Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Proxima není řecké písmeno

Právě jsem se díval do Hvězdářské ročenky a můj zrak padl na titulek Hvězdy typu Mira Ceti. To je přece pěkná pitomost, takový název. Pak bychom mohli také říkat hvězdy typu Sheliak Lyrae a hvězdy typu Algol Persei.

Ilustrační foto...Asi už vidíte v čem je problém. Mira, Sheliak a Algol jsou jména hvězd, nikoliv řecká písmena. Kombinace s genitivem jména souhvězdí se používá jen u takových kódových označení hvězd, která bez udání souhvězdí ztrácejí smysl. Kromě malých řeckých písmen jsou to občas latinská písmena (hlavně malá), běžněji tzv. Flamsteedova čísla a především označení proměnných hvězd (které nebyly už dříve označeny písmenem) podle Argelandera (tj. např R nebo SW) nebo nověji kódem V####, kde #### je pořadové číslo vyšší než...

Ale Mira, Sheliak, Algol, to jsou rovnou jména hvězd. U dvou posledních se na jejich proměnnost přišlo až po jejich pojmenování, Mira si své jméno vysloužila právě svými podivuhodnými změnami.

Podobných hvězd jako je Mira je více, a říká se jim stručně miridy. Podle Algolu se zase jmenují algolidy. Pokud ale chceme vypadat učeně, můžeme říkat "hvězdy typu omíkron Ceti" nebo "hvězdy typu beta Persei", což je totéž jako miridy a algolidy.

Proxima
trpí podobným mrzačením. Opět je na vině asi skutečnost, že lidé s jistými mezerami ve vzdělání (nebo nedbale formulující) mají dojem, že Proxima je řecké písmeno. Není, stejně jako Mira. Mira je jméno nepříliš staré, a Proxima dokonce jedno z nejnovějších. Stačí umět i jen anglicky, aby si člověk vzpomněl, že proximity je blízkost (a miracle zázrak), a už odhadne, proč se tak ty hvězdy jmenují. Proxima je prostě blízká (dokonce vůbec nejbližší, což ale jméno už netvrdí) stálice.

Proxima je vskutku v souhvězdí Kentaura, jak asi víte, ale to není součástí jejího jména. Tak to tam nepleťme!

Blízké stálice si zaslouží ještě dvě poznámky. Ač je Proxima nejbližší, slavná je trochu nezaslouženě a nevhodně. Není divné, že jste tak slavnou hvězdu ještě neviděli? Pravda, ona je u nás pořád schovaná pod jižním obzorem, ale ani Australané na tom nejsou o moc lépe. Proxima totiž vidět není, leda dost velkým dalekohledem. Ale jen o chlup dál je druhá nejjasnější stálice na nebi, totiž Toliman (aneb alfa Centauri). Proxima je jen jejím satelitem, momentálně trošičku bližším než je Toliman sám. Je vhodné vždy mluvit o celé soustavě, dvojitém Tolimanovi s Proximou.

Druhá poznámka je vlastenecká. Proč se učit jen o cizím nejbližším hvězdném systému, když máme svůj severní, který je navíc ještě jasnější a tedy samozřejmě lepší? Ano, ta nejjasnější stálice vůbec, Sírius, je také tou nejbližší, kterou běžně vídáme. Je sice dvakrát dál od nás než soustava Tolimanu, ale při desetinásobném výkonu je i tak o hodně jasnější. Navíc je pozoruhodnější astrofyzikálně i historicky (jde o dvojici těles, z nichž jedno je tzv. bílý trpaslík). A pokud byste chtěli ještě bližší hvězdu, můžete se na ni podívat dalekohledem a být pyšní, že má před Proximou jednu prioritu. Slabá je sice zhruba stejně, ale zato je to "nejnepořádnější" stálice, utíká totiž mezi těmi ostatními tak rychle, že to postřehnete už ze dvou náčrtků pořízených v rozmezí dvou tří let. Mám samozřejmě na mysli Barnardovu hvězdu, podobně malou a chladnou, jako je Proxima. Ta je tedy druhým nejbližším hvězdným systémem, na rozdíl od Tolimanu a Síria asi jen jednočetným.

Ilustrační foto...O Arkturu, Arkturovi
Další označení, které mě čím dál více zlobí, je zmršený první pád jména Arcturus. Při skloňování samozřejmě vypouštíme řeckou nominativní koncovku a také můžeme psát foneticky, takže "vidím Arktura", "mluvím o Arkturovi" nebo neživotně "o Arkturu". Ale v nominativu, čili v prvním pádě, je potřeba použít originální řecko-latinskou podobu jména. Je to stejné jako u hvězdy Antares (Antara, Antarovi...), Sirius, Canopus. Podoby "Antar", "Siri", ,"Canop" jsem naštěstí ještě neviděl, proč tento osud potrefil zrovna Arktura, nevím.

