Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Co to je a jak to vzniká?

Zde si objasníme principy vzniku a měření světelného znešištění.

Na stránkách jednoho Českého odborníka přes svícení se velkými písmeny dočtete: Světelné znečištění neexistuje! Budete se možná divit, ale má pravdu. Naoranžovělá obloha, přes kterou jsou sotva vidět hvězdy by totiž neexistovala jen tak sama o sobě kvůli „pár“ nevhodným lampám. Aby takto oranžová obloha vznikla, je zapotřebí další faktor – vzduch a prach! Světlo vyzařované vzhůru se totiž rozptyluje na plynu, pevných částicích, aerosolech obsažených v atmosféře a rozptylem na nich se zpět vrací k pozorovateli na zem, kde ho pak vnímáme jako onen oranžový závoj. Na Měsíci, kde žádná atmosféra není by tedy žádné světelné znečištění oblohy nevznikalo i kdybychom si zbůhdarma svítili jako blázni. Přesně opačný příklad lze najít například v průmyslových městech, kde i když míra osvětlení není tak vysoká jako jinde, vypouštěné exhalace vytvářejí obrovský světelný hřib. Platí tedy, že sto stejných svítidel někde na horách po dešti když se vyjasní, způsobí mnohem menší škodu na obloze, než někde v prašném prostředí města nebo v období sucha a prašna. V tomto smyslu tedy světelné znečištění opravdu neexistuje a světelné znečištění lze chápat jako míru čistoty ovzduší. Žijeme však v reálné atmosféře a proto částice na kterých se světlo bude rozptylovat zde budou vždy, tím pádem i rozptyl světla na nich a je na nás, aby toho světla bylo co nejméně.

Ilustrační foto...
Obr.: Světelný hřib nad Třincem vzniklý na exhalacích vypouštěných z železáren

Ve vzniku světelného znečištěné od té či oné lampy nehraje roli jen množství světla unikajícího do horního poloprostoru, ale důležitý je i jeho směr. Platí totiž, že světlo unikající kolmo vzhůru urazí v atmosféře nejkratší cestu než se unikne do vesmíru, naproti tomu světlo jdoucí ve směrech blížících se vodorovnému prostupuje mnohem tlustší vrstvou atmosféry a tím pádem má na delší dráze více možností se rozptýlit. Proto je argument „vždyť to svítí jen kousíček nahoru“ mylný. Právě světlo svítící jen „kousíček“ do horního poloprostoru má horší účinek než světlo jdoucí kolmo vzhůru. Když budeme hodně paušalizovat, dá se říci, že světlo jdoucí "naplacato" je asi 5x škodvější než světlo jdoucí vzhůru.

Ilustrační foto...
Obr.: Autor: Jan Hollan

Proto také noční mapa světa, kde jdou vidět stovky zářících světel teoreticky nic nemusí vypovídat o kvalitě oblohy v tom daném místě, neboť družice viděla světlo, které už uniklo do vesmíru. Světlo jdoucí naplocho, které se rozptýlilo zpět družice nezachytí, ale myslím že ve skutečnosti velké rozdíly nebudou a nikdo nepochybuje o tom, že v New Yorku je horší obloha než někde na Sahaře.

Ilustrační foto...
Obr.: Zdroj: antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap001127.html

Když budou všechny lampy svítit pod sebe, přestane světelné znečištění existovat? Ne, nepřestane! I když eliminujeme veškeré světlo jdoucí z lamp do horního poloprostoru, tak nic nezmůžeme se světlem, které se odráží od míst, které osvětlujeme. Nejlépe jde tento vliv vidět když nasněží, kdy se zvětší odrazivost zemského povrchu a nebe je pak jasnější. Proto je také důležité osvětlovat intenzitou jakou potřebujeme a nepoužívat zbytečně předimenzované zdroje byť svítící pouze pod sebe.

Oslnění

Dalším důležitým faktorem bývá oslnění. Sami jistě víte jak nepříjemná je jízda proti automobilu se zapnutými dálkovými světly. I když samy světla svítí docela dost, tak přes jejich vysoký jas a tím pádem i kontrast s okolím nic nevidíte. Oslnění se dá rozdělit takto (zdroj: mfweb.wz.cz):

• rušivé oslnění narušuje pohodu tím, že rozptyluje pozornost a znesnadňuje soustředění

• omezující oslnění již zatěžuje rozeznávání podrobností a zhoršuje vidění

• oslepující oslnění je tak intenzívní, že znemožňuje vidění někdy i na delší dobu poté, co jeho příčina zanikla.

K oslnění dochází tehdy, je-li v zorném poli jas, na který je adaptace mimo fyziologické možnosti zraku (absolutní oslnění), nebo je-li sítnice nebo její část vystavena většímu jasu, než na jaký je adaptována.

Oslnění je začarovaným kruhem osvětlování! Pokud vám svítí silný zdroj světla do očí, přirozeně se vám stáhne zornička a do oka vniká méně oslnivého světla. Bohužel také méně světla, které osvětluje a které naopak chceme. Tudíž laický závěr je: „je tu málo vidět, přidáme“. A takto vzniká ona spirála, jako když je v hospodě hluk přes který vás nikdo neslyší a tak křičíte ještě víc a jde ještě míň slyšet… Prakticky se tedy dá říct, že pokud se eliminují zdroje oslnění, bude možné použít i několikrát slabší světelné zdroje a náš subjektivní dojem z míry osvětlení se nezmění (roztáhne se zornička a do oka bude vnikat více světla, oko si navykne).

Ilustrační foto...

Jak to změřit?

Jas oblohy můžeme měřit více způsoby:

- luxmetrem

- fotometrem

- vyhodnocením snímku z digitálních fotoaparátů nebo CCD kamer

Ilustrační foto...
Obr.: Zdroj: www.ges.cz

Digutální luxmetr umožňuje měřit širokém rozsahu hodnot, obvykle až do 50 000 lx. Na měření nočního jasu byl speciálně vyvinutý fotometr Unihedron Sky Quality Meter, který umožnuje měřit rozsah jasů v poměru až 1 : 2 500 000.

Dalším způsobem měření je vyhodnocení RAW snímků digitálního fotoaparátu pomocí speciálního softwaru.

Ilustrační foto...
Obr.: Příklad výsledku. Na pravé straně obrázku najdete stupnici v cd/m2.

V astronomii se pro tento účel používají CCD kamery. Podobným způsobem se pomocí fotometrie určí jas pozadí oblohy pro jednotlivé spektrální obory, nejčastěji V a R.

Jan Kondziolka a Pavol Ďuriš

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Dvacet tisíc poprvé aneb obří transneptunické
Ilustrační foto...
Prezentace - člověk ve vesmíru
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 43
Ilustrační foto...
New Horizons u Jupiteru IV
Ilustrační foto...
Portrét mrazivého zrodu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691