Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Optický úkaz kolem Slunce dne 12. února 1932

Jedno letité pozorování halových jevů zčasopisu Říše hvězd...

Dne 2. února 1932 byl dopoledne v Čechách a na Moravě (a v druhé polovině března na Slovensku a na Podkarpatské Rusi) pozorován krásný optický úkaz kolem Slunce – tzv. halo čili velký kruh – jak svědčí deset podrobných popisů zjevu sdělených meteorologickými stanicemi i nahodilými pozorovateli. Tento úkaz může povstati jen tehdy, je-li obloha pokryta vrstvou velice jemných obláčků tzv. řasoslohou u (cirostratus), které se vznášejí ve výšce 6 – 10 km a sestávají z ledových krystalků. Oblaky druhu cirostratus postupují zejména na čelní straně tlakových depresí a tvoří začátek souvislé oblačné soustavy, způsobené posouváním poměrně teplého vzduchu, živící depresi, nad vzduch chladný. Při přiblížení se tlakové deprese k pozorovacímu místu přechází cirostratus pozvolna do oblaků nižších a počasí se postupně zhoršuje. Ve střední Evropě bývá cirostratus v porovnání např. se severní Evropou pozorován jen zřídka, neboť při zemi se velmi často vznáší v zimě nízká pokrývka mraková (stratus, zvednutá mlha), která zabraňuje pohledu na vyšší oblaka. Mimo to většina depresí postupuje ve značné vzdálenosti přes severnější krajiny, takže u nás bývá cirostratus nejčastěji při tzv. jižních depresích , tj. depresích postupujících od Jaderského moře k severovýchodu. Leč celkový počet těchto depresí je proti počtu depresí severních poměrně malý a proto zjev halo je u nás poměrně řidší. Laik většinou si těchto jemných obláčků a ni nevšímá, neboť při tom svítí Slunce., strukturu těchto jemných obláčků lze často jen s obtíží rozeznati a tak vzniká dojem jasné oblohy, jen stejnoměrně poněkud zamžené. Teprve vyskytne-li se účinkem lomu a zčásti i odrazu světelných paprsků v ledových krystalcích halo, připoutává zjev větší pozornost. V nejjednodušší podobě bývá halo pozorováno dosti často. V tomto případě jde o světelný barevný kruh, souměrně položený kolem Slunce jako středu o poloměru asi 22º a šířce 1 až 2º. Barvy kruhu jsou duhově uspořádány, avšak všeobecně jsou málo zřetelné: červená barva je na vnitřní straně kruhu (ke Slunci nejblíže): Při porovnání s duhou je tu tedy poměr obrácený.

Ilustrační foto...
Obr.: Originální náčrtek jevu z roku 1932

Zjev pozorovaný dne 12. února 1932 byl však mnohem složitější. Kromě kružnice o poloměru 22º bylo viděti další souměrně položenou kružnici větší, o poloměru asi 46º, rovněž barevnou. Obě tyto souměrné kružnice protínala kružnice vodorovná, bílé barvy, která procházela Sluncem a na místech, kde protínala hlavní soustřednou kružnici o poloměru 22º, vznikala t. zv. vedlejší Slunce, místa, jež oslnivě svítila. Někdy, ovšem velmi zřídka, bývají vedlejší Slunce pozorována na místech, kde horizontální kružnice protíná velkou barevnou kružnici o poloměru 46º. Tentokráte vidělo několik pozorovatelů na horizontální kružnici ještě dvě tzv. vedlejší protislunce, která se vyskytují nejčastěji ve vzdálenosti 120º od Slunce. Oba soustředné hlavní barevné kruhy měly ještě ve stejném poledníku nad Sluncem části dotykových oblouků.

Jak již bylo řečeno, vznikají všechny tyto halové zjevy jedině v oblacích druhu cirostratus, sestávajících z ledových krystalků. Malé halo, tedy kružnice o poloměru 22º vzniká lomem světla při průchodu ledovými krystalky: úhel lomu činí zde 60º. Jelikož červené paprsky se lomí méně než fialové, jsou halové kružnice barevné, přičemž barevná část jejich je blíže Slunci. Vznik velké kružnice o poloměru 46º je v podstatě velmi podobný vzniku malé kružnice, jenže v tomto případě je úhel lomu 90º místo 60º u malé kružnice. Při zcela libovolném uspořádání stěn krystalku, na kterých nastává lom, zjeví se stejnoměrně světlá kružnice ve vzdálenosti od Slunce, jež právě odpovídá nejmenšímu odklonění paprsků za samých okolností. Barvy velké kružnice jsou všeobecně zřetelnější než barvy kružnice malé, a to proto, že disperze úhlu lomu 90º je větší než úhlu lomu 60º. Úhel lomu 60º tvoří u hexagonálního hranolu dvě stěny oddělené navzájem ještě jednou stěnou: úhel lomu 90º je dán základními a postranními plochami hranolu.

Kružnice vodorovná a vedlejší Slunce vznikají jen odrazem na svisle orientovaných plochách ledových krystalků a proto nejsou nikdy barevné. Mnohdy bývá viděti na opačné straně obzoru tzv. protislunce (které v případě dne 12. února 1932 pozorováno nebylo) a v určité vzdálenosti od protislunce ještě tzv. vedlejší protislunce, nejčastěji ve vzdálenosti 60º od protislunce. Protějšek k vodorovné, poměrně častěji pozorované kružnici je tzv. spodní Slunce, ležící na kružnici vertikální protínající Slunce. Kruh vertikální neprobíhá však přes celou oblohu, nýbrž jen ve tvaru sloupů nad Sluncem a pod ním.

Ilustrační foto...
Obr.: A takle nějak to mohlo tenkrát vypadat na obloze (soudobá fotografie, Martin Popek)

Kdežto u malé kružnice jsou příčinou vedlejších Sluncí a případně postranních dotykových oblouků ledové deštičky a příčinou hořejších dotykových oblouků ledové sloupky, je tomu u velké kružnice právě naopak. Z toho též vyplývá, proč lze tak často pozorovat vedlejší Slunce malé kružnice současně s horním dotykovým obloukem velké kružnice, jak to bylo též v případě pozorovaném dne 12. února 1932.

Popsané zjevy mohou nastati nejen kolem Slunce, nýbrž i kolem Měsíce. Úplnost zjevu závisí zejména na rovnoměrné hustotě oblaku jako celku, jakož i na seskupení krystalku ledových v oblaku. Připojený náčrtek znázorňuje schematicky popsaný úkaz.

Převzato z Říše hvězd, ročník 13., č.4

Ukazy.astro.cz

Jaroslava Kondziolková

| Zdroj: Říše hvězd, ročník 13., č.4 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Rychlé občerstvení kdesi ve vesmíru
Ilustrační foto...
Několik vět: Eva Marková, Jana Tichá, Tomáš
Ilustrační foto...
Pod vlivem: Nebeská znamení
Ilustrační foto...
Jedinečné prázdniny pod hvězdami!
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 26
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691