Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Rekapitulace mise STS-124

Mise raketoplánu Discovery STS-124 byla nedávno úspěšně dokončena. Pojďme se za ní ještě jednou poohlédnout s konečnou rekapitulací.

1. Den: Po relativně klidných přípravách na misi odstartoval raketoplán Discovery v sobotu dne 31. května. K odlepení startovní sestavy raketoplánu od vypouštěcího stolu došlo v 23:02:11h našeho času. Rychle po vzletu přestala reagovat záložní elektronika zajišťující řízení vychylování levého motoru OMS. Ovšem ta hlavní pracovala bez problémů po celou dobu mise, takže kromě rizika selhání i té primární, kdy už by to znamenalo problém se nic nedělo. Druhý a o poznání závažnější problém mohlo způsobit odloupnutí poměrně velké části izolační pěny z vnější nádrže ET. Ta ale naštěstí nezasáhla žádnou část orbiteru raketoplánu, takže můžeme přeci jen mluvit i o klidném vzletu. Ve 23:40h našeho času byl proveden manévr OMS-2, kterým byl raketoplán naveden na orbitální oběžnou dráhu kolem Země a poté několika motorickými manévry započal stíhání stanice ISS. Mimo jiné byl jako vždy posádkou uveden do provozuschopného stavu (což zahrnuje montáž palubní kuchyňky, toalety, sledovače hvězd a dalších zařízení), vyzkoušely se všechny palubní systémy včetně manipulátoru SRMS a na žádném nebyly shledány žádné závady.

Ilustrační foto...
Obr.: Raketoplán Discovery STS-124 při vzletu

2. Den: Na tento den bylo zejména naplánováno pokračování stíhání stanice ISS. Konkrétně byly provedeny tři korekční manévry, kterými se raketoplán dostával stále blíže k Mezinárodní vesmírné stanici. Dále byl vyzkoušen manipulátor SRMS a pomocí televizní kamery na konci jeho ramena byla v rámci možností zkontrolována tepelná ochrana raketoplánu. Prodlužovací tyč OBSS byla v té době uložena na nosníku ITS-S1, kam ji uložili astronauti při předešlé misi Endeavour STS-123. Modul JEM-PM, který byl v nákladovém prostoru raketoplánu Discovery při této misi byl totiž tak rozměrný, že se prodlužovací tyč na kraj nákladového prostoru zkrátka již nevešla. Nakonec byla uvedena příruba stykovacího uzlu raketoplánu do pohotovostní polohy, aby bylo možné se připojit k uzlu PMA-2 stancie ISS.

3. Den: Tradičně, jako u každé mise raketoplánu k ISS bylo na třetí den naplánováno spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Od začátku dne probíhaly sbližovací manévry, které byly ukončeny až vyrovnáním vzájemných rychlostí raketoplánu a stanice asi 200 metrů pod stanicí. Poté byl proveden manévr RPM (Rendezvous Pitch Maneuver), kdy se raketoplán pomalu otočil o 360° a posádka stanice zatím fotografovala povrch jeho tepelné ochrany. Nafocené snímky byly pak odeslány do řídícího střediska v Houstonu. Raketoplán se mezitím opět začal přibližovat k Mezinárodní vesmírné stanici. Po několika manévrech se připojil v 20:03h našeho času. Po dalších zhruba dvou hodinách byly otevřeny průlezy mezi raketoplánem a stanicí a posádky se setkaly. Ve zbytku dne byly přeneseny skafandry EMU a další potřebné nářadí k výstupům do modulu Quest.

Ilustrační foto...
Obr.: Raketoplán při přibližování ke stanici

4. Den: Byl proveden první výstup do volného prostoru. Provedli ho astronauti Michael Fossum a Ronald Garan. Jeho hlavním úkolem byla asistence astronautů při manipulaci s modulem JEM-PM a jeho připojování k modulu Harmony. Výstup začal v 17:32h našeho času. Byl naplánován jeden jediný úkol, který se nakonec podařilo splnit se vším všudy a výstup byl v 01:10h ukončen (trval 6 hodin a 48 minut). Modul JEM-PM je největšín dovezeným modulem na Mezinárodní vesmírné stanici. Jeho hlavním cílem je vědecký výzkum - je tedy účelově podobný jako americký Destiny.

Ilustrační foto...
Obr.: Astronauti při výstupu EVA-1 (na pravoboku modulu Harmony je z této pohledové strany modul Columbus a na levobok se ještě ten den připojil nový JEM-PM)

5. Den: Započaly přípravy na druhý výstup do volného prostoru plánovaný na příští den. Dále byl také otevřen poklop do modulu JEM-PM a členové posádky stanice započali oživování jeho systémů. Ve dnech, kdy zrovna není prováděn výstup do volného prostoru má často posádka raketoplánu nebo stanice osobní volno na většinou půl dne.

6. Den: Opět astronauti Fossum a Garan provedli již druhý výstup do volného prostoru. Úkolů měl pro změnu více - většinou se týkaly nového modulu JEM-PM (oživení manipulátoru JEM-RMS, instalace televizních kamer na povrch modulu, příprava horního stykovacího uzlu modulu JEM-PM pro připojení druhé části japonské části stanice - malého skladovacího modulu ELM-PS, atd.). Výstup byl zahájen v 17:32h a po úspěšném dokončení všech úkolů byl v 00:02h ukončen (trval 7 hodin a 11 minut).

