Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Obloha v srpnu

Kanada, Arktida, Sibiř a severní Čína. Pouze z těchto řídce osídlených míst bude v pátek 1. srpna pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Více než tři miliardy pozemšťanů valné části Evropy a Asie se však mohou ve stejný den těšit na neméně zajímavé částečné zatmění Slunce. Například při pohledu z České republiky zakryje temný měsíční kotouč více než dvacet procent slunečního disku.

Jak vlastně vzniká zatmění Slunce? Jednoduše. Průměr Slunce je zhruba 400krát větší než průměr našeho Měsíce. Slunce je ale současně od Země 400krát dál než Měsíc. Proto mají obě tělesa na pozemském nebi prakticky shodný úhlový průměr. Pokud se tedy náš kosmický soused postaví mezi planetu Zemi a Slunce, může jeho temný kotouč naši denní hvězdu částečně a nebo úplně zakrýt.

Zatmění začne v pátek 1. srpna dopoledne krátce před jedenáctou hodinou letního středoevropského času. Měsíc se do Slunce zakousne u jeho horního okraje. Následující hodinu se bude zakrytá část pozvolna rozšiřovat. Částečné zatmění v České republice vyvrcholí čtvrt hodiny před polednem. Od toho okamžiku bude měsíční kotouč ustupovat, celý sluneční disk se opět objeví krátce po půl jedné.

Vzácný úkaz můžete pohodlně a bezpečně sledovat pomocí speciálních brýlí nebo temného svářečského filtru, jenž se prodává v obchodech s pracovními pomůckami. Rozhodnete-li se pozorovat zatmění malým dalekohledem, například loveckým triedrem, pak si obraz Slunce raději promítněte. Jednoduše si vezměte čistý bílý papír a přidržte jej za okulárem dalekohledu ve vzdálenosti asi třicet centimetrů. Jakmile přístroj na stativu namíříte na Slunce, objeví se na papíru světlé kolečko – obraz Slunce.

Jestliže nebudou jeho okraje ostré, zkuste projekční plochu přiblížit či oddálit a obraz také zaostřete. Do dalekohledu se ale v žádném případě nedívejte! Nikdy přitom nezapomeňte na to, že se při pozorování Slunce musíte vždy chránit filtry, které dostatečně zeslabí viditelné i neviditelné záření. V opačném případě hrozí, že si dočasně a nebo trvale poškodíte zrak!

Kdybychom měli to štěstí a postavili se do cesty plnému měsíčnímu stínu, pak 1. srpna 2008 zahlédneme úplné zatmění. Nejdéle bude Slunce zakryté v severním Rusku, kde z oblohy zmizí na celé 2 minuty a 27 sekund. Je však téměř jisté, že v této oblasti bude zataženo. Kdyby tamní pozorovatelé měli přeci jen štěstí, pak na setmělé obloze kromě jemné sluneční atmosféry zahlédnou i nejnápadnější hvězdy a také některé planety: Merkur, Venuši, Mars a Saturn.

Ilustrační foto...
Obr.: Celooblohová mapka je nastavena na 1. srpna 2008 na 23 hodin letního středoevropského času (15. srpna tedy platí pro 22 hodin a 31. srpna pro 21 hodin letního středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdete, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou.

Ať už budete v pátek 1. srpna kdekoli, rozhodně se na sluneční zatmění podívejte. Vždyť další takový úkaz bude viditelný z pustin Tichého oceánu 26. ledna 2009 a v Evropě si na částečné zatmění Slunce počkáme až do 4. ledna 2011. Úplné zatmění přitom bude přímo z České republiky, pokud bude vůbec něco takového jako Česká republika ještě existovat, pozorovatelné až 7. října roku 2135. Tedy pokud bude pěkné počasí…

