Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

O sobotním dění nad Třešňovou ulicí

Letělo to přímo, asi jeden metr nad hlavou mé dcery, bylo to přímo v Třešňové ulici.

Ilustrační foto...Byla sobota 6. května, dopoledne, den jako každý jiný. Dokonce pěkná sobota to byla -- i přesto, že jsem musel do práce zaobstarávat hvězdárenský provoz. Slunce svítilo, ptáci štěbetali, všechno jak má být.

Moc pěkná sobota to byla, ale asi by byla zapomenuta v šedi těch ostatních, kdyby se ten den naše planeta nesetkala na cestě vesmírem s jiným tělesem -- rozhodně menším a rozhodně ne tak zajímavým jako Země. A přece tento balvan odjinud zanechal památku ve vzpomínkách mnoha lidí. Jak těch, kteří jinak nemají s děním na obloze nic společného, tak i těch, kteří mají k věcem nebeským blíže. Statistika přitom nemilosrdně prozrazuje, že ani jednu z uvedených skupin už něco podobného pravděpodobně nepotká. Za sebe můžu říct jen -- škoda, celé to dění okolo se mi, až na některé nepříjemnosti, líbilo.

Tak tedy, vše začalo jedné pěkné soboty, těsně po obědě.

Den D
Je před druhou hodinou odpoledne a na hvězdárně zvoní telefon. To by nebylo nic zas až tak zvláštního, zvláštní nebo spíše zajímavé bylo to, co povídal pán na druhé straně:

"Hvězdárna a planetárium v Ostravě , prosím. "
"Dobrý den, viděli jste to?"
"Co prosím?"
"Jestli jste viděli tu raketu, nebo co to bylo."
"Jakou raketu, můžete to popsat?"
'No taková světlice, letělo to nad naším barákem, jako kdyby letadlo hořelo, nebo tak něco."
"Můžete to blíže poslat a taky kdy to bylo?"

Ilustrační foto...Aha, pomyslel jsem si, máme tady další UFO! Hlášení typu, včera večer to bylo, směrem na Bohumín to letělo, asi pět metrů to mělo a celé se to točilo, jsou poměrně častá...

"Bylo to asi před dvěma minutami, vy jste to neviděli?"
"Bohužel neviděli. Pravděpodobně se jednalo o rychle letící proudové letadlo."
"Ne to vypadalo jako světlice a letělo to strašně rychle."
"Aha, no to je zajímavé, pravděpodobně jste se stal svědkem poměrně zřídkavého jevu, kterému se říká denní bolid."
"Bolid? Aha, ale to vypadalo jako raketa, no tak to děkuji."

To, co následovalo, se dá jenom stěží popsat: Telefony v rychlém sledu a dokonce i telefony, které se díky obsazené lince přepojovaly do jiných kanceláří. Bohužel v tu chvíli právě začínal program v planetáriu, kde jsem pochopitelně nemohl chybět... Po jeho ukončení, kdy jsem na drnčení telefonů skoro zapomněl, mně do reality vrátila beznadějná tvář naší paní uvaděčky, jíž jsem zvedání dalších hovorů předal.

"Ty telefony zvoní v kuse už skoro hodinu, za tu dobu se dovolalo šestnáct lidí, prý někde spadla raketa a udělalo to strašnou ránu."

V tu chvíli jsem pochopil, že nejde o žert či zmatené pozorování. Většina volajících popisovala to samé: Rychle letící hořící předmět připomínající světlici, hořící raketu, nebo obrovskou prskavku. Většina dokonce popisovala zvukové efekty či detonaci, které následovaly po několika desítkách sekund až minutách. Popis exploze byl opravdu zarážející:

"Slyšel jsem ohromnou ránu a když jsem se otáčel na všechny strany, nic jsem už neviděl (hledal jsem, kde se začne z něčeho kouřit, protože jsem si myslel, ze někde vybuchl plyn nebo něco podobného). Zvuk začal velkou ránou, která postupně slábla, ale při doznívaní byly slyšet jemné pulsace. Délku bych odhadl asi na minutu a půl. Podle směru, kterým ke mně zvuk přiletěl, to bylo asi na jihozápadě."

"Něco podobného jsem naposledy slyšel za války, když se bombardovalo, měl jsem strach, nahánělo to hrůzu."

"To byla taková rána, že pes nevěděl kam skočit, ne, na obloze jsem nic neviděl, bylo to jenom slyšet".

Ohromnou ránu a hřmění slyšela valná část Ostravska -- aniž by předtím cokoliv viděli na obloze. Většina lidí přičítala detonaci na vrub blížící se bouřce nebo výbuchu v nedalekém okolí.

Ilustrační foto...Trochu mne překvapovalo to, že já osobně před druhou hodinou neslyšel vůbec nic. Marně jsem se snažil vybavit si činnost, kterou jsem v tu chvíli prováděl, nic jsem neviděl a nic jsem především neslyšel. I přesto, že jsem se pravděpodobně tou dobou nacházel někde v budově.

Až mnohem později večer, kdy "frmol" pomalu ustával, jsem znovu rekapituloval události a přece: Těsně před druhou, kdy jsem vycházel z planetária... Zaslechl jsem ohromnou ránu, která roztřásla celou kopuli. "Pěkná bouřka," řekl jsem si stejně jako většina lidí.

Podobně na tom byl i kolega -- astronom Pavel Gabzdyl: "Nic jsem neviděl, ale zase jsem to dobře slyšel," popsal akustické pozorování přímo z vany svého bytu v Havířově.