Mohli byste namítnout, že přece jsou latinizovaná řecká jména, kde i v nominativu užíváme počeštěnou podobu. Ano, např. v případě slova pegas či kentaur. To jsou slova zdomácnělá, označující typ koně (s křídly, resp. s lidskou hlavou a přídavným trupem místo pouhé koňské hlavy). Při označování souhvězdí, tedy když jde o jméno s velkým písmenem, je latinské označení také na místě, tedy Pegasus a Centaurus, ale vzhledem k pravděpodobné personifikaci je asi Pegas a Kentaur také přijatelný. Oba jsou nám (jako bájné bytosti) známí, a plné počeštění asi nevadí. Arcturus ale není žádný od dětství známý hrdina z Petiškových řeckých bájí, a tak jej nechme na pokoji. To už bychom spíše mohli znásilnit Herkula. Líbilo by se vám označení "Herkul"?

O Íó
Snad ještě častěji než s vyslovovaným Arkturem se setkáváme s informacemi o nejbližší Jupiterově oběžnici, měsíci Íó (na nebi Arcturus doufám vídáme častěji, nebo to štěstí nemáte?). Ten má krásné jméno, stejně jako ostatní tři satelity Jupiteru. Má i stejný mytologický osud, totiž stal se cílem Jupiterovy (Diovy) vášně. Vlastně stala, stejně jako Európa a Kallistó, jen Ganymédes byl mládenec.

Pochopitelně, v čistě anglických textech nejsou žádné čárky, a pokud se už nějaká objeví, tak nad malým písmenem, kde je na to dost místa. Nad velká písmena obvykle už angličtí typografové čárky dát nedovedou nebo dávají neradi.

Ale nám Čechům to problém nedělá, jinak bychom byli všichni v jednou Cechu, a cechy zaplaťpámbu v novověku nepřežily (dnes by je musel antimonopolní úřad zrušit). Íó si čárku zaslouží a nám tím poslouží, že ji můžeme pěkně vyslovovat i skloňovat. Při krátké, jednoslabičné výslovnosti jsou s tím hrozné potíže, je to takové neslovo. Dvě slabiky jsou na pojmenování měsíce potřeba, v tomto případě kvantita jednoznačně přináší novou kvantitu.

Ilustrační foto...Plejády
jsou jistě tak běžným slovem, že jeho výslovnost je už pevně zakotvená. Kromě hvězdokupy se s malým písmenem takovým slovem označuje i skupina jiných bytostí než nymf, ale zpravidla též alespoň nějakých od kumštu. Ustálená spojení jsou proto obvykle podobné sousloví "plejáda umělců".

Přesto je dobré vědět, že pokud uvádíme antické označení hvězdokupy, pak nám také pomůže při výslovnosti správná kvantita. Psáno bez čárek, není jasné, jak vyslovit skupinu tří samohlásek uprostřed slova Pleiades. Místo toho, abychom to nějak zamumlali, můžeme říci správně a pěkně Pléiadés, tedy ještě názorněji Plé-iadés. Zkrátka "ei" zde není žádnou dvojhláskou znějící jako j, ale naopak je to konec jedné slabiky a začátek druhé.

Dokonce i české jméno lze vyslovit, pokud je píšeme trochu starobyleji, jako Plé-iady, i když je budeme psát asi jen Pleiady. Když ale nebudeme šetřit čárkama a napíšeme Pléiady nebo plné Pléiadés, chyba to nebude a pomůžeme všem, kteří starořecky a latinsky plynně nehovoří.

Poznámky:
Sírius se asi píše s krátkým i. Ale já jej vyslovuji dlouze a dále v textu propaguji kvantitu samohlásek, tak i zde píšu í. Velká chyba to asi není, ledaskomu to může pomoci, když výslovnost nezná. Berme to jako texty pro začátečníky v ruštině nebo chorvatštině -- pro ně se také kvantita vyznačuje, ač jinak se ve psaném textu vynechává.
Kvantita je délka hlásky. Prodloužíme li I, dáme mu kvantitu. Když vyslovíte Íó, představíte si snadno krásnou dívku nebo možná divokou oběžnici Jupiteru. To je jistě kvalitnější informace než nepatřičné přitakání nebo otázka, že jó?

Jan Hollan

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
První kosmická rosnička
Ilustrační foto...
O svícení 63
Ilustrační foto...
Fotografická soutěž
Ilustrační foto...
Letošní pohled na loňský bolid
Ilustrační foto...
Druhý Měsíc?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691