Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Prof. R. Kreutz - Hvězdářství IV

4. díl pokračování vyprávění o hvězdářství.

Tak poznali jsme čtyři souhvězdí. Navštivme nyní souhvězdí páté. Nedaleko středu přímky, kterou jsme v duchu spojili hořejší hvězdu v hlavě Drakově s hvězdou Albireo v souhvězdí Labutím, upoutala snad naši pozornost veliká jasná hvězda, která jakoby zářila nade hlavou Drakovou pěkně ji zdobíc. Jest to hvězda první veli kosti zvaná Vega v souhvězdí Lyry. Souhvězdí Lyry je mnohem menší než předchozí a význačnými hvězdami tvoří lichoběžník s pravým úhlem. Vega pak září na konci kratší přímky, jež s druhou přímkou tvoří pravý úhel.

Vyhledejme nyní opět hlavu Dračí a veďme v duchu přímku od hořejší hvězdy v hlavě Dračí ku Veze v Lyře, prodlužme přímku tu o třikrát tolik, mnoholi činí vzdálenost mezi hořejší hvězdou v hlavě Dračí a Vegou, a nalezneme pak na konci přímky té překrásnou hvězdu první velikosti zvanou Atair neb Altair v souhvězdí Orla. Souhvězdí Orla a hvězdu největší v něm poznáme vždy velmi snadno prvním pohledem, kdykoli na obloze se objeví. Nejvýznačnější hvězdy totiž i s Atairem leží v jedné přímce. Prostřed září Atair, je-li Mléčnou dráhu viděti, tedy zrovna na kraji Mléčné dráhy; z každé strany pak jako stráže poboční provázejí Ataira hvězdy, každá jest stejně vzdálena Ataira a v jedné přímce s Atairem. Jedna z nich třetí velikosti, leží skoro uprostřed Mléčné dráhy a druhá mimo Mléčnou dráhu. Sestavení hlavních hvězd v souhvězdí Orla je tedy takové, že jak jsme pravili, Orla poznáme vždy prvním pohledem. Prodloužíme-li zmíněnou přímku, pomocí které nalezli jsme Ataira v Orlu, přímku totiž spojující hořejší hvězdu v hlavě Drakově s Vegou v Lyře a Atairem v Orlu dále za Ataira, asi o třetinu vzdálenosti Vegy a Ataira, přijdeme k souhvězdí málo význačnému zvanému Antinous. Mezi souhvězdími Lyry a Orla jest malé souhvězdí zvané Šíp. Je dosti význačno; neboť hvězdy jeho čtvrté velikosti napodobí skutečně podobu šípu.

Ilustrační foto...
Obr.:

Obraťme nyní zraky k oji Velkého Vozu a pozorujme známou nám hvězdu Mizar a hvězdu konečnou (v oji), znázorňující vozku při oji, kterou jsme nazvali Alhaid neb Benetnaš. Tyto dvě hvězdy spojme nyní v duchu přímkou a prodlužme ji do volného prostora, asi pětkrát tolik, mnoho-li měří vzdálenost mezi Mizarem a Alhaidem, i narazíme na pěknou hvězdu druhé velikosti, zvanou básnickým jménem Arktur v souhvězdí zvaném Bootes.

Spojíme nyní nového známého Arktura v duchu přímkou s Vegou v Lyře; ve třetině té cesty, blíže k Arkturu, dotkne se přímka naše jednoho z nejkrásnějších souhvězdí na severním nebi hvězdném v pozdním létě a na podzim viditelného. Jest to Koruna, Souhvězdí Koruna tvoří z póla uzavřený věnec a sice tak, že nejjasnější hvězda zvaná Gemma (klenot) září dole, od ní pak stkvějí se do polokruhu z jedné strany tři, z druhé dvě hvězdy čtvrté velikosti. Souhvězdí to, byli-li jsme na ně jen jednou upozorněni, poznáme také vždy snadno prvým pohledem.

Gemmu nalezneme také tím způsobem, že spojíme polárku s hořejší menší hvězdou zadních kol Malého Vozu a prodloužíme přímku tu směrem zmíněné hvězdy v Malém Vozu o třikrát takou vzdálenost. Konec té přímky dotkne se Gemmy; prodloužíme-li dále touže přímku přes Gemmu, nalezneme rozsáhlé souhvězdí Hadonoše, které velikým obloukem od Koruny počínajícím objímá souhvězdí Herkula (mezi Korunou a Lyrou), souhvězdí Lyry a blíží se jedním ramenem až k souhvězdí " Orla. Hlavní hvězda souhvězdí toho zve se Ras Alhagh, a nalezneme ji dobře, spojíme-li polárku v duchu s hořejší hvězdou v hlavě Drakově a prodloužíme-li přimku tu přes zmíněnou hvězdu v hlavě Drakově skoro o dvakrát tak velikou vzdálenost.

