Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

O sobotním dění nad Třešňovou ulicí - díl třetí

Příběh bolidu z šestého května tohoto roku, který vzbudil zájem nejen profesionálních astronomů, ale i široké laické veřejnosti, se dostává do druhé poloviny.

Ilustrační foto...Na jeden pondělní den se toho událo až nad hlavu: desítky telefonátů, zájem médií, pro která v "běžných" dobách skoro neexistujeme, a k tomu ještě pravděpodobně kámen z nebe, jenž nám sem po tom všem spadl. Další den, ve středu 10. května, byl ve znamení očekávaného příjezdu pracovníků Astronomického ústavu v Ondřejově. Doktor Jiří Borovička a ing. J. Boček, kteří měli dorazit v odpoledních hodinách, chtěli převzít i doplnit náš prozatímní seznam pozorování. Informací od náhodných svědků totiž nadále přibývalo, určitě proto, že o celém úkazu začaly poměrně dosti masivně informovat noviny. V některých se psalo "jenom" o úkazu, jinde i o neblahých účincích této srážky s "kosmickým" tělesem.

Ještě před příjezdem souhlasil stále utajovaný nálezce s předáním potencionálního meteoritu pod podmínkou, že bude i nadále informován o dalších osudech objevu. Slíbit takovou maličkost bylo to nejmenší, co se dalo v danou chvíli udělat.

Hned odpoledne, kdy "ondřejováci" dorazili, jsme se dozvěděli o dalším videozáznamu bolidu -- tentokráte z Uherského Hradiště. Bylo na něm možné dokonce sledovat rozpad tělesa na několik segmentů a jejich další let podél původní dráhy. Kontakty byly i na třetího muže, který prý na Velké Javorině rovněž zachytil videokamerou sobotní úkaz, ten však údajně není moc výrazný, především díky velké vzdálenosti.

Tři nezávislá videa, to už je něco! Právě ta pomohla v následujících týdnech spočítat skutečnou dráhu tělesa v atmosféře a určit tak s vyšší přesností dopadovou elipsu, tedy prostor kde se mohly hledat další meteority.

Ilustrační foto...

Nebudu napínat a sdělím, že nálezce meteoritu nám, tedy vlastně pracovníkům astronomického ústavu, kámen vydal (mp3, 2.4 MB). Ti potvrdili domněnku, že se s největší pravděpodobností opravdu jedná o 210 gramů těžký -- kamenný meteorit.

Naše další cesta pak směřovala k autorovi videosnímku, panu Fabigovi do Ostravy --Hrabůvky. Zprvu naše jednání vypadalo tak, jakoby už ke snímku neměl co říct. Pak ho ale Jiří Borovička vyzval, aby jej ještě týž den doprovodil na místo odkud byly záběry pořízeny. V první chvíli to pan Fabig hodnotil jako docela dobrý žert -- jezdit takovou dálku jenom proto, aby přesně ukázal místo, kde toho sobotního dne stál.. Pak ale pochopil, že se o žert nejedná a že je tahle žádost myšlena zcela vážně V tu chvíli nejspíše uvažoval o tom, že už nikdy radši nebude točit záležitosti odehrávající se na obloze... Nicméně na skoro stokilometrovou cestu tam (a zpět) vyrazil.

Ilustrační foto...

Mezitím se však stala další důležitá událost. Ze statistiky jasně vyplývá, i když je to pěkná nuda, ta statistika, že denní bolid lze nad naším územím spatřit jen jednou za několik let. Ne vždy se však statistikou řídí i příroda. Bylo něco před půl osmou, když na hvězdárně zazvonil telefon: "Dobrý den, já nevím jestli je to možné, ale jak psali o tom v novinách, tak já jsem to viděla ale dneska před chvílí" Lidé jsou zblblí, teď budou vidět na obloze samé denní bolidy, pomyslel jsem si.

