Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Prof. R. Kreutz - Hvězdářství III

3. díl pokračování vyprávění o hvězdářství..

Nejvěčší počet hvězd, jež na obloze spatřujeme, jsou stálice. Poznáme je ihned po podivuhodném, mnohdy, zvláště jsou-li blíže obzoru, velice třaslavém třpytu, jemuž říkáme oscilace. Od planety právě tímto chvěním, se liší, ač i světlo planet, vychází-li nad obzor, slabě se chvěje, bez pochyby následkem par, jež ve vzdálenosti, mezi naším okem a hvězdou pozorovanou obklopují zemi. Než nikdy není chvění to tak silno, jako při stálicích, u nichž někdy dostupuje takové míry, že se zdá, že zvláště některé menší silným chvěním tím náhle uhasnou. Již tento zjev nás poučuje o tom, že stálice jsou hvězdy, které svítí svým vlastním světlem. Ze zkušenosti již dávno víme, že stálice jsou různé velikosti, a již staří hvězdáři rozeznávají dle jasnosti, jakou do širého prostoru září a dle velikosti stálice 1., 2., 3., 4. atd. až 18. velikosti. Prostým okem možno rozeznati jediné prvních šest druhův. Abychom spatřiti mohli stálice ostatních velikostí, musíme zrak ozbrojit dalekohledem (Dalekohledu užívalo se poprvé r. 1610.; od té doby se stále zdokonaluje.). Stálice, jež vidíme pouze dalekohledem, nazýváme teleskopickými.

To by byl asi výsledek našeho prvního pozorování oblohy nebeské. Pokračujíce v pozorování tomto po několik dní za jasné oblohy, seznáme, že lze jednotlivé skupiny stálic rozeznati a lišiti od ostatních skupin, ačkoli jeví se stálice prvním pohledem jako maně rozseté po obloze. Takové skupiny a sbory hvězdné, nazývané souhvězdí čili shvězdění, rozeznávaná již v dobách nejstarších zvláště na východě v zemích asijských, kde jest vzduch málo parami naplněn a tudíž mnohem jasnější a hvězdami bohatší. Znalosť hvězd a souhvězdí nazývá se řeckým jménem astrognosie a jest důležitá, zvláště námořníkům, kteří, dle nich řídí směr lodí.

Znalosť souhvězdí a hvězd jednotlivých v souhvězdí je také pramenem pěkné zábavy. Vyjdeme-li si pod večer procházkou za město, jakmile slunce klesá za obzor, ihned ze šerého prostoru nebeského vystupují hvězdy jako jednotlivé, z počátku nepatrné, jasné body, jichž počtu a jasnosti přibývá. Nejdříve vyniknou hvězdy prvé velikosti, spojené v jednotlivá souhvězdí, tak že v této době nejlépe poznáváme a rozeznáme souhvězdí tato. Brzo však vzrůstá počet jich v množství tak nesčíslné, že se zdá, jako by obloha jimi byla posetá.

Vykonejme nyní procházku po obloze nebeské, pozorujme jednotlivá souhvězdí a sezname se se jmény hvězd v souhvězdích nejvýznačnějšími.

Sluší podotknouti, že souhvězdím jednotlivým přikládají se jména rozličných známých předmětů podle toho, jaké čilá obrazivosť lidská spatřovala v nich podoby; tak brzo má souhvězdí podobu velkého vozu, proto nazváno Velkým Vozem, brzo totéž souhvězdí nazýváno Velkým Medvědem, poněvadž obraznosť spatřovala v něm podobu medvěda, jiné má podobu vozky, kuřátek s kvočnou; také podoby lidské objevují se, jako souhvězdí Vodnáře, Panny, Hadonoše s hadem atd.

Vyjděme si nyní na procházku po obloze nebeské. Nejlépe hodí se k tomu letní den o deváté hodině večerní, když měsíc nesvítí. Východiskem naším budiž souhvězdí obecně nejznámější. Jest to Velký Medvěd jinak Velký Vůz, poněvadž nejjasnější hvězdy jeho tvoří skutečně podobu jakéhosi vozu. Souhvězdí Velkého Vozu skládá se ze 7 hvězd jasných druhé velikosti mimo jednu, z nichž čtyři tvoří čtyřúhelník, kola vozu, ostatní tři postaveny jsou v oblouku, z nichž opět dvě značí voj, třetí pak vozku. Také jednotlivé hvězdy Velkého Vozu mají zvláštní jména, a to ze zadních hořejší slove Dubhe, dolejší Merak, z předních kol dolejší věčší Fachds, hořejší Megrez; další pak, směrem ku konci voje Alioth, Mizar a Benetnaš čili Alhaid. Jména ta, jak patrno, jsou uchu našemu nezvyklá, protože nevznikla na půdě domácí; pocházejíť od Arabů, kteří byli bez pochyby nejstaršími pozorovately hvězd, ježto, jak dříve bylo podotknuto, hvězdy nad vlastí jejich mnohem jasněji září. Arabové tím i jinými potřebami byli záhy vedeni, aby pozorovali oblohu nebeskou; od nich pocházejí názvy většiny souhvězdí nejstarších a jména nejznačnějších hvězd v souhvězdích. Tak jest i s jinými hvězdami, jak dále seznáme. Všimněme si nyní dobře hvězdy zvané Mizar. Kdo má dobrý zrak, postřehne nad hvězdou touto malou hvězdičku, zvanou Alkor; hvězdička ta skutečně nepatrností svou jest měřítkem dobrého zraku. Arabové užívali v příčině té přísloví: „Alkora jsi viděl, nikoli však měsíc v úplňku,“ jakoby tím říci chtěli: „Malé, nepatné věci jsi viděl, velkých však nepozoruješ.“