Mezi souhvězdím Koruny a Lyry asi v druhé třetině zmíněné již přímky, kterou jsme spojili Arktura v Bootech s Vegou v Lyře, prostírá se souhvězdí Herkula, souhvězdí jinak málo význačné.

Nyní obraťme opět zraky své ku hvězdě známé nám Mizar ve Velkém Vozu a vědmo známou nám již přímku spojující hvězdu Mizar s Arkturem v Bootech a prodlužme ji skoro o dvakrát tak daleko za Arktura, i narazíme na hvězdu druhé velikosti, která s jinou hvězdou rovněž druhé velikosti, směrem k Hadonoši zářící, tvoří souhvězdí zvané Váhy. Souhvězdí to je málo význačno, skládajíc se vlastně jen z těchto dvou hvězd a z jedné malé hvězdy velikosti čtvrté.

Mezi souhvězdím Hadonoše a Vah při samém obzoru nalezneme souhvězdí Štíra vyznačené velmi jasnou hvězdou druhé velikosti zvanou Antares neb Akrab.

Přidržme se nyní přímky, pomocí které nalezli jsme souhvězdí Koruny, t. j. přímky spojující Arktura v Bootech s Vegou v Lyře, a prodlužme ji směrem k Veze skoro o jednou takovou vzdálenost, nalezneme záhy souhvězdí Delfína vyznačené čtyřmi hvězdami třetí velikosti pěkně do kosočtverce postavenými. Souhvězdí to je tak význačno, že je snadno poznáváme.

Vyhledejme nyní souhvězdí jiné, stále pomocí přímek v duchu po obloze od hvězdy k hvězdě vedených, pomocí, jak fikáme, ali-gment&v. Tak prodloužíme-li nám již známou přímku spojující Vegu v Lyře s Arkturem v Bootech více jak o dvě třetiny té vzdálenosti, spatříme na konci přímky té velmi jasnou hvězdu první velikosti zvanou Spica čili Klas v souhvězdí Panny. Souhvězdí to jest u nás jen po krátkou dobu viditelno.

Lépe poznáme a více nás pobaví souhvězdí jiné. Spojíme přímkou v duchu hvězdu polární v Malém Vozu s nejmenší hvězdou ve Velkém Vozu, s hořejší hvězdou předních kol zvanou Megrez, a přímku tu směrem přes Megreza o jednou tolik prodloužíme, i nalezneme celé skupení hvězd malých čtvrté a páté velikosti celkem v podobo lichoběžníka s jednou mnohem kratší stranou po obloze rozhozených. Jest to souhvězdí zvané Kštice Bereniky a jest skutečně podobno kštici veliké s vlajícími vlasy.

Ještě pěknější a význačnější jest souhvězdí jiné.

Přidržme se přímky právě nyní vedené spojující hvězdu Megrez ve Velkém Vozu s hvězdou polární o jednou tak velikou vzdálenost, i přijdeme ku souhvězdí velmi význačnému zvanému Kassiopeja. Souhvězdí to tvoří pět hvězd druhé velikosti rozestavených v podobě poněkud roztáhlého dvojitého německého W a jest skoro celé v Mléčné dráze mimo hvězdu nejvíce odchýlenou z jednoho ramene toho W. Prvním pohledem jest souhvězdí to snadno rozeznatelné.

Mezi Kassiopejí, Malým Vozem a Drakem v sousedství Mléčné dráhy prostírá se souhvězdí Kefea, souhvězdí ostatně málo význačné. Nalezne je každý snadno, prodlouží-li čáru od zadních kol Velkého Vozu ku hvězdě polární k Mléčné dráze.

