Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jednoduchý návod ke sběru prachu

Jednoduchý návod, jak prvotně dokumentovat prachový sediment, vzorkovat ho a fotografovat při mimořádné události ukládání atmosférického prachu přineseného z velkých vzdáleností.

1. Vzorkování přirozených vrstviček uloženého prachu ad-hoc

1.1. Je přítomen sněhový podklad

(např. jsme na horách, je jaro, a na bílý sníh napadala vrstva prachu, která jej viditelně zabarvila)

1.1.1. Prach padal "na sucho", bez sněhu či deště, a podal na předtím neušpiněný sníh

• pak stačí čistou lopatkou na smetí či jiným podobným nástrojem sesbírat horní ca. 2cm vrstvu "špinavého sněhu" do čistého vědra, hrnce či jiné nádoby.

• zapamatovat/zapsat si rozměr plochy z níž jsme ony 2 cm sebrali, např. 1×1 m (nebo jiný rozměr), totéž ohledně místa a místních podmínek (důležité – říká se tomu "udělat řádnou průvodku k odebraným vzorkům či fotodokumentaci", viz dále)!

• nechat roztát v teple, po cca. 6 hodinách ustátí/sedimentace v klidu opatrně odlít vodu (ne všechnu).

• zbytek důkladně rozmíchat a přelít čistým trychtýřem do nějaké vymyté umělohmotné lahve (např. od minerálky nebo dobré vody).

• zkontrolovat dno, zda tam nezůstaly ještě nějaké větší částice prachu, pokud ano, ještě jednou s troškou roztálého sněhu rozmíchat a vpravit také k výtěžku do lahve.

• Pokud chcete ušetřit za poštovné, je dobré roztok trochu "zahustit", aby jste neposílali poštou galony vody. Vysoušet můžeme při teplotách maximálně do 50 stupňů, abychom nespekli některé háklivější minerály nebo pylová zrna.

• Samozřejmě, čím lepší a čistější, individuálně sofistikované, nebo až profesionální laboratorní vybavení je dosažitelné, tím je to samozřejmě pro kvalitu vzorku lepší!

Ilustrační foto...
Obr.: Foto: Václav Šír

1.1.2. Padal-li prach na sníh "na mokro", tj. spolu se sněhem či deštěm

• postup je stejný (1.1.1.), jenom je třeba sebrat tlustější vrstvu cca. 8 cm, podle toho, jak hluboko mohl být prach buď "pohřben" anebo "prosáknout/infiltrovat" z povrchu směrem dolů.

• Opět je důležité zaznamenat průvodní údaje!

1.1.3. Prach napadal na sníh, který už předtím nebyl zcela bílý

• tzn. kontaminace spadem místního polétavého prachu, únikem průmyslového prachu, místním spalováním pevných paliv a pod.

• v tomto případě modifikujeme výše uvedený postup tak, ze odebereme dvě kontrastní místa, a sice tenkou vrstvu s posledním pokryvem prachu, a další vzorek z místa, kde je větší koncentrace pouze oné "předtím uložené špíny".

1.2. Není přítomen sněhový podklad

1.2.1. Pokud najdeme poměrně hladké, neporézní povrchy čerstvě pokryté prachem

• je třeba vytipovat místa, která byla nedávno důkladně umyta (každý se naštve, když se mu něco čerstvě umytého ušpiní, např. auto, balkon, venkovní stolek, skleník, střešní okno, a pod.).

• prach z těchto podkladů je nutno omývat co nejčistější vodou, ideálně tak, ze jeden člověk povrch polévá (a je-li třeba tak nějakým kartáčem/štětcem očišťuje, neboť prach často ulpívá na povrchu), zatímco druhý člověk usměrňuje proud vody nějakou lištou (např. dlouhé měkké plastikové pravítko) a přes trychtýř sbírá "špinavou vodu s prachem" do nějaké čisté nádoby. Tento postup chce trošku nácvik, improvizace a soustředění, neboť každý povrch má své záludnosti.

• po důkladném odstátí, a odlití vody (ne veškeré), opět přelijeme do čisté plastikové lahve.

• Opět, čím lepší a čistější pomůcky máme k dispozici, nebo si je předem připravíme, tím pro kvalitu vzorku lépe.

• Opět nezapomeneme poznačit si průvodní údaje!

1.2.1. Pokud najdeme místa, kam byl prach buď nafoukán, či naplaven ve větším množství (např. žlaby, zákoutí a pod.)

• zde je třeba najít nejčistější situace, aby uložený prach z dané události alespoň očividně neobsahoval množství místních příměsí ("jiné špíny, či materiálu jiného původu").

• nejde-li to, tak je třeba vzít dva kontrastní vzorky, a sice jeden reprezentující pokud možno nejčistější materiál z depoziční události a jeden obsahující naopak co nejvíce "špíny jiného původu".

• Lze také použít vysavače, parní čističe, vodní čističe se separátorem, ale vždy otestovat a přizpůsobit tomu, co chceme dělat, tj., abychom neovzorkovali tak říkajíc i podklad, starou špínu, a podobně.

