Hvězdárna a planetárium VŠB-Technické univerzity v Ostravě oslaví 15. října 2000 dvacet let existence. Od této chvíle bude používán také její nový název -- Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy. Ostatně IAN již krátce o všem informovaly jednou v úvodníku a v aktuální roletce.
Nechci rekapitulovat rok za rokem historii naší instituce (je to učiněno v Kronice Hvězdárny a planetária J. Palisy, která je "v tisku"). Ani hodnotit její přínos, kvalitní počiny nebo nezdary. To už vůbec přísluší lidem povolanějším a hlavně těm, kteří nejsou s námi nijak spjati. Chtěl bych se jen podělit o několik osobních postřehů.
Přestože v republice jsou i mladší planetária a hvězdárny, přece jen patříme tak trochu mezi benjamínky. Setrvačnost je vlastnost velmi úporná. I po dvaceti letech jsou časté dotazy v telefonu, zda sídlíme "na té Českobratrské ulici v centru". Tam totiž skutečně byla jediná hvězdárna v Ostravě, která až do roku 1980 fungovala pro veřejnost. Jenže kromě morálního nástupnictví nemáme s onou původní hvězdárnou nic společného.
Jsem jen 60% pamětník, protože jsem do planetária nastoupil až v roce 1988. Řadu informací o počátcích a i zániku původní hvězdárny jsem získal zprostředkovaně. Možná, že jsou to "báje a pověsti". Ty říkají, že hvězdárna na Českobratrské zanikla rozkradením inventáře a v kopuli, která přečkala až do dnešních dnů, měl v devadesátých letech svůj ateliér nějaký zahraniční umělec. Co je ovšem jisté, je skutečnost, že se kdysi dávno podařilo ze starožitnictví zakoupit mosazný dalekohled, který byl v inventáři "staré hvězdárny". A pak nás s ní ještě spojuje pan Tomáš Pertile, který -- jako jediný ze současných demonstrátorů -- demonstroval i na Českobratrské a nosí detailní historii ostravské astronomie ve své hlavě.
Ve středu 15. října 1980 se však nepřestřihávala páska Hvězdárny a planetária, ale sdruženého pracoviště -- Báňské měřické základny (dále jen BMZ). Jen tímto "sdružením" si lze rozumně vysvětlit některé skutečnosti:
- Vznikla patrně první hvězdárna v republice (možná na světě), která je v lese.
- Ačkoliv "nemocnice na okraji města" byl v té době poměrně populární pojem, postavit planetárium na okraji příměstského lesa, to je docela odvážný počin s ohledem na výrazné omezení přístupnosti a tím i návštěvnosti.
Jak jsem několikrát slyšel od duchovních otců BMZ, jinak to nešlo. Důvodem byla ona "sdruženost", čili existence oddělení důlního měřictví (odvozeno od měřící nikoliv od měřič, proto ten pravopis) a také oddělení seismiky. Tam byla zvolená lokalita nutností. To je objektivní fakt. Možná jsme měli dvě pomatené sudičky, které nám daly do vínku tyto dva handicapy. Možná to jsou překážky z těch, které mají posilovat. To nevím. Zato vím, že jsou to konstanty, se kterými se nedá hnout. Nikoliv parametry, proklatě konstantní konstanty to jsou!
K plnému rozvoji činnosti planetária i hvězdárny došlo až na sklonku 80. a v průběhu 90. let. V roce 1994 byla instituce BMZ zcela zrušena. V novém organizačním schématu pak hvězdárna a planetárium spadá pod Institut geodézie a důlního měřictví Hornicko-geologické fakulty. Oddělení důlního měřictví bylo zrušeno a v dalších letech byla činnost seismické stanice zcela automatizována.
V letech 1992-1998 byla činnost planetária výrazně podporována Školským úřadem v Ostravě. Od poloviny 90. let finančně podporuje činnost planetária také Magistrát města Ostravy.
V současné době se roční návštěvnost pohybuje kolem 50 tisíc osob. V planetáriu pracují čtyři lektoři, tři uklízečky-uvaděčky-pokladní a správce areálu. Sekretářka a knihovnice pracují částí úvazku i pro IGDM.
Jak budou probíhat oslavy ve dnech 14.-15. října 2000?
Oslavami bychom chtěli vzdát hold astronomii. A to v oborech, kterými se alespoň částečně zabýval Johann Palisa. Samozřejmě, že chceme vzdát hold i osobě profesora Palisy. Je jistým dluhem našeho regionu, že se až doposud k této osobnosti nehlásil. Vždyť například v Pule, kde na hvězdárně působil jen několik let, je po něm pojmenována ulice.
Jsme samozřejmě napjati, jak víkend dopadne. Kolik hostů přijme naše pozvání a přijede. Kolik lidí se rozhodne jen tak přijít a podívat se na některou z přednášek. Kdo se zúčastní večerní vernisáže s koncertem nebo slavnostního odhalení pamětní desky profesoru Palisovi na jeho rodném domě v Opavě.
Přizvali jsme řadu "posil" -- především nám ve všem vyšel vstříc doktor Jiří Grygar, který je letitým magnetem pro širokou veřejnost. Bohužel z důvodů pracovního vytížení na poslední chvíli odřekl svou účast profesor Mucke, ředitel planetária ve Vídni. Také se nám dosud nepodařilo vypátrat nikoho z přímých potomků profesora Palisy.
Víkend by měl být rovněž poctou "hledačům planetek" -- vědeckým skupinám na observatořích Kleť a Ondřejov. V průběhu semináře proběhne hlasování, které umožní účastníkům pojmenovat planetku objevenou doktorem Petrem Pravcem jménem nějaké významné osobnosti našeho regionu. Manželé Tiší z hvězdárny na Kleti pak na počest tohoto semináře pojmenovali planetku. Její jméno však bude oznámeno až v průběhu sobotního dopoledne. Ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem České Budějovice s pobočkou na Kleti budou slavnostně předány certifikáty o pojmenování planetek regionálními názvy do rukou představitelů místní samosprávy. (Podrobný časový přehled akcí viz http://www.vsb.cz/planet)
Jeden ohromný dárek k našemu výročí nám věnovala samotná příroda -- je jím květnový "Beskydský bolid" a následné nalezení tří meteoritů (http://www.vsb.cz/planet). Protože jsme nepočítali s takovým dárkem, obdarovali jsme se také sami -- zbrusu novým ozvučením sálu planetária. Je poměrně dokonalé. Věřte-nevěřte, ale hlavně -- přijďte posoudit sami!