Ilustrační foto...
Obr.: Astronauti při výstupu EVA-2

7. Den: Na tento den bylo naplánováno přesunutí modulu ELM-PS ze svého dočasného umístění na modulu Harmony na své definitivní umístění na vrchním stykovacím uzlu modulu JEM-PM a dále také aktivace manipulátoru JEM-RMS přivezeného spolu s modulem JEM-PM. Krom toho bylo naplánováno několik rutinních aktivit jako přenášení nákladu z raketoplánu na palubu stanice, údržba skafandrů používaných při výstupech EVA, vybavování a oživování nového modulu JEM-PM, atd.

Ilustrační foto...
Obr.: Nově spojené moduly JEM-PM a ELM-PS

8. Den: Den před posledním naplánovaným výstupem do volného prostoru byl pro posádku opět víceméně odpočinkový. Probíhalo hlavně připravování modulu Quest a skafandrů na nadcházející výstup EVA-3, dále také oživování a zkoušky manipulátoru JEM-RMS patřícího k japonské části stanice, vybavování a oživování modulu JEM-PM a v předešlém dni připojeného ELM-PS a dvě tiskové videokonference, kdy jedna byla pro agenturu NASA a druhá pro japonskou JAXA.

9. Den: Potřetí a naposledy astronauti garan a Fossum provedli výstup do volného prostoru, jehož hlavním úkolem byla především výměna nádrže NTA (Nitrogen Tank Assebmly) na nosníku ITS-S1. Tato nádrž nese zásoby vysoce stlačeného dusíku, který zajišťuje udržování správného tlaku kapalného amoniaku v chladícím systému stanice. Při letu raketoplánu Atlantis STS-122 byla stejná nádrž vyměněna na protilehlém nosníku ITS-P1, protože tlak dusíku už nebyl dostačující. Totéž se stalo v nádrži na nosníku ITS-S1, a tak byla vyměněna za novou a ta stará byla astronauty přenesena do nákladového prostoru raketoplánu. Další úkoly výstupu spočívaly především v obsluze manipulátoru JEM-RMS a modulů japonské části stanice. Výstup byl zahájen v 15:55h našeho času a po úspěšném splnění všech úkolů byl v 22:28h ukončen (trval 6 hodin a 33 minut).

Ilustrační foto...
Obr.: Astronaut Garan při výstupu EVA-3 (za ním je vidět nově nainstalovaná nádrž NTA)

10. Den: Hlavní cíle mise STS-124 byly splněny. Posádka raketoplánu se přes den věnovala hlavně údržbě skafandrů použitých při výstupech do volného prostoru. Také pokračovalo a bylo dokončeno testování manipulátoru JEM-RMS, při kterém nebyly shledány žádné problémy. Posádka stanice se kromě testování také věnovala nyní již standardním pracím jako např. oživování zařízení v novém modulu JEM-PM a připojeném ELM-PS, atd. Den byl zakončen společnou tiskovou videokonferencí obou posádek.

11. Den: Tento den byl posledním, kdy posádky obou kosmických těles pracovaly společně. Od ukončení odpočinku probíhalo přenášení použitého nářadí ze stanice na palubu raketoplánu, z modulu Quest byly přeneseny i skafandry EMU, které byly poté upevněny v přechodové komoře raketoplánu. Po uložení všech věcí na své místo dostali členové posádky raketoplánu přibližně tříhodinové osobní volno. Po jeho ukončení se posádky obou kosmických těles rozloučily a poté byly hermeticky uzavřeny poklopy mezi raketoplánem a stanicí ISS. Ve zbytku dne již proběhla pouze kontrola hermetičnosti poklopů a po jejím ukončení byl zahájen odpočinek.

Ilustrační foto...
Obr.: Palubní specialista Karen Niberg v době osobního volna

12. Den: Ihned po ukončení odpočinku začaly přípravy na odpojení raketoplánu od stanice a zahájení samostatného letu. Ty se týkaly hlavně programového vybavení palubních počítačů raketoplánu. Po ukončení všech příprav došlo přesně podle plánu v 13:42h našeho času k rozpojení jistících zámků a raketoplán se začal pomalu vzdalovat od stanice ISS. Po dosažení bezpečné vzdálenosti byl aktivován systém motorů raketoplánu a malým manévrem byl zahájen inspekční oblet stanice ISS. Poté, pomocí dvou větších manévrů byl raketoplán naveden na samostatnou dráhu kolem Země. Jako poslední činnost plánovaná na tento den byla provedena poslední inspekce povrchu tepelné ochrany raketoplánu. Tyto inspekce se dělají při každé misi v nejlepším případě dvakrát - druhý den mise a po odpojení os stanice ISS. V případě potřeby se ale provádí ještě jedna po připojení ke stanici, ale to jen když odborníci na Zemi najdou podezřelá místa na fotografiích povchu tepelné ochrany z manévru RPM.

