Mezinárodní skupina radioastronomů z Joint Institute for VLBI in Europe (JIVE, Dwingeloo, Nizozemí) objevila neočekávanou strukturu vůbec nejvzdálenějšího rádiového kvasaru (z=6.12). Stalo se tak pomocí nejcitlivější sítě radiových teleskopů na světě - European VLBI Network.
Kvasary nacházející se ve velké vzdálenosti od Země nám umožňují studovat vznik nejranějších supermasivních černých děr, můžeme pomocí nich zkoumat Vesmír blízko doby reionizace a slouží také jako majáky, které osvětlují (rozsvěcují) Vesmír mezi námi a jimi samými. Ještě donedávna bylo záhadnou, jak vznikly kvasary a galaxie, jejichž jádra se stala aktivními v době mladší než 1 miliardu let po Velkém třesku. A protože známe stále jen malé množství kvasarů s rudým posuvem z~6 (asi kolem 20) je pořád nejasné, jestli jsou jejich fyzikální vlastnosti stejné či aspoň podobné těm, které pozorujeme u kvasarů v bližším Vesmíru.
Objev kvasaru J1427+3312 byl poprvé publikván v článku McGreer et al. (2006), šlo tehdy o první radio-loud kvasar na z>6. Optická a NIR (blízká infračervená oblast) data, široké absorpční čáry a zřejmě vlastní X-ray absorpce naznačují, že extinkce na prachových částicích má podstatný vliv na vzhled objektu, podobně jako je tomu u kvasarů blízkých.
| |
 | | Obr.: "Snímek" kvasaru J1427+3312 pořízený pomocí radioteleskopu VLBI na vlnové délce 18 cm (frekvence 1.6 GHz). Jednotky na osách jsou tisíciny vteřiny. |
| |
| |
Dalším významným pokrokem ve studiu je nedávno interferometricky objevená dvojitá struktura tohoto kvasaru na frekvenci 1.6 GHz (Frey et al. 2008). Vzdálenost dvou komponent je 28.3 mas (tisíciny vteřiny), což v průmětu odpovídá lineární vzdálenosti 480 světelných let. Radiové spektrum komponent je příkré. Tyto charakteristiky velmi dobře odpovídají těm, které pozorujeme u mladých kompaktních symetrických objektů (CS0s) se stářím do 10000 let. CSOs se typicky nachází v radiových galaxiích na z<~1. Pokud se použije CSO model a typická rychlost horkých skvrn (či blobů) pro tyto objekty, kterou spočetli v článku Taylor et al. (2006) ~0.3 rychlosti světla, můžeme odhadnout kinematický věk kvasaru J1427+3312 na zhruba 2000 let. Ověření tohoto odhadu může být provedeno později, opakovaným měřením vzdálenosti obou komponent.
Studium takových objektů jako je kvasar J1427+3312 je jedním z nejklíčovějších úkolů zejména pro příští generaci radioteleskopů. Měření s vysokou citlivostí a vysokým rozlišením pro větší množství kvasarů z doby, kdy měl Vesmír méně než 10% svého současného věku, by měla definitivně odpovědět na otázku, jak moc se liší podmínky, které tehdy panovaly od těch nám důvěrně známých.