Ilustrační foto...Že to není telefonický vtip či zmatenost, jsem pochopil ve chvíli, kdy mi začaly na obrazovce mého ICQ problikávat zprávy od J. Duška, který psal: "mame dalsi denni bolid, ted, fakt nekecam." Že "nekecá" jsem věděl, neboť se telefony opět rozzvonily, podobně jako i na dalších hvězdárnám v celé republice. Ostatně i Instantní astronomické noviny vydali tuto zprávu: Teď si neděláme srandu! Máme tu další denní bolid. Zatím víme, že letěl nad jižním obzorem přesně v 19.16:25 (chyba asi minuta). Délka stopy odhadem 40 stupňů, modrofialový. To je šílené!!!

Že jsem se pomátl, si pravděpodobně myslel i doktor Borovička: "Ano, máme tu další bolidový kousek, dnes večer kolem 19:15 SELČ.". Tento bolid byl tentokráte nejlépe pozorovatelný z Jižní Moravy a Rakouska. Mezi náhodnými svědky se našlo opět mnoho zajímavých popisů, mezi ty "nej" pak asi patřil zážitek slečny Michaely Vedralové z Malešovic u Brna, která shodou okolností viděla jak sobotní tak i středeční bolid (mp3, 350 kB). Na to musí mít člověk štěstí snad přímo od nejvyššího.

Ale vraťme se zpět k meteoritu z Morávky. Cestoval společně s pracovníky astronomického ústavu do Prahy, kde se dostal pod lupu našemu přednímu odborníkovi na meteority: Dr. Petru Jakešovi z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ten z něj oddělil malý kousek, s hmotností kolem jednoho gramu, a provedl prvotní mineralogickou analýzu. Jeho závěr byl poněkud zarážející: Ano je to meteorit, kamenný chondrit některé vzácnější třídy, ale jsou na něm také evidentní stopy "pozemského" kovu. Kde se tam vzaly?

Ilustrační foto..."Dva meteority jsou lepší než jeden," řekl si pravděpodobně anonymní nálezce, a z meteoritu si dlátkem zřejmě kus odštípnul (viz pravá strana přiloženého snímku). Na památku nebo pro přilepšenou, kdyby z astronomů a mineralogů nic nekáplo. Jak to bylo doopravdy, už asi nezjistíme.

Meteorit se tedy ocitl v rukou odborníků. Čekala jej však ještě další cesta -- do izotopové laboratoře Assergi v Italských Alpách. Bohužel, když už dá příroda, zklame člověk. Vinou spediční služby sem dorazil až 16. května! I přesto jde patrně o nejrychleji prozkoumaný meteorický materiál po dopadu na zem. Analýza izotopů s krátkým poločasem rozpadu snad prozradí stáří meteoritu i dobu, po kterou bylo původní těleso vystavováno působení kosmického záření a tedy, jak dlouho samostatně putovalo sluneční soustavou.

Další laboratorní analýzy křemičitanových minerálů meteoritu byly provedeny v Přírodovědném muzeu ve Vídni a u doktora Frýdy v Praze. Přesnou mineralogickou analýzou byl upřesněn typ chondritu na H5-6, což je nejběžnější skupina chondritů, tedy kamenných meteoritů, jež v drtivé většině pocházejí z planetek typu Vesta hlavního planetkového pásu mezi Marsem a Jupiterem.

První meteorit měl po přesném vážení 214 gramů. Nebyl však jediný, který se podařilo najít. K tomuto řekněme "prvoroznci" se v následujících dnech přidaly další dva. Stejně jako u prvního se sice nejednalo o žádné "giganty", ale i tak. Byly to kabrňácké úlovky.

Tomáš Havlík

| Zdroj: (pokračování příště) IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Drobky ve vzdálených končinách -- díl šestý
Ilustrační foto...
Jak se určí datum Velikonoc?
Ilustrační foto...
Šťastné setkání po 14 letech
Ilustrační foto...
Kamilova šestá nova...
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 84
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691