Zážitky ze zatmění Slunce nebudou ještě zapomenuty, a už v úterý 12. srpna 2008 kolem poledne proletí planeta Země nejhustší částí proudu drobných částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska se strefí přímo do Země a při průletu atmosférou se rychle ohřejí a vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku: sloupec plazmatu, ionizované a excitované atomy rozprášeného kosmického prachu. V případě proudu částic komety Swift-Tuttle se nám bude zdát, že tyto padající hvězdy vylétají jakoby ze souhvězdí Persea, zhruba z téhož místa oblohy (tzv. radiantu). Právě podle souhvězdí Persea se těmto meteorům říká Perseidy, lidově též slzy svatého Vavřince. Je samozřejmé, že Perseidy nemůžeme pozorovat na denní obloze. Pokud se však mezi 11. a 14. srpnem podíváte na ranní nebe, zahlédnete až několik desítek meteorů. Podmínky k po­zo­ro­vá­ní však nebudou úplně ideální, protože bude rušit svit dorůstajícího Měsíce.

Ten převezme hlaví roli ze soboty 16. srpna na neděli 17. srpna, kdy vstoupí do plného zemského stínu. To, že se s naším nebeským sousedem děje něco zvláštního, bude patrné již kolem 21. hodiny. Jeho levý okraj se totiž nápadně setmí. Do plného zemského stínu se začne nořit po půl desáté. Nezmizí v něm ale úplně – ve 23 hodin a 10 minut, kdy úkaz vyvrcholí, bude přeci jenom horní část měsíčního disku stále ještě osvětlena Sluncem. I tak to ale bude neuvěřitelná podívaná: Měsíc nabude cihlově červeného zabarvení, doplněného nápadně stříbrnou čepicí. Celé vesmírné divadlo skončí zhruba tři čtvrtě hodiny po půlnoci. Další zatmění se zopakuje až 9. února 2009.

Ilustrační foto...
Obr.: Jupiter se satelitem Io. Montáž ze snímků sondy New Horizons - Astronomy Picture of the Day (APOD) 1/8/08. Credit: NASA, Johns Hopkins U. APL, SWRI

Jako kdyby nás noční obloha nechtěla v srpnu nechat vydechnout. Po celý měsíc září nízko nad obzorem oslnivý Jupiter. Největší planeta sluneční soustavy tvoří dočasnou dominantu souhvězdí Střelce. Viditelná je již za soumraku a zapadá krátce před svítáním.Pokud na Jupiter namíříme jakýkoli malý dalekohled (stačí divadelní kukátko), pak zjistíme, že jej doprovází hned čtyři velké satelity – Io, Europa, Ganymedes a Kallisto. I když při pohledu ze Země vypadají jen jako zářící body, ve skutečnosti jsou podobně veliké jako náš Měsíc. Jupiterovy satelity obíhají kolem planety, proto můžeme sledovat, jak z noci na noc mění polohu. Tu a tam se dokonce některý z nich schová před a nebo za planetu! Ve větších dalekohledech jsou viditelné také nejvýraznější oblačné jevy přímo v Jupiterově atmosféře. Mají podobu tmavých, rovnoběžných pásů a nebo různě nápadných skvrnek (známá Velká červená skvrna však není červená ani nijak nápadná).

Ilustrační foto...
Obr.: Photo: NASA/Jason Hatton (ESA/ESTEC).

V polovině srpna lze navíc nízko nad západním obzorem sledovat hned tři planety: Oslnivou Venuši, neméně nápadný Merkur a o něco slabší Saturn. Nejvíc sevřenou skupinu vytvoří v předvečer měsíčního zatmění, v pátek 15. srpna. Podobné setkání jasných planet se přitom odehraje až 11. května 2011.

Ve zkrácené podobě vyšlo v sobotní příloze Lidových novin. Uveřejněno s laskavým svolením redakce.

Jiří Dušek

| Zdroj: Hvězdný posel IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Martovská odysea - shrnutí
Ilustrační foto...
Zákryt Saturnu Měsícem
Ilustrační foto...
Milostné hrátky bouří na Jupiteru
Ilustrační foto...
Dominanty noci
Ilustrační foto...
O svícení 63
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691