Abychom nalezli snadno další souhvězdí, musíme spojiti myšlenou přímkou ty dvě hvězdy v souhvězdí Kassiopeje, které více šikmo jsou postaveny v Mléčné dráze aneb, kdyby pro malou jasnost oblohy nebylo lze, abychom Mléčnou dráhu dobře rozeznali, ty dvě hvězdy, které tvoří začátek německého W spočívajíce v té přímce, kterou pokládáme za prvou při psaní německého dvojitého W, a prodlužme ji směrem hrotu prvého V, z nichž dvojité W se skládá o čtyřikrát tak velikou vzdálenost', mnoho-Ii měří vzdálenost oněch dvou hvězd v Kassiopeji, nalezneme pak na konci té přímky myšlené jasnou hvězdu druhé velikosti zvanou Alamak v souhvězdí Andrmedy. Souhvězdí Andromedy dosti nesnadno rozeznati, zvláště neznalému oblohy nebeské. Nelze blíže určiti tvar ani podobu jeho pro veliké množství hvězd na onom místě rozsetých. Význačné hvězdy v souhvězdí tom jsou dvě: Alamak a Mirah. Tuto druhou hvězdu v souhvězdí Andrornedy, Mirah, nalezneme snadno, spojíme-li polárku s prostřední hvězdou v Kassiopeji a prodloužíme-li přimku tu o jednou tak velikou vzdálenosť směrem za prostřední hvězdu v Kassiopeji. Nejlépe vynikne souhvězdí Andromedy záhy podvečer, kdy hvězdy vynořují se jaksi z temné hlubiny oblohové. V té době všechny hvězdy význačné, tudyž také Alamak a Mirah vyniknou nejdříve. Proto je také pomocí přímek od Kassiopeje vedených nejsnáze nalezneme; v pozdější době večerní vyniknou také ostatní počtem hojné, ale o něco menší hvězdy, a pak tím méně snadno rozeznáváme Alamaka a Miraha v Andromedě.

Spojíme-li přímkou prostřední hvězdu v souhvězdí Kassiopeje s hvězdou, která tvoří hrot druhého roztáhlého V z dvojitého německého W v témž souhvězdí Kassiopeje, a prodloužíme-li ji směrem ku zmíněnému hrotu o čtyřikrát tak velikou vzdálenosť obou hvězd v Kassiopeji, narazíme opět na jasnou hvězdu druhé velikosti zvanou Algenib v souhvězdí Persea. Souhvězdí Persea vyznačuje dvé jasných hvězd druhé velikosti a sice Algenib a Algol. Hvězdu Algol nalezneme takto: Vedeme přímku od počáteční hvězdy v Kassiopeji, t. j. hvězdy, od které bychom začali dvojité W německé psáti k bodu, jenž protíná v půli přímku spojující prostřední hvězdu v Kassiopeji s hvězdou v hrotu obyčejného V užšího v témž souhvězdí, prodlužme ji sedmkráte a nalezneme takto hvězdu Algol v souhvězdí Persea. Souhvězdí Persea rovněž jako souhvězdí Andrornedy, jinak dosti nesnadno lze nalézti. V podvečer nalezneme obé snadno, zvláště povíme-li, že hvězdy Algenib a Algol v souhvězdí Persea tvoří s hvězdou Alamakem v souhvězdí Andromedy trojúhelník skoro rovnostranný.

Spojíme-li v duchu Algol v Perseu s Mirahem v Andromedě o třetinu té vzdálenosti směrem k Mirahu, octneme se u hvězdy zvané Sirrah v novém souhvězdí zvaném Pegasus. Souhvězdí Pegasus jest vyznačeno krásným velikým čtvercem hvězd druhé velikosti, z nichž jednu známe se jménem Sirrah, druhá hvězda protilehlá, která jest na konci úhlopříčné vedené v tom čtverci od Sirraha v prodloužené přímce, pomocí které nalezli jsme Sirraha, nazývá se Makrab; ostatní dvě hvězdy jsou na konci druhé úhlopříčné ve čtverci Pegasa, a to hvězda, ku které dojdeme spojením Algola (v Perseu) s Alamakem (v Andromedě) a prodloužením přímky té směrem Alamaku o třikrát tak velikou vzdálenost, a nazývá se Scheat, protilehlá pak také Algenib jako soujmenná hvězda v souhvězdí Persea. Je-li podvečer, kdy hvězdy počínají vynikati, poznáme, jak praveno, snadno jinak špatně rozeznatelná souhvězdí Persea, Andromety a Pegasa. Vyhledáme nejdříve cestou výše popsanou hvězdu Alamak v souhvězdí Andromedy, potom hned zpozorujeme trojúhelník, jejž tvoří Alamak, Algenib a Algol (poslední dvě v souhvězdí Persea), a počneme počítati znova: Algenib, Algol, Alamak v témž směru pak Mirah (ještě v souhvězdí Andromedy), Sirrah a již máme souhvězdí Pegasa. Veďme známou úhlopříčnu od Sirraha ve čtverci Pegasa k protilehlé hvězdě Markab; prodlužme tuto úhlopříčnu dále směrem přes Markaba o něco více než jednou takovou délku a přijdeme souhvězdí Vodnáře. Souhvězdí Vodnáře snadno lze poznati; skládáť se ze čtyř hvězd třetí velikosti, z nichž tři tvoří trojúhelník rovnoramenný, a čtvrtá spočívá ve středu tohoto trojúhelníku.