Když jsme takto poznali Velký Vůz, obrátíme se k souhvězdím dalším. Spojme, pozorujíce Velký Vůz, v mysli dvě kola Vozu přímkou a prodlužme ji vzhůru směrem hořejšího kola asi sedmkráte tolik, kolik měří vzdálenost zadních kol, přijdeme tak k jasné hvězdě druhé velikosti, která již náleží souhvězdí jinému, značně menšímu, podobnému Velkému Vozu a proto zvanému Malý Vůz neb Malý Medvěd. Jeť hvězda zmíněná poslední hvězdou v oji Malého Vozu a nazývá se hvězdou točnovou čili polární, krátce také polárkou. Proč se tak nazývá, poznáme později. Touto hvězdou hlavně řídil se při dalekých plavbách prastarý národ Feničanův. Jako jsme nalezli pomocí přímky v duchu vedené od Velkého Vozu hvězdu polární a tím Malý Vůz, tak hledati budeme i ostatní souhvězdí a hvězdy jednotlivé. Přímka taková v duchu od hvězdy k hvězdě vedená nazývá se aligment.

Pozorujme nyní dobře mezeru mezi zadními koly Malého Vozu a jeho ojí, i poznáme záhy konec ohonu souhvězdí Draka, jež se kroutí kolem Malého Vozu ku hvězdě polární a zase zpět, až se zakončuje v hlavu Dračí tvořenou dvěma hvězdami značnějšími, z nichž jedna jest druhé a druhá třetí velikosti, a jednou hvězdou menší. Hlavu dračí nalezneme snadno, spojíme-li přímkou obě hvězdy tvořící přední kola Velikého Vozu Fachds a Megrez a prodloužíme-li přímku tu směrem přes Megrez sedmkráte do větší vzdálenosti, jež dělí přední kola Velkého Vozu, přijdeme přes tělo Dračí ku hlavě Drakově. Je to krásné, velmi dlouhé souhvězdí; zakroucení i hlava skutečně upomíná nás na hada velikého.

Prodloužíme-li zmíněnou přímku spojující přední kola Velkého Vozu směrem opačným přes Fachds o vzdálenosť desetkrát tak velikou, nalezneme hvězdu jasnou druhé velikosti zvanou Reglus v souhvězdí Velkého Lva. Souhvězdí Velký Lev je rozsáhlé, vyznačené hvězdou Regulem a Danebolou. Danebolu poznáme, spojíme-li přímkou dolejší jasnou hvězdu v hlavě Drakově s konečnou hvězdou v oji Velkého Vozu znázorňující vozku, zvanou Benetnaš čili Alhaid, a prodloužíme-li přímku směrem přes Alhaida o vzdálenosť něco více než jednou tak velikou od hvězdy v hlavě Drakově. Danebola jest hvězda značné jasnosti a velikosti druhé.

Spojme nyní v duchu nám již známou hvězdu Mizar ve Velkém Vozu s hořejší hvězdou (ze dvou) v hlavě Drakově přímkou a prodlužme přímku tu ve směru hlavy Dračí asi o jednou tak velikou vzdálenosť. Konec přímky té vnikne do dráhy, Mléčnou zvané, jež jako pás táhne se oblohou, dělíc ji na dva nestejné díly. Konec přímky naší vnikl zde do jednoho ramene Mléčné dráhy; neboť nedaleko před tím rozštěpuje se Mléčná dráha ve dvě ramena.

Prostřed toho ramene Mléčné dráhy na konci té přímky nalezneme jasnější hvězdu třetí velikosti zvanou Albireo v souhvězdím Labutím. Veliké, krásné souhvězdí Labutí má podobu kříže, význačnější hvězdy v souhvězdí tom (jest jich pět) tvoří veliký kříž latinský. Hvězda Albireo tvoří dolejší konec delšího ramene, jež končí největší hvězdou v souhvězdí tom zvanou Deneb velikosti druhé. Hvězdu tuto jest možno a snadno nalézti v mezirameni Mléčné dráhy, tam, kde se dráha v ramena rozštěpila. Jinak ji také nalezneme, spojíme-li hořejší zadní kolo Velkého Vozu s druhou hvězdou v oji Malého Vozu, počínajíce od kol, a prodloužíme-li přímku tu ve směru naznačeném dvakrát tak daleko.

Ve třetině přímky, spojující Albireo a Deneb, protíná ji přímka spojující ostatní dvě význačné hvězdy v souhvězdí Labutím v pravém úhlu jakožto přímka tvořící druhá dvě ramena kříže; nedaleko místa, kde se ty dvě přímky, jež tvoří čtyři ramena kříže, protínají, nalezneme pátou význačnou hvězdu v souhvězdí Labutím (také druhé velikosti). Skládá se tedy souhvězdí Labutí z pěti hvězd, z nichž dvě Albireo a Deneb tvoří konečné body další přímky, a dvě tvoří konečné body přímky kratší, která delší přímku, jak praveno, protíná v pravém úhlu, ve třetině její délky, a jedna hvězda jest nedaleko bodu, v němž obě ty přímky se protínají.
...

Příště očekávejte: pokračování dílu Stálice

Petr Kratochvíl

| Zdroj: kniha Prof. R. Kreutz - Hvězdářství IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Týden s vesmírem 14
Ilustrační foto...
Titan - díl sedmý a poslední (Kryovulkanismus a
Ilustrační foto...
VALMEZ je i ve vesmíru
Ilustrační foto...
Co je to globální oteplení?
Ilustrační foto...
Pošlete jméno k Plutu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691