Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Stoupat jak dým,

až někam k nebesům... zpívá Pavel Bobek v jedné ze svých písní. Stejná slova vás určitě napadnou ihned, jak se podíváte na jeden ze záběrů Hubblova kosmického dalekohledu. Jemné vlákno horkého plynu, které je součástí Řasové mlhoviny -- zbytku po nedávné supernově -- působí až neskutečně křehce.

Na tohle nesmírně fotogenické zákoutí v souhvězdí Labutě narazil při systematickém prohledávání oblohy v roce 1784 William Herschel. V plné kráse se ale objevilo až na širokoúhlých fotografiích: složitá soustava mlhovin vyplňuje kruh o průměru zhruba tři stupně, se středem nedaleko epsílon Cygni -- prostřední stálice z pravého křídla Labutě.

Ilustrační foto...

Dnes již spolehlivě víme, že se jedná o rozplývající se cáry rázové vlny rozpínající se kolem jedné nepříliš vzdálené supernovy. Tahle původně velmi hmotná hvězda na úplném konci své krátké, ale zářivé existence předvedla podivuhodné divadlo: Její železné jádro pod tíhou vnějších vrstev zkolabovalo a naopak plynný obal stálice se rychlostí několika desítek milionů kilometrů v hodině rozletěl do okolního prostotu.

Právě tímto způsobem supernovy zásadně ovlivňují chemický vývoj celého našeho vesmíru. Ten totiž v době vzniku, před zhruba dvanácti miliardami roků, obsahoval prakticky jenom vodík s příměsí hélia, ostatně dodnes dva nejrozšířenější prvky. Pro naše lidská těla a celý svět kolem nás však bylo nutné vyrobit i komplikovanější sloučeniny.

Za valnou část z nich přitom vděčíme právě supernovám. Při samotné explozi je totiž obal hvězdy na krátký okamžik nesmírně stlačen a zahřát na teplotu mnoha stovek miliard stupňů Celsia. Za takto extrémních podmínek pak probíhají všechny možné i nemožné jaderné reakce a jako na běžícím pásu ve velkém množství vznikají nejrůznější těžší prvky. Ty jsou ale vzápětí rozmetány do okolí, kde se smísí s mezihvězdnou látkou a stanou se tak součástí další generace hvězd a samozřejmě i jejich planet.

Modely ukazují, že supernovy ve vesmíru vyrobily většinu prvků těžších než železo: Takže pokud máte na ruce platinový prstýnek či v puse zlatý zub, vězte, že pochází právě z těchto impozantně explodujících hvězd.

Ilustrační foto...

Právě proto (i když ne jenom proto) se hvězdáři tak zajímají o rozplývající se zbytky hmotných hvězd. Záběr, který se k nám tentokrát dostal, zhotovil Hubblův kosmický dalekohled pomocí širokoúhlé kamery v listopadu 1997 s desetkrát lepším rozlišením než veškeré starší portréty. Samozřejmě, že jde jenom o malý kousek z celé Řasové mlhoviny, na vnějším okraji jednoho z jasných cárů, kde se čelo rázové vlny setkává s okolním mezihvězdným plynem. Vzhledem ke značné rychlosti, kolem 600 tisíc kilometrů za hodinu, se látka v těchto místech ohřívá a nápadně svítí. Na oblast se díváme prakticky z boku, proto má podobu jemně zvlněného cigaretového kouře.

Důležité je, že porovnáním záběru z Hubblu se starším snímkem téže oblasti zhotoveným v roce 1953 jednou z pozemských observatoří, hvězdáři docela věrohodně odhadli, jak rychle se celá mlhovina rozpíná. Výsledek pak vedl nejen ke zpřesnění vzdálenosti Řas -- na pouhých 1500 světelných roků, ale i stáří -- 5 tisíc let.

To ovšem znamená, že supernova zazářila někdy na počátku naší moderní civilizace. A šlo o skutečně nápadnou pochodeň. Vzhledem k odhadované jasnosti -8 magnitud soupeřila s Měsícem, byla vidět i ve dne a na noční obloze ji naši předci sledovali po dobu mnoha měsíců či dokonce roků.

Jiří Dušek

| Zdroj: ESA News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
ČAM - Astrofotograf roku 2007
Ilustrační foto...
První úlovky družice AIM
Ilustrační foto...
Nejsvítivější hvězda? Asi ano...
Ilustrační foto...
Areografie Marsu 1
Ilustrační foto...
Prečo Sovieti prehrali „bitku“ o Mesiac? II.
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691