Za příčinou úplnosti poznamenáváme, že mezi souhvězdím Pegasa a dříve popsaným souhvězdím Delfína nalezneme málo význačné nepatrné souhvězdí, zvané Malý Kůň.

Veďme přímku od vrcholové hvězdy onoho V českého, užšího v souhvězdí Kassiopeje k Alamaku v Andromedě a směrem přes Alamak o polovici vzdálenosti, jaká je mezi hvězdou zmíněnou a Alamakem, a nalezneme snadno souhvězdí Trojúhelníku- malé a velmi znatelné souhvězdí, jež jeví se vždy od souhvězdí Andromedy na jihu.

Ještě více na jih přijdeme k souhvězdí Skopce, jež se skládá ze dvou dosti blízko sebe zářících hvězd druhé a třetí velikosti. Hvězda druhé velikosti nazývá se Hamel, třetí velikosti Scheratan; hnedle při Scberatanu je hvězdička čtvrté velikosti Mezarthim, a daleko nich jako zobák jejich je čtvrtá hvězdička Botein rovněž čtvrté velikosti.

Tvoří tudyž souhvězdí Skopce se čtyřmi svými hvězdami velmi nepravidelný lichoběžník s daleko prodlouženými dvěma stranami. Ostatně Botein lze dobře nalézti takto: Spojíme Scheratan a v souhvězdí Pegasa známé nám hvězdy Scheat a Sirrah přímkou, prodloužíme ji směrem přes Sirrah o dvakrát tak velikou vzdálenosť, jaká dělí Scheat a Sirrah; konec pak takto prodložené přímky dopadne zrovna k Scheratanu.

Prodloužíme-li touž přímku dále přes Scheratan směrem k obzoru o jednou tak velikou vzdálenosť, jaká dělí Sirrah a Scheratan, přijdeme k jasné hvězdě zvané Menkar v novém rozsáhlém souhvězdí Velryby. Druhou hvězdu v témže souhvězdí zvanou Mira nalezneme prodloužením přímky spojující Markab a Algenib v souhvězdí Pegasa.

Přikročíme nyní k souhvězdím nejkrásnějším, jež zdobí velikou čásť oblohy nebeské v prosinci a v lednu.

Spojme přímkou hvězdu Sirrah v souhvězdí Pegasa s hvězdou Algenib v souhvězdí Persea a prodlužme ji směrem přes Algenib o polovici té vzdálenosti, nalezneme pak snadno jasnou hvězdu první velikosti nazvanou Kapella čili Kozička v souhvězdí Voz k y. Jinak nalezneme snáze Kapellu takto: Spojíme v souhvězdí Skopce hvězdy Hamel a Scheratan a prodloužíme směrem přes Hamel daleko asi o vzdálenost devětkrát tak velikou, jaká je mezi Hamelem a Scheratanem, a přijdeme zrovna ke Kapelle.

Souhvězdí Vozky je krásné, veliké souhvězdí vyznačené hlavně pěti hvězdami, jež tvoří na obloze veliký pětiúhelník dosti pravidelný. V jednom rohu tohoto pětiúhelníku září Kapella čili Kozička, nejblíže v ní druhém rohu hvězda druhé velikosti, v každém ze tří ostatních rohů po jedné hvězdě, z nichž jedna, jež leží proti předchozím jmenovaným hvězdám, je rovněž druhé velikosti, ostatní dvě velikosti čtvrté. Pětiúhelník ten tvořící souhvězdí Vozky, prostírá se přes Mléčnou dráhu, která zde je dosti úzká. Kapella sama září blíže jednoho břehu dráhy Mléčné.

