Další osud sondy Phoenix...

To samozřejmě nikdo neví. Přestože se mohou inženýři mýlit, dojde pravděpodobně během dlouhé zimy k poničení solárních panelů mrznoucím oxidem uhličitým. Podle pozemských odhadů velmi pravděpodobně povolí panely pod tíhou námrazy a po zimě tak nebudou schopné zásobit sondu tolik potřebnou elektřinou. Nezbývá než čekat - už teď je ale jasné, že Phoenix můžeme plným právem považovat za další velký úspěch meziplanetárních mágů. Sonda pracovala v polární oblasti Marsu téměř půl pozemského roku a podařila se jí celá řada zajímavých měření.

Obr.: GůdBáj Phoenix?

Vůbec poprvé máme nepřetržitý záznam o meteorologických podmínkách v místě přistání. Je určitě velká škoda, že mikrofon, jako i širokoúhlá kamera MARDI (které je mikrofon součástí) nakonec nebylo možné aktivovat. Mohli jsme se tak zaposlouchat do hučení polárních větrů, nebo hrčení motorů mechanické paže sondy. Rozhodně však máme k dispozici naprosto unikátní vzorek meteorologických dat nejen v okolí sondy, ale také vysoko nad ní - díky laserovému paprsku, který osahával i velmi vysoké části tamní atmosféry.

Obr.: Po kliknutí se zobrazí větší animace...

Také se podařilo analyzovat několik vzorků půdy v místě přistání. Přestože motory sondy (zdá se) lokalitu mírně zaneřádily, čeká nyní tým chemiků, geologů a dalších zainteresovaných vědců skutečně vydatná bonanza dílčích, nebo možná zcela zásadních objevů. Celkem se podařilo navíc ke zmíněným údajům nashromáždit takřka 30 000 snímků z okolí sondy - viděli jsme tak také přicházet prachovou bouři, která práci sondy na povrchu ukončila.

Obr.: Nelítostná polární krajina Marsu...

Mars Phoenix je tedy z velké části minulostí. Je sice možné, že se sonda za několik měsíců znovu ohlásí, ale nikdo v to příliš nedoufá. Vzhledem k mnoha zajímavým informacím shromážděných aparaturami sondy to ale tak moc nevadí. Uvidíme, co všechno teď získaná data odhalí...