Brzo se ukázalo, že zvukové doprovody nebeského divadla byly slyšitelné na celé severní Moravě až do vzdálenosti zhruba sto kilometrů od Ostravska. Lidé, kteří denní bolid viděli například z Jesenicka, zaslechli hřmot až po několika minutách a většina z nich si tak vůbec neuvědomila vzájemnou souvislost obou úkazů.

Ilustrační foto...

Co se tedy vlastně stalo?
Šestého května po obědě -- kolem 13.53 -- měli obyvatelé severní Moravy příležitost pozorovat na jasné denní obloze bolid. Tedy výjimečně jasný meteor -- světelný jev doprovázející průletu kosmického tělesa zemskou atmosférou.

Takových srážek s meziplanetární "drobotinou" se každou sekundu odehraje bezpočet. Pokud je těleso dostatečně hmotné, začne se jednoduše při vstupu do atmosféry třením o vzduch zahřívat a tím i odpařovat. My pak na obloze spatříme následek tohoto hoření -- meteor nebo extrémně jasný meteor, tzv. bolid. V drtivé většině případů jde o drobné kamínky toulající se sluneční soustavou, tzv. meteoroidy, jenom tu a tam se jedná i o pozemské předměty -- vysloužilé družice či stupně nosných raket.

Odkud se berou? Meteoroidy mohou být pozůstatekem z dob, kdy vznikala sluneční soustava, stejně jako zbytkem po kolizi dvou planetek či po průletu kometárního jádra kolem horkého Slunce. Mají rozměry od několika mikrometrů až po několik metrů, výjimečně i více. (Pak je taková kolize mnohem nepříjemnější -- dinosaurové by o tom mohli vyprávět!)

Zatímco slabší noční meteory mají na svědomí meteoroidy o velikosti nejvýše pár milimetrů, na světlé denní obloze můžeme sledovat zánik pouze výrazně větších těles. Takové balvany, řekněme o průměru několika metrů, přitom mohou průlet atmosférou alespoň z části přežít a dopadnout i na zem (takovému tělesu se říká meteorit). Ve valné většině případů se však vypaří přímo v atmosféře.

Ale zpět k události ze soboty šestého května. Dnes již víme, tedy lépe řečeno z výpočtů pracovníků Astronomického ústavu v Ondřejově vyplývá, že se původní velikost meteoroidu před vstupem do atmosféry pohybovala kolem půl druhého metru. Přiletěl z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a do Země narazil přibližně v severo-jižním směru rychlostí asi 23 kilometrů za sekundu.

Z pozdějších měření vyplynulo, že metoroid nebo spíše jeho ionizované okolí bylo možné poprvé zahlédnout ve výšce asi osmdesát kilometrů nad povrchem, v těchto chvílích ještě nad územím jižního Polska, odkud rovněž pochází četná pozorování.

Protože meziplanetární těleso vniklo do atmosféry pod úhlem asi dvacet stupňů, bylo mu dáno prudce zbrzdit původní rychlost až na pouhé čtyři kilometry za sekundu. Ve výšce kolem dvaceti kilometrů, v oblasti nad Moravskoslezskými Beskydami, se přestal jeho povrch odpařovat a vetřelec mohl volným pádem pokračovat k povrchu Země. Na rozdíl od drtivé většiny ostatních těles a tělísek, které si to namířily do naší atmosféry, se tedy meteoroid ve zlomku sekundy nevypařil. Hořel asi deset sekund, dostal se tak do zorného pole stovek nebo spíše tisíců lidí z celé České republiky, Polska i Slovenska, a nakonec i spadl na zem.

Jinak to ale byl příjemný, skoro letní sobotní den. Jen ten klid mu jaksi chyběl.

Ilustrační foto...

Dny poté
Následující den, tedy neděle den volna, byl opět nabitý telefonáty od náhodných pozorovatelů. Doslova se rozpoutalo nefalšované "telefonické peklo". Záznamů bylo již několik desítek a kromě Ostravy a okolí nám volali i lidé z Olomouce, Brna a dalších míst z celé republiky. Tím nejvzdálenějším bylo pravděpodobně Kladno, Praha a Jihlava. I to svědčí o opravdové výjimečnosti úkazu -- vždyť byl pozorován od Tater před Kladensko až po polskou Poznaň.

Lidé ze všech koutů Moravy nás o úkazu nejen informovali (moc děkujeme), ale našli se i tací, kteří usuzovali, že se odehrál právě nad jejich domem, ulicí nebo zahradou.

"Letělo to přímo, asi jeden metr nad hlavou mé dcery, bylo to přímo v Třešňové ulici."

Mnozí z očitých svědků dokonce pročesávali terén poblíž svých pozemků, neboť se domnívali, že těleso, raketa, světlice nebo co to vlastně bylo, dopadlo právě u nich. Až snad vysvětlení, že se úkaz odehrál ve vzdálenosti mnoha desítek nebo dokonce stovek kilometrů, je snad odradilo od marného pátrání po iluzi.

O celou událost se dokonce začala zajímat i média, která zcela logicky usilovala i o exkluzivní materiály. V průběhu dopoledne se kromě desítek přesných i méně přesných pozorování sešly dvě důležité a zároveň zajímavé informace: Jistý pán z Ostravy má videozáznam části úkazu a další pán, který je rovněž z Ostravy, prý nalezl kámen, který spadl z nebe. A to se samozřejmě muselo prozkoumat.

Tomáš Havlík

| Zdroj: Pokračování příště IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Problémy příliš hmotných hvězd
Ilustrační foto...
Něco málo o prachových částicích a reakcích
Ilustrační foto...
Instantní galerie 3
Ilustrační foto...
Nový model Mléčné dráhy
Ilustrační foto...
Instantni pozorovatelna 70
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691