Ve dnech 25.5. a 27.5. 2008 byly nad Saharou menší písečné bouře a část toho písku byla jižním prouděním "nabrána" a sunula se přes západní Středomoří k severu. Při pohledu z družice byl písek na mnoha místech maskován oblačností a zároveň se jeho koncentrace zřetelně snižovaly. Jeho přítomnost nad střední Evropou je patrná v noci na čtvrtek z 28. na 29.5. Přenos částic z bouře 25.5. k nám je ale velmi těžko prokazatelný pomocí družicových obrázků – pokud se k nám dostával, tak ve velmi malých koncentracích, které jsou z družice nedetekovatelné (přičemž práve Bishopovy prstence mají být způsobeny velmi malými částicemi ve velkých výškách). Je pravda, že proudění by tomu odpovídalo. Zde narážíme na možnosti detekce z Meteosatu druhé generace.
| |
 | | Obr.: Družicový snímek z 28.5.2008, 15:45 UTC (17.45 SELČ), produkt 24h-MF. Prach, indikovaný růžovou až fialovou barvou, je patrný hlavne nad severní Itálií a jihovýchodním Švýcarskem. Červená až černá barva je oblačnost tvořená ledovými částicemi. Možná jsou stopu prachu i nad Maďarskem, ale to již není tak jisté. |
| |
| |
| |
 | | Obr.: Situace z 30.5.2008 |
| |
| |
Bohužel v té době nad našim územím panovalo slunečné počasí téměř bez mráčku a bez kapky deště a proto jsme nemohli pozorovat nánosy prachu jako v ukrajinském případě. Přesto se na předem očištěných plochách dala najít slabá vrstvička žlutavého poprašku. Bohužel foto nám chybí, takže pokud někdo z čtenářů máte zadokumentováno, pošlete prosím na adresu Instantní pozorovatelny.
Velice zajímavým zjištěním jsou data z z detektorů prašných částic PM10 (tzn. částic menších než 10 µm). Ty v inkriminované době nezaznamenaly žádnou významnější odchylku od normálu. Nabízí se možné vysvětlení, že znečištění ovzduší ze Sahary šlo ve vyšších hladinách a přízemní vrstvy atmosféry se tím ovlivnily minimálně nad „obvyklou“ úroveň, nicméně bez pečlivější analýzy to jsou jen dohady...
Prakticky jediným projevem tak zůstávají četná pozorování Bishopova prstence z téměř celé střední Evropy. Ten vzniká na lomem a interferencí na prachových částicích a dokládá tak výskyt prachu v atmosféře a dal se pozorovat na našem území od 27.5. do 2.6.
| |
 | | Obr.: Monika Pacltová, 30.5.2008 |
| |
| |
| |
 | | Obr.: Martin Popek, 30.5.2008 |
| |
| |
A další fotografie Martina Popka a Tomáše Tržického se objevily na Spaceweather.com
Zdálo by se, že tedy o vlastnostech prachu tedy nevíme téměř nic. Nicméně právě z velikosti Bishopova prstence můžeme určit aspoň průměrnou velikost částic, na tyto data ale stále ještě čekáme.
Ač se tedy tento přenos prachu moc pozorovatelsky nevydařil, pozorovatele amatéra může hřát u srdíčka, že ani v dnešní době moderních technologií není amatérské pozorování zbytečné. V době kdy ještě meteorologové nic výrazného na snímcích nepozorovali amatéři v té době pozorovali Bishopův prstenec… Rozhodně nelze spoléhat pouze na vyspělou techniku a pohledy z kosmu, které nemusejí být vyčerpávající.
Prach Ukrajiny - rozřešení!
ČR pod vrstvou prachu
Jednoduchý návod ke sběru prachu
Odkud spadl prach Severní Moravě?