Krásné souhvězdí vynikající ne tak velikostí jako význačnosťí a známé národům nejstarším, o němž zmiňuje se kniha Jobova a starý Homer, jest souhvězdí zvané Kuřátka (čili Plejády) s Kvočnou (A1kyone). Nalezneme je snadno, spojíme-li prostřední hvězdu v Kassiopeji s Algolem v Perseu a směrem přes Algol asi o vzdálenost jednou tak velikou, aneb spojíme-li hvězdu Algenib v Pegasu s Hamelem ve Skopci a prodloužíme-li přímku tu přes tuto hvězdu o vzdálenosť jednou tak velikou.

Kuřátka tvoří skupinu hvězdiček páté velikosti, v jichž středu stkvěje se Kvočna, hvězda to třetí velikosti, a jest jako malý vozýček s ojí obrácenou dolů.

Hned pod Kuřátky vynoří se nad obzor souhvězdí Býka čili Hyady s velmi jasnou hvězdou první velikosti zvanou Aldebaran, k němuž přijdeme, prodloužíme-li přímku dříve zmíněnou vedoucí od Hamela ve Skopci, přes Kvočnu v Kuřátkách směrem těchto o polovinu vzdálenosti, jež dělí Hamela od Kuřátek. Souhvězdí Býka význačnými hvězdami tvoří úhel veliký z pěti hvězd složený. Na konci jednoho ramene úhlu stkvěje se Aldebaran, pak přes jednu hvězdičku projdeme k hvězdě vrcholové toho úhlu třetí velikosti, odtud přes malou hvězdičku na konec druhého ramene úhlu vyznačenému opět hvězdou velikosti druhé.

Spojíme-li přímkou Kapellu v souhvězdí Vozky s nejbližší hvězdou vrcholovou v tom pětiúhelníku, který tvoří souhvězdí Vozky, a prodloužíme li přímku tu směrem té hvězdě o vzdálenost' třikrát takovou, nalezneme dvě hvězdy jasné, blízko sebe zářící, jež vyznačují souhvězdí Blížencův. Hvězda, k níž jsme nejdříve dospěli na konci přímky vedené, jest Kastor, hvězda to d r u h é velikosti, kdežto druhá první velikosti nazývá se Po11ux. Jsou to jména dvou upřímných a věrných přátel řeckých v staré době; k nim pojí se ještě jedna hvězda v Mléčné dráze druhé velikosti. Hvězdami Kastorem a Pollukem je souhvězdí Blížencň dosti vyznačeno.

Pátrejme zrakem po obloze jižně Aldebarana v souhvězdí Býka; i pozorujeme, kterak nad obzor vystupují nejdříve dvě majestátní hvězdy jako předzvěsti ostatních Z nejkrásnějšího souhvězdí na severním nebi hvězdném, ze souhvězdí Oriona. Přidržme se opět přímek našich, které jsou nám dobrou pomůckou na cestách našich nebem hvězdným. Spojíme-li Kuřátka s hvězdou Aldebaranem v souhvězdí Býka a prodloužíme-li přímku tu směrem přes Aldebarana poněkud více než o jednou tak daleko, narazíme na jasnou hvězdu druhé velikosti, zvanou Bellatrix; v sousedství jejím nejjasnější hvězda první velikosti je Beteigeuza blíže Mléčné dráhy. To jsou ty dvě hvězdy předzvěstné budoucího zjevu krásného, který za nimi záhy počne se vynořovati nad obzor. Nepotřebujeme nyní žádných přímek, abychom poznali překrásný Pás čili Jakubova hůl v Orionu. Tři jasné hvězdy, všecky druhé velikosti září blízko sebe v jedné přímce šikmo položené k přímce, která spojuje Beteigeuzu o Bellatrix.

Více jižně nich spojíme-li Beteigeuzu se střední hvězdou v Pásu a prodloužíme-li ji přes tuto o vzdálenost' jednou tak velikou, která dělí Beteigeuzu od střední hvězdy v Pásu, nalezneme opět velmi jasnou hvězdu první velikosti zvanou Rige1 (také Ryčl). Všecky tyto hvězdy jmenované, Beteigeuza, Bellatrix, Rigel a uprostřed tři hvězdy v přímce postavené, Pás čili Jakubova hůl, tvoří souhvězdí Oriona, a náleží souhvězdí to bez odporu k nejkrásnějším zjevům severního nebe hvězdného.

