Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jak z toho ven?

Tato kapitola by měla poskytnout stručný souhrn rad jak svítit a nesvítit pánu bohu do oken.

Nesvítit nahoru

Tato důležitá zásada plyne z předchozí kapitoly „Co to je a jak to vzniká“. Řekli jsme si, že nejvíce škodlivé je světlo, které jde téměř vodorovně. Zásada tedy zní: svítit tak, aby všechno světlo bylo směřováno dolů k zemi. Řeknete si: vždyť to je přece jednoduché, lampa se otočí dolů a svítí jen pod sebe. Podívejme se ale na následující obrázek.

Ilustrační foto...

Myslíte si, že tato lampa, byť otočená dolů svítí jen dolů? Samozřejmě že nesvítí. Na jejím krytu totiž dochází k rozptylu světla vycházejícího z lampy a ten stejně jako světlo v atmosféře nemíří jen do směru původního, ale klidně se může rozptýlit i nad hladinu obzoru.

Naproti tomu, když budeme mít lampu s krytem, který je zcela zapuštěn do svítidla, čili jeho kryt je rovný, tak i když samo sklo bude jakkoliv rozptylovat, žádné světlo se nedostane jinam než dolů k zemi.

Samozřejmě, že situace nemůže být tak jednoduchá jak se zdá. Vše má své pro a proti a je nutno říci, že vlivem horšího prostupu světla ve větších úhlech (čili na plochém krytu světlo prostupuje pod úhlem, na vypouklém vlivem jeho kulatosti prostupuje téměř kolmo) se dostane ven z ploché lampy světla méně. Horší je také jeho „směrové vyzařování“ – plochá lampa nedokáže tak jednoduše světlo poslat světlo do dálky (čili směrů téměř vodorovných), což ale nevýhoda být nemusí, protože takto také může vznikat oslňování. Naproti tomu její kryt nejde z pohledu z dálky vidět a tak neslouží jako zdroj oslnění, tím pádem se její horší účinnost vyrovnává.

Na téma bachratý/rovný bylo napsáno spousty a opravdu tato problematika nejde vysvětlit na několika řádcích. Když to ale shrnu, dá se říci, že astronomové raději uvidí lampu s plochým sklem. Ať už použijeme plochou nebo bachratou musí platit, že její kryt musí být instalován vodorovně a ne jako na následujícím obrázku.

Ilustrační foto...

Další kapitolou jsou pak různá parková, sadová a jiná svítidla s kulatými mléčnými kryty, které svítí už úplně kolem sebe a nad sebe, nebo aspoň svítidla nějak módně tvarovaným krytem který je z dálky vidět.

Stejná zásada „svítit jen pod sebe“ platí i v nasvětlování různých kostelů, úřadů, firem a budov obecně, a v neposlední řadě také reklamních ploch a tabulí. Všimněte si kolik jich je osvětleno zespodu nahoru, přitom je téměř vždy nějaká možnost jak to osvětlit obráceně.

Ilustrační foto...

Neoslňovat

V kapitole „Co to je a jak to vzniká“ jsme si také řekli, že lampa nesmí oslňovat. Správně bychom tedy neměli vidět žádnou část svítidla, ale jen to co osvětluje. Jako příklady zdrojů oslnění můžeme uvést už zmíněné zašpiněné kryty „bachratých“ lamp, nebo tolik oblíbené svítidla typu koule.Jako snad nejvíce oslňující svítidla se dají vidět různé reflektory, zpravidla na vysokých stožárech, osvětlující nádraží nebo sportoviště a podobně. Mnohdy jde vidět i samotná výbojka, která je několikasetnásobně jasnější než osvětlovaný povrch.

Ilustrační foto...

A poklesem cen halogenových reflektorů v různých hyper a super a mega marketech se také rozmáhá nešvar si na tu svojí zahrádečku, garáž či chalupu koupit taky nějaký reflektůrek (zpravidla 500W) a nainstalovat ho, aby osvětlil vše pěkně do dálky. Pohled od reflektoru na osvětlené prostranství je pak dobrý, ale chůze proti se stává velice nepříjemnou.

Ilustrační foto...
Halogen ano, ale ne do očí!

Svítit tak silně jak je potřeba

Říkáte si samozřejmost, ale mnohdy jdou vidět příklady kdy jsou lampy silně předimenzovány. Jako příklad může posloužit třeba tato sjezdovka, která je osvětlena místy až 60 cd/m2 přitom by postačoval 1cd/m2. Podobných příkladů kdy se v noci cítíte jako ve dne lze najít spousty.

