Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Leonidy v roce 2000

Podle mnohých předpovědí nemá být letošní návrat meteorického roje Leonid zdaleka tak impozantní jako loni, navíc do hry vstoupí Měsíc, který provede v době maxima něco přímo ostudného!

Ilustrační foto...Těm, kteří měli loni nad hlavami čistou bezoblačnou oblohu, se meteorický roj Leonid předvedl opravdu impozantně. Země prošla částí proudu prachových částic přesně v době, kterou předpověděli Australan Robert McNaught a Brit David Asher. Jediné, co podcenili, byla zenitová hodinová frekvence (ZHR Zenith Hour Rate): odhadovali ji na pouhých 500 meteorů, byla však několikanásobně větší. (Zenitová hodinová frekvence udává počet spatřených meteorů na úplně tmavé obloze v případě, kdy by se radiant roje nacházel přesně v zenitu. Skutečné množství zahlédnutých padajících hvězd je tudíž menší.)

Mnoho pozorovatelů z Evropy zaznamenalo 18. listopadu 1999 krátce po druhé hodině ranní světového času ZHR až kolem sedmi stovek. V Turecku a na Kypru to bylo dokonce 4000 meteorů za hodinu! Ostrý nárůst a rychlý pokles přitom zabránil sledovat leonidovou přeháňku i na jiných místech naší planety. Američané se například dočkali "jen" čtyřiceti až padesáti meteorů za hodinu.

Proud částic z komety Tempel-Tuttle, který vytváří meteorický roj Leonid, nás pochopitelně zastihne i letos. Aktivita roje, který je proslaven mnoha silnými meteorickými dešti, silně závisí na průchodu mateřské komety perihéliem. Ta si to kolem Slunce prosviští jednou za třicet tři let a zhruba ve stejných intervalech se opakují i ona nezapomenutelná divadla, která i dnes dokáží naprosto uchvátit pozemského pozorovatele. Ani se nechce věřit, že vše mají na svědomí drobné částečky, proti kterým jsou i kuličky na cvrnkání skutečnými obry. Rychlost, kterými v případě Leonid vstupují do zemské atmosféry je však úžasná -- 72 kilometrů za sekundu. Jaká ale bude hustota částeček při jednotlivých návratech, můžeme určit jen velmi stěží -- převážně z historických záznamů, při jejichž čtení nám běhá mráz po zádech.

Modrou čarou je vyznačena trajektorie Země. Kaštanově hnědé elipsy odpovídají proudům prachových částic, které jádro komety Tempel-Tuttle opustily při různých minulých návratech (letopočet je uveden). Pokud Země projde jedním z nich, lze očekávat zvýšenou aktivitu Leonid, dokonce i déšť. (Vzhledem k tomu, že se tyto proudy s časem rozplývají, nejdůležitější jsou ty nejmladší.) Diagram ukazuje, že letos projde naše planeta nedaleko částic uvolněných v letech 1932, 1733 a 1866. V příštím roce si to pak prosviští přímo skrz proudy z roku 1767, 1699 a 1866. (Autor Dr. David Asher).

Podle předpovědí stejných autorů, kteří se loni trefili téměř do černého, má být hodinová frekvence meteorů podstatně nižší než loni. David Asher z Armagh Observatory se domnívá, že by letos měla dosáhnout zhruba jedné stovky meteorů za hodinu, což je blízko frekvence známého letního roje Perseid. Existují však i názory, že při letošním návratu může být frekvence podstatně vyšší -- až 700 meteorů.

Všichni se však shodují na tom, že Leonidy roku 2000 budou jen nesmělou předehrou k meteorických dešťům, které mají nastat v roce 2001 a 2002, kdy se očekává až 10 000 meteorů za hodinu. Bohužel ke shlédnutí této pořádné sprchy, musíme nejspíš vydat někam k západnímu pobřeží Spojených států, nebo ještě lépe na Havajské ostrovy (i když kdo ví, která část planety bude vylosována, zkušenosti z loňských let nedůvěru jenom potvrzují).

Největší spršky (ZHR asi 700 met./h) bychom se letos v Evropě měli podle Esko Lyytinena dočkat 18. listopadu ve 04:40 středoevropského (v té době již "zimního") času, kdy nás zastihne proud uvolněný při průletu komety Tempel-Tuttle při průletu kolem Země v roce 1733. Pozorovatelé z východu Spojených států a Kanady by pak měli mít příležitost již 17. listopadu v 7:50 světového času, kdy je potká proud z roku 1932 (ZHR asi 220) a také o den později, kdy naše planeta projde proudem z roku 1866 (ZHR asi 700).

Nemilou úlohu však při letošním návratu Leonid sehraje Měsíc v poslední čtvrti. Ten se totiž bude v době maxima nacházet velmi blízko radiantu -- místa na obloze odkud Leonidy vylétají. Velkou část slabších meteorů tedy svým svitem přezáří Měsíc. Každý pozorovatel ale bude alespoň vědět, kde se radiant nachází...

V každém případě bychom si neměli letošní Leonidy nechat ujít. Předpovědi jsou sice stále více přesnější, ale pořád velmi nejisté a vůbec není vyloučeno, že se můžeme dočkat neočekávané větší spršky v podobě meteorického deště, která naplní naše kamery množstvím "čárek" a naši mysl nezapomenutelným zážitkem.

Pavel Gabzdyl

| Zdroj: NASA News a Meta Research Bulletin 00/09/15 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Obloha v lednu
Ilustrační foto...
Co na to zákon?
Ilustrační foto...
Ať žije ISS!
Ilustrační foto...
V ohnisku: Měsíc
Ilustrační foto...
"Tunguzky" přilétají
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2018 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691