Spojme nyní v duchu přímkou hvězdy Bellatrix a Beteigeuzu v Orionu a prodlužme ji směrem Beteigeuzy přes Mléčnou dráhu o vzdálenosť třikrát takovou, narazíme na velmi jasnou hvězdu první velikosti zvanou Prokyon, vyznačující souhvězdí Malého Psa. Prodloužíme-li přímku jmenovanou dále přes Prokyona o vzdálenosť jednou takovou, jaká dělí Beteigeuzu a Prokyona, dospějeme k táhlému souhvězdí málo význačnému, k souhvězdí Hydry. Souhvězdí Hydry prostírá se takto mezi souhvězdím Malého Psa a dříve nám již známým souhvězdím Velkého Lva (vyznačeným hvězdou Regulem). Prostřed mezi souhvězdími Blíženců, Malého Psa, Hydrou a Velkým Lvem nalezneme snadno malou mlhovinu, to jest skvrnu bělavou na obloze nebeské povahy Mléčné dráhy a jako útržek její. Mlhovina spočívá v souhvězdí Raka. S každé strany její ve stejné vzdálenosti od ní třpytí se malé hvězdičky čtvrté velikosti. Mlhovina ta se nazývá Jesle (Praesepe), a jedna z těch hvězdiček nazývá se Velký Osel a druhá Malý Osel. Dále od nich s každé strany ve stejné vzdálenosti od nich do oblouku s Velkým Oslem, Malým Oslem a Jeslemi postavené září rovněž tak veliké hvězdičky náležející také do souhvězdí Raka.

Mezi Hydrou a Orionom na jih od Malého Psa je veliké, avšak málo význačné souhvězdí Jednorožce.

Spojme konečně přímkou tři známé hvězdy v Pásu Oriona a prodlužme ji dolů směrem přes poslední hvězdu v Pásu pod Beteigeuzou sedmkrát, mnoho-li obnáší přímka spojující tři hvězdy v Pásu, a nalezneme největší a nejjasnější stálici zvanou Sirius v souhvězdí Velkého Psa zářící barvou modrou, kteroužto barvu již pouhým okem rozeznáváme.

Hvězdy pod Siriem zářící druhé velikosti patří vesměs k souhvězdí Velikého Psa.

Pro úplnosť zmíníme se ještě o málo význačném souhvězdí Zajíce, jež nalezneme spojením Bellatriky s nejhořejší hvězdou v Pásu Oriona a prodloužením této přímky o vzdálenosť třikrát takovou směrem přes zmíněnou hvězdu v Pásu Oriona.

Spojením Beteigeuzy a Bellatriky přímkou, směrem přes Bellatrix o vzdálenosť čtyřikrát takou, jaká dělí Beteigeuzu a Bellatriku, dospějeme k málo význačnému, avšak rozlehlému souhvězdí zvanému Eridanus, jehož hvězdy jedním ramenem zasahují do samého sousedství hvězdy Rigel v Orionu.

Poznali jsme takto hlavní a nejdůležitější souhvězdí u nás viditelná. Nejstarší známá souhvězdí, jak jsme se již zmínili, jsou souhvězdí Medvěda, Oriona, Kuřátek čili Plejad a hvězda Arktur v Bootech. Postupem časovým jich stále přibývalo, a dnes stanoveno jich na obloze nebeské 116 na nebi severním i jižním; z nich jest u nás na severním nebi hvězdném viditelných jen asi 60. Z toho, co jsme pověděli, vysvitne zajisté, proč hvězdy tyto nazýváme stálice. Ne proto, že svítí vlastním světlem, a jeví se tudíž u nich zvláštní mihotání, třesavý třpyt čili oscilace, čímž rozeznáme je snadno na obloze od planet, nýbrž proto, že vzdálenosť hvězdy od hvězdy jeví se vždy stejná; ony postavení své k sobě nemění, a proto jest možno stanoviti takto souhvězdí, jež podržují stále stejný tvar; neboť se souhvězdí ta jevila před mnohými stoletími, tak jeví se podnes. Staří národové až po středověk domnívali se, že obloha jest pevná plocha a hvězdy že jsou na ní připevněny, odtud název jich hvězdy připevněné (stellae fixae) čili stálice.

Tím, že stálice postavení své k sobě nemění, nepraví se, že nemění místa vůbec, že se nepohybují. Mají ovšem pohyb zdánlivý, po několikerém pozorování oblohy spozorujeme pohyb tento snadno.

Příště očekávejte: Pohyb stálic

Petr Kratochvíl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Oslavy ve velkolepém stylu
Ilustrační foto...
Hvězdné nebe digitálním okem I
Ilustrační foto...
Apophis 3 – sonda Dawn
Ilustrační foto...
O šišaté hvězdě
Ilustrační foto...
Rentgenové okno vesmíru dokořán
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691