Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Leo I

Jarní nebe, nerušené extinkcí v rovině Mléčné dráhy, nabízí pohled do vzdálených končin Vesmíru posetého galaxiemi. I jednoduché měření ale odhalí, že blízké galaxie před námi něco tají.

Trpasličí eliptická galaxie Leo I, jež se nám při pohledu ze Země promítá do hlavy obrazce souhvězdí Lva, je jeden z dvanácti známých souputníků naší Mléčné dráhy. Tato trpasličí galaxie svým vzhledem skutečnou galaxii ani moc nepřipomíná, jde spíše o symetricky uspořádanou hvězdokupu eliptického tvaru, jejíž celková hvězdná velikost je něco kolem deseti magnitud. Leo I je vzdálená asi 250 kiloparseků (Mléčná dráha má v průměru 30 až 40 kiloparseků) a na obloze má úhlovou velikost asi pět minut. Její skutečný rozměr pak je mezi čtvrtinou a polovinou kiloparseku, což odpovídá (v současné době) zmapované části naší Galaxie prostřednictvím družice Hipparcos. Hvězd se sluneční hmotou je jen několik miliard (u Mléčné dráhy se odhaduje jejich počet na hodnotu asi stokrát větší).

Ilustrační foto...
Obr.: Leo I.

Relativně malá vzdálenost souputníků Mléčné dráhy nám umožňuje studovat detailně rysy, které před námi vzdálenější galaxie skrývají v ,,modravých'' dálavách. Vůbec nejdůležitější je pro nás možnost přímo pozorovat jednotlivé hvězdy a studovat jejich jasnosti a spektra. Z polohy vhodných čar ve spektrech hvězd lze určit jejich rychlosti přibližování nebo vzdalování. Jejichprůměrná hodnota udává relativní rychlost celé galaxie, což pro nás není zase až tak zajímavé. Větší pozornost zaslouží velikosti odchylek od zmíněné průměrné hodnoty, které obvykle počítáme stejně jako statistickou disperzi (známou též jako střední kvadratickou odchylku, s odmocninou i bez) a proto se taková rychlost označuje disperzní rychlostí.

Otázkou ovšem zůstává, proč by vůbec měly mít hvězdy odlišné rychlosti. Pokud by jsme podobné měření uskutečnili na tělesech sluneční soustavy, nebo na spirální galaxii, zjistíme, že se disperzní rychlosti v malém okolí například Země moc neodlišují. Je to proto, že tělesa obíhají stejným směrem a odchylky jsou dány jen například rozdílem mezi rychlostí tělesa na eliptické nebo parabolické dráze. Průměrná rychlost naopak bude, při pohledu z boku, na jedné straně svědčit o vzdalování a na druhé naopak o přibližování, což je dáno tím, že sluneční soustava je celkem plochý útvar, ve kterém tělesa rotují jedním směrem. U eliptických galaxií je to kupodivu naopak. Disperzní rychlost (tedy velikost odchylky od průměrné rychlosti) je obvykle větší než průměrná rychlost. To znamená, že eliptické galaxie rotují podstatně pomaleji než se v nich pohybují jednotlivé hvězdy. Disperze rychlostí nám navíc ukazuje, to co již napovídá tvar, že hvězdy se nepohybují uspořádaně, ale jejich směry pohybu jsou zcela náhodné. Na představu pohybu hvězd v galaxiích je asi nejlepší bedna červů, nebo možná včelí roj.

Mapování rychlostí v různých částech galaxií je důležitý nástroj na měření rozložení gravitačního pole v astrofyzice. Protože galaxie jsou objekty, které drží pohromadě svou vlastní gravitací, udává nám rozložení rychlostí přímo i rozložení hmoty v galaxii. Pokud můžeme zanedbat vliv vnějších sil na galaxii, bude gravitační pole dáno rozložením hvězd v galaxii (případně plynu a prachu). Smůla ovšem je, že rozložení hvězd je dáno právě gravitačním polem. Naštěstí se dá, poměrně snadno, získat řešení vyhovující oběma podmínkám. Problém je, že pozorovaný počet hvězd hrubě neodpovídá gravitačnímu poli měřenému z disperzních rychlostí. Tento rozpor je označovaný jako ,,problém temné hmoty'' neboť gravitační pole je silnější než by odpovídalo počtu pozorovaných hvězd.

Jen tak pro zajímavost byl na MonteBoo observatoři, která se nachází v těsné blízkosti Hvězdárny a Planetária M. Koperníka v Brně na Kraví hoře (jde o jednu ze dvou kopulí blíže velkému planetáriu), pořízen snímek právě trpasličí galaxie Leo I. Tento snímek je kompozicí mnoha expozic z večera dne 3. března 2008 o celkové expoziční době přes pět tisíc vteřin prostřednictvímCCD kamery umístěné v ohnisku 60cm dalekohledu. Samotná Leo I je zachycena uprostřed snímku jako slabá hvězdokupa. Na tento snímek je graficky namontován graf průběhu disperzních rychlostí publikovaný v článku Walker et al.(2007) (obsahující měření disperzních rychlostí pro sedm blízkých trpasličích galaxií). Graf je naškálován a umístěn tak, aby jeho počátek přibližně padnul do centra Leo I a měřítko odpovídalo měřítku snímku. Na vodorovné ose jsou naneseny vzdálenosti od nuly do dvou kiloparseků. Na svislé pak disperzní rychlosti v kilometrech za sekundu. Na grafu jsou kromě měřených bodů i dvě čáry. Plná znázorňuje měřený průběh rychlostí a čárkovaná pak model hustoty hvězd odvozený z pozorování. Hustotě počtu hvězd se dá celkem věřit protože zhruba odpovídá obrázku. Grafík tak jasně ukazuje rozdíl mezi pozorovaným množstvím hvězd a gravitačním polem v galaxii. Tam, kde je málo hvězd je jejich rychlost je moc velká. Důležité je přitom si uvědomit, že jakmile není vůbec žádná hmota přítomná, pak gravitační pole skutečně rychle slábne.

Ilustrační foto...
Obr.: Leo I jinak... © viz obr.

Samotná galaxie Leo I je na snímku skoro utopena v řadě artefaktů. Jak již víme, obrázek vznik složením většího množství jednotlivých CCD expozic. Na jednotlivých snímcích hvězdy z Leo I nebyly vidět vůbec a teprve po složení vystoupily z vysokého jasu brněnské oblohy. Dalekohled musel pole snímat přes dvě hodiny a přitom se automaticky pointoval. Přesnost pointace je vidět na okrajích snímku, kde dává za vznik charakteristickým schodovým strukturám. Paprsky jakoby vycházející ze spodku snímku jsou pak způsobené blízkým světelným zdrojem. Protože by v jeho jasu nebyl Leo I vidět. Byl sestrojen model pozadí a ten pak odečten. Jeho pozůstatkem jsou bílé růžky a vějíř vzniklý pravděpodobně průsvitem přes větvičky stromů.

Maude Lebowski

| Zdroj: Volně dle monteboo.blogspot.com IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Černé díry z virtuální observatoře
Ilustrační foto...
Sojuz TMA-11 dorazil k ISS, stanici bude velet že
Ilustrační foto...
Rozlučka se starou známou
Ilustrační foto...
Instantní hvězdárna: Západ Slunce 19. září
Ilustrační foto...
Tmavá skvrna v atmosféře Uranu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691