• Je důležité zaznamenat si průvodní údaje, zvláště plošný a mocnostní (objemový) vztah takového lokálně nahromaděného sedimentu a okolních ploch bez sedimentu, neboli česky řečeno - měl povrch nějaký reliéf? Byl prach nafoukán rovnoměrně? Byl nafoukán do nějakých děr? Ideální by zde asi bylo udělat fotodokumentaci...

Ilustrační foto...
Obr.: Foto: p. Majer

2. Vzorkování pomocí předem připravených zařízení, tzn. dozvěděli jsme se o anomálním spadu prachu s předstihem

2.1. Rychlá příprava podkladu

• ideální je rozestřít někde čistou plastikovou fólii (jako se používá v zahradnictví nebo při malování bytu). • je nutno ovšem zatížit dostatečně kameny, trámy nebo zakolíkovat či jinak fixovat, protože častým průvodním jevem je mírný až silný vítr (podklad může uletět).

• při dešti je výhodný mírně vaničkový tvar, aby se prach příliš nevymýval a neodtékal pryč.

• fólii je pak třeba vyprat nebo důkladně omýt do nějaké nádoby, špinavou vodu nechat dostatečně ustát (tj. často až 6 hod.), opatrně odít většinu vody (ne všechnu) a zbytek pak důkladně rozmíchat a přes trychtýř dostat do plastikové lahve (např. od minerálky nebo dobré vody).

• Opět platí, čím lepší a čistější, individuálně sofistikované, nebo až profesionální laboratorní vybavení je dosažitelné, tím je to samozřejmě pro kvalitu vzorku lepší!

2.2. Máme už dopředu vyhlédnutý, promyšlený sběrný objekt

• Zde existuje mnoho možných řešení, která jsou uskutečnitelná velkými příznivci těchto jevů, a zde se nejedná už o pouhou improvizaci.

• můžeme mít třeba nějakou velkou parabolu s výpustí, vanu, bazén, venkovní stůl, cokoliv, co je periodicky čištěno a má povrch bez kolonizace lišejníky, řasami či sinicemi, význačné koroze nebo naopak přirůstání anorganických nečistot (krust, povlaků).

• zde je postup jako v 1.2.1., ale výhodou je to, že dopředu vyhlédnutý sběrný povrch lze kontrolovat průběžně, co do jeho kvality, a lze ho také rychle a důkladně očistit před samotným mimořádným spadem prachu (dostaneme-li včas hlášení); můžeme tak získat velmi kvalitní vzorek.

• lze samozřejmě individuálně vyvinout nebo adaptovat jakékoliv "zařízení", tj., např. ploché nádoby s posuvnou stříškou a výpustí, variace různých ploch s posléze odstranitelným aerogelem (něco jako mucholapky na prach, ale citlivé na podmínky), v úvahu připadá též použití průmyslových filtrů a odlučovačů po nějakém vhodném přizpůsobení, a tak podobě.

• Protože se všechen prach neusadí najednou, můžeme naši "pracholapku" upravit tak, aby bylo možné v průběhu hodin či dní průběžně odebírat vzorky z více míst zařízení.

• Ovšem pozor! Cílem je tady získat vzorek přirozeného sedimentu, nikoliv nasávat prach ze vzduchu, protože to už zpravidla obstarávají monitorovací zařízení meteorologů – i když přiznejme, že většinou s tou nevýhodou, že tato zařízení většinou "neberou" částice větší než několik mikrometrů.

Ilustrační foto...
Obr.: Zařízení může být opravdu jednoduché - stačí třeba spodní dvířka z trouby, nějaká stará tyč, vyvrtat pár direk, utáhnout pár šroubků a pracholapka je na světě:-)

3. Případné fixování a vzorkování prachu pro texturní účely

• tzn. k zachycení jeho rozložení přímo na místě a jeho stavby.

• Zde je možno použít želatinovou pásku (snímají se takto třeba i otisky prstů nebo jiné nečistoty).

• u středních struktur lze s výhodou použít průhledné akrylátové fólie změkčené v acetonu (přiložit, zatížit, po ztvrdnutí odloupnout i se sedimentem), jindy více vrstev akrylátové pryskyřice používané pro restaurování, a podobně.

• u hrubších struktur je lze odebrat takovéto vzorky ve formě tzv. "sedimentářských slupek", tj. pokrýt čtverečkem jemného plátna, v rozích fixovat, a několikrát ho pak opatrně přetřít štětcem Elmerovou pryskyřicí (různé polyvinylacetáty s organickými rozpouštědly); po zatvrdnutí odloupnout plátno s pryskyřicí "jako obraz s přilepenými částicemi sedimentu"; alternativně lze použít i metodu "přikládání namazanou stranou", podle toho, jak dosáhneme co nejmenšího poškození stavby vrstvy, kterou chceme fixovat.

• Vzorky lze takto odebírat ze shora, ale máme-li např. tlustou vrstvu naplaveného či nafoukaného sedimentu, lze jej opatrně rozříznout nožem a otisk udělat na tomto vertikálním řezu, tak se to dělá v měkkých sedimentech i v metrovém měřítku – zde samozřejmě připadá v úvahu měřítko spíše milimetrové až centimetrové.

