Podivný tanec poblíž Jupitera

Přestože svou mohutností a krásou nedosahuje prstenec Jupitera ani zlomek toho Saturnova, ukazuje velmi zajímavé procesy, které mohly kdysi dávno ovlivnit formování protoplanetárního disku. Průměrná velikost prachových zrn tvořících prstenec je velmi malá - asi jako těch v cigaretovém kouři. Předpokládá se, že hlavním zdrojem částic jsou měsíce Jupitera a jejich kolize s meziplanetární látkou. Na tato titěrná zrnka prachu má velký vliv sluneční záření. Data ze sondy Galileo totiž ukázala, že během pouti kolem planety díky němu dochází ke změně náboje prachových zrnek. Pohybují-li se ve stínu, změní se z kladného na záporný a reaguje proto jinak na magentické pole Jupitera.

Obr.: Systém prstenců kolem Jupitera. © NASA

Díky tomu nacházíme prachové částice v místech, kde by se jejich výskyt vysvětloval jen těžko. Proto jsou tímto zjištěním potěšení hlavně teoretikové, připravující modely protoplanetárních disků - pozorovaný jev asi povede ke zpřesnění numerických simulací. Sonda Galileo se ale této dobré zprávy nedočkala. Shořela v atmosféře obří planety v roce 2003.

• Smrt Galilea