Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Leonidy v roce 2000

Podle mnohých předpovědí nemá být letošní návrat meteorického roje Leonid zdaleka tak impozantní jako loni, navíc do hry vstoupí Měsíc, který provede v době maxima něco přímo ostudného!

Ilustrační foto...Těm, kteří měli loni nad hlavami čistou bezoblačnou oblohu, se meteorický roj Leonid předvedl opravdu impozantně. Země prošla částí proudu prachových částic přesně v době, kterou předpověděli Australan Robert McNaught a Brit David Asher. Jediné, co podcenili, byla zenitová hodinová frekvence (ZHR Zenith Hour Rate): odhadovali ji na pouhých 500 meteorů, byla však několikanásobně větší. (Zenitová hodinová frekvence udává počet spatřených meteorů na úplně tmavé obloze v případě, kdy by se radiant roje nacházel přesně v zenitu. Skutečné množství zahlédnutých padajících hvězd je tudíž menší.)

Mnoho pozorovatelů z Evropy zaznamenalo 18. listopadu 1999 krátce po druhé hodině ranní světového času ZHR až kolem sedmi stovek. V Turecku a na Kypru to bylo dokonce 4000 meteorů za hodinu! Ostrý nárůst a rychlý pokles přitom zabránil sledovat leonidovou přeháňku i na jiných místech naší planety. Američané se například dočkali "jen" čtyřiceti až padesáti meteorů za hodinu.

Proud částic z komety Tempel-Tuttle, který vytváří meteorický roj Leonid, nás pochopitelně zastihne i letos. Aktivita roje, který je proslaven mnoha silnými meteorickými dešti, silně závisí na průchodu mateřské komety perihéliem. Ta si to kolem Slunce prosviští jednou za třicet tři let a zhruba ve stejných intervalech se opakují i ona nezapomenutelná divadla, která i dnes dokáží naprosto uchvátit pozemského pozorovatele. Ani se nechce věřit, že vše mají na svědomí drobné částečky, proti kterým jsou i kuličky na cvrnkání skutečnými obry. Rychlost, kterými v případě Leonid vstupují do zemské atmosféry je však úžasná -- 72 kilometrů za sekundu. Jaká ale bude hustota částeček při jednotlivých návratech, můžeme určit jen velmi stěží -- převážně z historických záznamů, při jejichž čtení nám běhá mráz po zádech.

Modrou čarou je vyznačena trajektorie Země. Kaštanově hnědé elipsy odpovídají proudům prachových částic, které jádro komety Tempel-Tuttle opustily při různých minulých návratech (letopočet je uveden). Pokud Země projde jedním z nich, lze očekávat zvýšenou aktivitu Leonid, dokonce i déšť. (Vzhledem k tomu, že se tyto proudy s časem rozplývají, nejdůležitější jsou ty nejmladší.) Diagram ukazuje, že letos projde naše planeta nedaleko částic uvolněných v letech 1932, 1733 a 1866. V příštím roce si to pak prosviští přímo skrz proudy z roku 1767, 1699 a 1866. (Autor Dr. David Asher).

Podle předpovědí stejných autorů, kteří se loni trefili téměř do černého, má být hodinová frekvence meteorů podstatně nižší než loni. David Asher z Armagh Observatory se domnívá, že by letos měla dosáhnout zhruba jedné stovky meteorů za hodinu, což je blízko frekvence známého letního roje Perseid. Existují však i názory, že při letošním návratu může být frekvence podstatně vyšší -- až 700 meteorů.

Všichni se však shodují na tom, že Leonidy roku 2000 budou jen nesmělou předehrou k meteorických dešťům, které mají nastat v roce 2001 a 2002, kdy se očekává až 10 000 meteorů za hodinu. Bohužel ke shlédnutí této pořádné sprchy, musíme nejspíš vydat někam k západnímu pobřeží Spojených států, nebo ještě lépe na Havajské ostrovy (i když kdo ví, která část planety bude vylosována, zkušenosti z loňských let nedůvěru jenom potvrzují).

Největší spršky (ZHR asi 700 met./h) bychom se letos v Evropě měli podle Esko Lyytinena dočkat 18. listopadu ve 04:40 středoevropského (v té době již "zimního") času, kdy nás zastihne proud uvolněný při průletu komety Tempel-Tuttle při průletu kolem Země v roce 1733. Pozorovatelé z východu Spojených států a Kanady by pak měli mít příležitost již 17. listopadu v 7:50 světového času, kdy je potká proud z roku 1932 (ZHR asi 220) a také o den později, kdy naše planeta projde proudem z roku 1866 (ZHR asi 700).

Nemilou úlohu však při letošním návratu Leonid sehraje Měsíc v poslední čtvrti. Ten se totiž bude v době maxima nacházet velmi blízko radiantu -- místa na obloze odkud Leonidy vylétají. Velkou část slabších meteorů tedy svým svitem přezáří Měsíc. Každý pozorovatel ale bude alespoň vědět, kde se radiant nachází...

V každém případě bychom si neměli letošní Leonidy nechat ujít. Předpovědi jsou sice stále více přesnější, ale pořád velmi nejisté a vůbec není vyloučeno, že se můžeme dočkat neočekávané větší spršky v podobě meteorického deště, která naplní naše kamery množstvím "čárek" a naši mysl nezapomenutelným zážitkem.

Pavel Gabzdyl

| Zdroj: NASA News a Meta Research Bulletin 00/09/15 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Když Slunce bouří
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2002 - díl A
Ilustrační foto...
Jak vypadá kráter Chicxulub?
Ilustrační foto...
Kometa 177P/Barnard
Ilustrační foto...
Nepředvídatelné Slunce
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691