4. Fotodokumentace

Zde lze zásady uvést velmi stručně, dnešní digitální fotografie ostatně skýtá velké možnosti:

• vhodné jsou snímky celkové situace ohledně pokryvu prachu, snímky začínající spodní hranou několik metrů před námi a směřující do krajiny, případně dělané ze střechy či jiného vyvýšeného místa.

• dále jsou velmi potřebné snímky uloženého prachového sedimentu ze shora, ze vzdálenosti např. 1 m, 20 cm a potom také co nejblíže, co režim makro a optika digitálního fotoaparátu dovolí (tj. co nejbližší detail).

• zajímavé a dokumentačně hodnotné jsou snímky z průběhu prachové depozice – tj. série, jak se prach akumuluje, nebo snímky ukazující jak substrát, tak i atmosféru nad zemí, alternativně i výše (podmínky celkově – okolí).

• Cenné jsou všechny snímky, ať už fotíme během depozice, nebo s nějakým časovým odstupem hodin či dnů po vlastní anomální depozici prachu.

5. Poznámky

5.1. Průvodka

Informace alespoň v tomto formátu posílejte společně se vzorky.

Jméno a příjmení pořizovatele vzorku:

Kontakt (telefon nebo e-mail):

Místo odběru (co nejpřesněji):

Datum a čas odběru:

Velikost plochy odběru:

Typ substrátu (sníh, předem očištěný povrch, jiné):

Další zajímavé okolnosti týkající se kvalily, úplnosti vzorku, či sedimentačních okolností (jsou-li podstatné):

5.2. Jak být včas informován?

Po loňské "příhodě" s ukrajinským prachem jsme s Geologickým ústavem AV ČR dohodli spolupráci ohledně dokumentace podobných událostí. Tenkrát jste se vy, naši čtenáři ukázali jako výborný zdroj informací, za což vám zpětně děkujeme. V případě že by opět nastala podobně masivní událost vás budeme okamžitě informovat pomocí IAN alertů, což je SMS, kterou dostanete na mobilní telefon a můžete si je aktivovat ZDE.

Stejně tak je pro nás důležité, pokud máme podezření, že by se něco mohlo dít, aby jsme měli co nejdříve potvrzeny hlášení z více míst, abychom věděli zda se nejedná jen o místní záležitost. Pro toto nejlépe využijete mail Instantní pozorovatelny - pozorovani(zavináč)IAN.cz - prodlení nehrozí, informaci hned dostávám přeposlanou na mobil!

Ilustrační foto...
Obr.: Zdroj: SeaWiFS Projects, NASA/GSFC a ORBIMAGE

5.3. K čemu je geologům prach?

• chemické (prvkové, látkové, izotopové), mineralogické, pylové, zrnitostní, reologické a další laboratorní analýzy umožňují doložit geografický původ prachu a příměsi případně získané na jeho cestě atmosférou k místu uložení.

• přirozený sediment z velkých prachových událostí obsahuje i částice větších rozměrů a částice exotického původu, anorganické i organické (což platí obecně, nemusejí zrovna "pršet žáby, medúzy, brouci nebo jiné do očí bijící pozoruhodnosti), tento geologický-sedimentologický obraz velké prachové události vhodně doplňuje obraz poskytovaný meteorologií a fyzikou atmosféry.

• ne všechno co je ve vzduchu si "sedne" na zem zaráz, a už vůbec nemusí dojít k sedimentaci všeho na jednom místě, což je samozřejmě zajímavé z hlediska sledování průběhu celé prachové události.

• velmi zajímavým aspektem je sledování toho jak se prach ukládá (ať už suchou či mokrou cestou) a jak následně resedimentuje, jak to koresponduje s jeho často specifickými vlastnostmi, a také jak postupně proniká do pórézního podkladu anebo je splavován a míšen s jinými materiálem; tento prach zdánlivě rychle mizí, ale ve skutečnosti neustále přispívá ke složení půd, dutin v horninovém prostředí pod povrchem, a podobně.

• dnešní procesy redistribuce atmosférického prachu na velké vzdálenosti dávají významnou možnost zlepšení znalostí o těchto procesech v minulosti, formou analogií.

• záznamy prachové sedimentace v pozadí zemských sedimentačních procesů nám umožnují, sledujeme-li je např. ve štítových ledovcích nebo v čistých vápencích získat velmi slušnou představu od průběhu klimatických a geografických změn v dlouhodobějším rozměru.

• v neposlední řadě takovéto významné depozice prachu představují i určité riziko, hodné monitorování z hlediska sedimentace, protože ne vždy a všude se musí jednat pouze o celkem zdravotně nezávadný prach a aerosol přírodní povahy.

Odkud spadl prach Severní Moravě?

ČR pod vrstvou prachu

Spadl nad ČR opět prach?

Jindřich Hladil a Jan Kondziolka

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Zhluboka se ... vydýchněte!
Ilustrační foto...
Objevení tři noví Trojané u Neptunu
Ilustrační foto...
Zakryje popel ze St. Helens krvavý Měsíc?
Ilustrační foto...
Exotická exoplaneta
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 50 - zatmění Měsíce 3
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691