Ilustrační foto...
Analýza jasů - na pravé straně snímku je barevná škála v cd/m2

Stanovení toho co je akorát ale není jednoduché a není možné říct „tak a tolik je správně a nikde nebudeme svítit víc“. Ne, je rozdíl svítit stejnou intenzitou někde na vesnici a někde ve městě, kde nám ve městě září plno jiných zdrojů a to co by na ztmavlé vesnici bylo do očí bijící, může být ve městě nevýrazné.

Svítit kdy je potřeba

Na mnoha místech není potřeba svítit celou noc. Dobře to jde vidět na vesnicích, kde se třeba kolem 23 hodiny osvětlení zhasíná. Toto nelze realizovat všude, třeba ve velkoměstech by tím asi všichni nebyli zcela nadšeni, ale zde se nabízí možnost stmívání (ubírání výkonu výbojek) v pozdních hodinách. Instalace takového zařízení není levná záležitost, ale její návratnost na uspořené energii je v řádu několika málo jednotek let.

nejaky graf stmivani z havru

Pro naše domácí reflektůrky, oslnivě zářící, existuje také jedna výborná věc a to pohybový snímač.

Barevné spektrum

Uričitě jste si všimli, že ne všechny lampy svítí stejnou barvou. Mdlou oranžovou barvou svítí nízkotlaké sodíkové výbojky, jasně oranžovou vysokotlaké sodíkové výbojky, nazelenalou barvou rtuťové (jsou vidět hlavně na vesnicích), jasně bílou halogenidové výbojky a žárovky a zářivky už snad každý pozná. Rozdíly spočívají jak v barvě, tak v nákladech, tak v použití.

V kapitole Příroda a světlo jsme si řekli o hromadách hmyzu přilákaných světlem výbojky a v kapitole Člověk a světlo které světlo nejvíce vnímáme my. Nejvíce hmyz lákají modré nebo zelené barvy a proto halogenidové nebo rtuťové výbojky jsou pro hmyz hotovým sexsymbolem. Naproti tomu vysokotlaká sodíková tyto barvy obsahuje méně a nízkotlaká vůbec, proto je z tohoto hlediska nejvýhodnější.Co se týče nákladů a efektivnosti, tak i z tohoto hlediska vycházejí tyto sodíkové výbojky, hlavně nízkotlaká nejlépe.Co ale není dobré je barevné podání nízkotlakých výbojek. V monochromatickém (čili obsahuje jen jednu barvu) světle nejde rozpoznat tolik detailů, jako v téměř bílém světle halogenidové výbojky.

Ilustrační foto...

Když tedy shrneme všechny pro a proti, dají se zformulovat tyto zásady: Když budeme osvětlovat místa s nízkým ruchem, nízkou náročností na vidění, například chodníky, parky, některé ulice, parkoviště a podobně, použijeme nízkotlaký sodík. Pokud budeme svítit věci, které je naopak třeba dobře rozlišit detaily, je opravdu hloupost použít nízkotlaký sodík na osvětlení přechodů, některých památek nebo reklam, kde použijeme třeba halogenidovou výbojku.

Nejsme tak bohatí abychom si mohli dovolit kupovat levné věci!

Ano i v osvětlování platí tato stará zásada, nebo ne? Co si myslíte, že vyjde levněji – koupit starý renovovaný reflektor, bez kvalitního směrování, svítící do očí, nebo nový drahý, kvalitně nasměrovaný a třeba s výbojkou o 2x menším výkonu? Svítidlo tvaru koule, ze které půjde víc jak půlka světla do nebe, nebo svítidlo s kvalitní optikou, pečlivě seřízenou, aby se využil každý kousíček světla?

Ilustrační foto...
Obr.: Tyto lampy jsou v Hlučíně nahrazovány za ty, které jsou na prvním obrázku tohoto článku. Při pohledu na hromadu hmyzu uvnitř je jasné, že tady se šetřilo na nesprávním místě.

Jan Kondziolka

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Souhvězdí: Hydra (Hydra), zkr. Hya
Ilustrační foto...
O sobotním dění nad Třešňovou ulicí - díl
Ilustrační foto...
Reklama na Saturn
Ilustrační foto...
Demonstrátoři ve ValMezu
Ilustrační foto...
Tisková konference k letu raketoplánu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691