Ilustrační foto...
Obr.: Stanice ISS focená z raketoplánu při inspekčním obletu

13. Den: Pro posádku raketoplánu byl tento den víceméně celý odpočinkový. Na začátku dne byla provedena tisková konference (ve vesmíru se provádí tak, že členové posádky nastoupí do určitého místa, zaměří na sebe kameru a koluje mezi nimi jeden mikrofon, do kterého v přímém přenosu odpovídají na otázky reportérů různých časopisů, televizí, atd. na Zemi). Ke konci dne byla prodlužovací tyč OBSS uložena do nákladového prostoru a po ní i manipulátor SRMS, který tak byl definitivně vypojen.

14. Den: Tento den byl ve znamení příprav na přistání plánovaného na příští den. Ty spočívaly především v důkladném úklidu obytné kabiny raketoplánu a vyzkoušení některých zařízení potřebných k sestupu atmosférou (systém RCS, aerodynamické řídící plochy a lehké skafandry - zbytek byl zkontrolován až příští den). Krátce po 11:30h našeho času si posádka raketoplánu všimla lesklého předmětu letícího souběžně s raketoplánem. To se nestalo poprvé - v některých předešlých misích raketoplánů se taky uvolnily neznámé předměty, ale vždy byly analyzovány a vyhodnoceny jako nedůležité a přistání neohrožující. Tento případ také nebyl vyjímkou - zjistilo se, že šlo o kovovou vycpávku vypadnutou ze zadní části aerodynamické brzdy. Tyto vycpávky slouží jako tepelná ochrana při vzletu raketoplánu a s jejich vypadnutím se počítá při pozdějších částech vzletu, kdy už je rychlost raketoplánu obrovská a atmosféra kolem velmi řídká.

15. Den: Poslední plánovaný den letu raketoplánu Discovery v rámci mise STS-124. Od ukončení odpočinku probíhaly přípravy na přistání - instalace křesel na obytnou palubu raketoplánu, prověrky všech zařízení, jako např. tepelného výparníku FES (Flash Evaporator System) sloužícího jako dočasná náhrada za primární chladící systém raketoplánu fungující pouze při otevřených dveřích nákladového prostoru, dále všech řídících programů, palubních počítačů, atd. Poté byla demontována zařízení uvnitř kabiny (jako např. palubní kuchyňka, toaleta, atd.) a raketoplán byl víceméně uveden do stavu, v jakém byl před startem. Poté byly uzavřeny dveře nákladového prostoru, členové posádky si oblékli skafandry, upoutali se do křesel a od té doby se čekalo na svolení řídícího střediska s provedením brzdícího manévru. To bylo vydáno hned v rámci první možnosti provedení, a tak se v 16:10:10h našeho času zažehly na 155 sekund oba motory OMS, které snížily oběhovou rychlost raketoplánu kolem Země a původně kruhová oběžná dráha se tak změnila na eliptickou s nejnižším bodem kdesi v zemské atmosféře. Za přibližně půl hodiny vstoupil raketoplán do atmosféry ve výšce 122 km a rychlosti přibližně 7,5 km/s. Výška 122 km je obecně považována za vstup do atmosféry, i když tam žádné pevné rozhraní není - při misích raketoplánů jde v této výšce jen o změnu řídícího programu, kdy pod touto hranicí již řídí raketoplán pouze aerodynamické řídící plochy (systém RCS je vypojen). Po klesnutí raketoplánu na úroveň asi 60-ti kilometrů (ovšem s víceméně stejnou rychlostí, jako při vstupu do atmosféry) začalo maximální aerodynamické namáhání, kdy energii v podobě rychlosti raketoplán předal atmosféře pomocí tření v podobě tepla. Po dostatečném zbrždění byl raketoplán již jen naváděn od osy přistávací dráhy, kde v poslední části manévru převzal řízení velitel mise a bezpečně s raketoplánem dosedl na přistávací dráze Kennedyho vesmírného střediska v 17:15:19h. Mise STS-124 trvající 13 dní, 18 hodin, 13 minut a 7 sekund je od času dosednutí považována za úspěšně dokončenou.

Ilustrační foto...
Obr.: Raketoplán Discovery při přistávání

Podle mého názoru byla tato mise přímo vzorem pro bezproblémově probíhající kosmickou výpravu od příprav, přes start na první pokus až po stejně úspěšné přistání.

Příštím plánovaným letem raketoplánu je mise STS-125, která připadla orbiteru Atlantis. Není to ale jedna z těch "klasických" misí k Mezinárodní vesmírné stanici - jejím hlavním úkolem je definitivně poslední oprava Hubblova vesmírného dalekohledu. Bude to tedy ze všech směrů neobvyklá a opravdu zajímavá mise, kterou určitě doporučuji sledovat!!!

Tomáš Kovařík

| Zdroj: http://spaceflight.nasa.gov/gallery/index.html , www.nasa.gov  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Co by kdyby I.
Ilustrační foto...
Světlo temného gama záblesku
Ilustrační foto...
Kráter Victoria
Ilustrační foto...
Eclipse Híbrido Solar 8-4-2005
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2002 - 2. část
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691