsíci, připomněl též svůj československý původ (jeden dědeček od Bechyně, druhý z Kysúc) a hovořil o dalších amerických kosmických plánech (Sojuz-Apollo, raketoplán). Svůj výklad doprovázel promítáním krátkých barevných filmů o projektech Gemini-Apollo a Skylab.

V diskusi řekl, že když se dnes někdy dívá na Měsíc, zdá se mu neuvěřitelné, že tam sám doopravdy byl. Nicméně je to skutečnost; je to dokonce už součást lidské historie a podílíme se na ní všichni -- nejen astronomové. Prohlásil, že osobní zkušenost s kosmem se přece jen liší i od té nejkvalitnější fotografie či filmu, že pohled na planetu Zemi zdálky je něco zcela nevýslovně úchvatného.

Popisoval též své zážitky při řízení měsíčního vozidla Roveru: řízení je nesnadné, neboť díky nižší přitažlivosti má Rover při manévrech tendenci odskakovat a mohl by se i převrhnout. Řidič se musí naprosto věnovat řízení, neboť na Měsíci člověk podceňuje jak vzdálenosti tak i rozměry překážek, a to až o řád. Pokud jde o původ měsíčních kráterů, soudí Cernan, že v té oblasti, kde přistáli, vznikla většina kráterů impakty meteoritů. Poznamenal ovšem, že podle jeho dojmu by shromážděni deseti vědců v jediné místnosti vyslovilo deset rozličných hypotéz o původu měsíčních kráterů.

Na závěr diskuse předal E. Cernan řediteli Astronomického ústavu do úschovy čs. vlajku, která byla na palubě kosmické lodi Apollo 17 na Měsíci i další dárky, mezi nimiž byl i model lunárního modulu Challenger. Poté si prohlédl některé přístroje observatoře a zúčastnil se slavnostního oběda s vedoucími pracovníky ústavu.

Za čtenáře Kosmických rozhledů jsem se zeptal:

Na čem nyní pracujete, jaké jsou vaše budoucí plány?
V současné době jsem zvláštním asistentem projektu Sojuz-Apollo. To mi zabírá veškerý pracovní čas. Domnívám se, že budu zase létat do kosmu, jakmile se rozeběhne projekt raketoplánu, jenž pokládám za velmi slibný.

Jak to bude se zastoupením odborníků (vědců) na palubách příštích kosmických lodí? Nepozbude pak profese astronauta na významu?
Dosavadní zkušenosti zvláště při letu Apolla 17 ukazují, že přítomnost vědců v kosmických plavidlech je velkým přínosem. Až začnou létat raketoplány, bude možné, aby se výzkumu zúčastnili vědci po relativně lehkém a krátkém astronautickém výcviku. Ovšem ani pak se přirozeně neobejdeme bez profesionálně vycvičené posádky pilotů-astronautů. Obě profese se budou doplňovat navzájem více než dosud.

Dnes jsme svědky zpomalení rozvoje kosmonautiky, díky omezeným rozpočtům a přesunu zájmu veřejnosti na jiné neodkladné projekty. Myslíte, že je to trvalý stav?
To si rozhodně nemyslím, i když je pravda, že po počátečním nástupu došlo k jistému nasycení a nyní i ke stagnaci, ale to se zase změní. Musíme hledat nové podněty a přicházet s novou iniciativou. Osobně se domnívám, že projekt raketoplánu povede nutně k rychlému rozmachu pilotovaných i nepilotovaných letů.

Jaké jsou perspektivy vybudování stálé měsíční observatoře nebo kosmické stanice v libračních bodech soustavy Země-Měsíc?
Nepřemýšlel jsem o možnosti umístit stanici do libračních bodů, ale jsem přesvědčen, že observatoř na Měsíci je už dnes technicky zcela uskutečnitelná. Jde spíše o to najít vhodnou a přitažlivou motivaci pro vybudování takové stanice, a to se dříve nebo později určitě stane. Pilotované lety na Měsíc budou určitě obnoveny.

Chtěl byste něco vzkázat čtenářům Kosmických rozhledů?
Rád bych připomenul některé myšlenky z mé dopolední besedy. Především, že přistání na Měsíci se dělo v zájmu a za aktivní spolupráce všech lidí na Zemi. Za druhé, že uskutečnit tento jedinečný technický experiment vyžadovalo obrovské zanícení a pevnou vůli mnoha tisíc lidí, kteří se bezprostředně na projektu podíleli. Za třetí, že jsme si přitom ověřili, že když něco doopravdy chceme, že to lze dokázat. Myslím, že to platí nejen pro kosmonautiku, ale i pro každý obor lidské činnosti, tedy i pro astronomický výzkum.

Kdybyste se mohl zúčastnit pilotovaného letu k Marsu, přijal byste?
Samozřejmě.

Ptal se Jiří Grygar.
Rozhovor vyšel v neperiodickém věstníku České astronomické společnosti Kosmické rozhledy 1/1975.

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Galileova galerie
Ilustrační foto...
Skvrny hrozí Zemi
Ilustrační foto...
Erosův slovník naučný
Ilustrační foto...
Eclipse Híbrido Solar – fotografie
Ilustrační foto...
Venuše online
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691