Evropa v následujícím desetiletí

Vědecká komise Evropské kosmické agentury v minulých dnech jednomyslně podpořila několik výjimečných projektů, které menšímu rivalovi americké NASA zajistí nejen dnes vydobyté postavení, ale navíc umožní i důkladný průzkum vybraných částí blízkého i vzdáleného vesmíru. Finanční injekce by se proto v letech 2008 až 2013 mohlo dočkat těchto pět misí:

Ilustrační foto...

Výprava BepiColombo (ve spolupráci s Japonskem) bude mít spadeno na Slunci nejbližší planetu. V rámci tzv. základních projektů se na cestu vydá v roce 2009 a z oběžné dráhy bude prostředí Merkuru studovat zhruba dva roky. Před nepříjemným zářením ji ochrání speciální štít a dost možná s sebou vezme i malý výsadkový modul.
Základy mise GAIA stojí na úspěchu sondy Hipparcos. Během několika roků proměří polohu a vektory rychlosti pro setinu všech hvězd v naší Galaxii. Kromě vlastních pohybů s sebou totiž ponese i detektor radiálních rychlostí (ten Hipparcos neměl). Astrofyzikální dopad takové mapy nelze ani předvídat, GAIA však neodletí dříve než v roce 2012. Třítunovou observatoř vynese Ariane 5 jeden a půl milionů kilometrů daleko od Země, na dráhu kolem Slunce, do Lagrangeova bodu L2.
Laser Interferometer Space Antenna (LISA) bude prvním gravitačním dalekohledem v kosmickém prostoru. Ve spolupráci s NASA odstartuje někdy za deset roků na oběžnou dráhu kolem Slunce trojice družic, které budou pomocí laseru s maximální možnou přesností měřit vzájemnou polohu (na základně dlouhé kolem pěti milionu kilometrů).
New Generation Space Telescope je vlajkovou lodí NASA v nejbližších dvaceti rocích. Stejně jako v případě Hubblu bude u výroby a provozu asistovat i spojená Evropa.
Počítá se také s nástupcem veleúspěšné sluneční observatoře SOHO, která z Lagrangeova bodu L1 ve vzdálenosti jeden a půl milionu kilometrů sleduje dění na povrchu i v atmosféře Slunce, a Ulysseus, jenž pro změnu obíhá v rovině kolmé na rovinu ekliptiky. Solar Orbiter se bude na své dráze přibližovat ke Slunci až na rekordních 30 milionů kilometrů. V době se přitom poletí stejně rychle, jako pod ním otáčející povrch, takže se po relativně dlouhou dobu zaměří na jedno místo. Pravidelně nám přinese informace o složení slunečního větru i nabitých částic. Navíc, každé přiblížení sondu navede na dráhu s o něco větším sklonem k rovníku, proto se na naší nejbližší hvězdu podívá z více stran.
V záloze pak zůstává astrometrická observatoř Eddington, která bude vybavena zrcadlem o průměru jeden metr, s nímž se podívá na oscilace hvězd, tzv. hvězdotřesení, a také jejich zákryty slabými planetami. Její výsledky poslouží při ověřování modelů vnitřních částí nejrůznějších hvězd. Prohlédnout by měla na 50 tisíc exemplářů, u 700 tisíc stálic by pak pátrala po drobných planetách.

To ale není všechno. Komise dále doporučila spolupracovat na katalogu potenciálně nebezpečných blízkozemních těles, které by se mohly v budoucnu střetnout se Zemí, a mírnou dotací i podpořit dva evropské projekty, jež se realizují mimo kosmickou agenturu: francouzský COROT (opět zaměřený na hledání vzdálených planet) a mise MICROSCOPE: MICROSatellite "ŕ traînée COmpensée" pour l'Observation du Principe d'Equivalence. Skutečně se tedy máme na co těšit.

Jiří Dušek

19.10.2000 | Zdroj: ESA News IAN.czIAN.cz