Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Areografie Marsu 4

Čtvrtý díl seriálu nás přivádí do rozsáhlých planin, které se táhnou ze severních oblastí až téměř k rovníku západně od nejvyšší hory sluneční soustavy – sopky Olympus Mons. Podrobněji se seznámíme s planinami Arcadia Planitia a Amazonis Planitia a prohlídku zakončíme u rozsáhle propadliny Lycus Sulci.

Ilustrační foto...
Obr.: Malé pohoří v oblasti Lycus Sulci. Obrázek pokrývá oblast ~ 3km. | Zdroj:NASA/JPL/Malin Space Science Systems

Prohlídku začneme na planině Arcadia Planitia (46.7N × 168W), která zasahuje až do okolí polárních oblastí na severu. Planina na západě hraničí s další planinou Utopia Planitia, kterou odděluje od Arcadia Planitia rozsáhlé pohoří Phlegra Montes táhnoucí se v severovýchodním směru. V jihozápadní části se nachází oblast Elysium Planitia, která je oddělena hornatou oblastí s celou řadou útvarů jako Tartarus Montes, či na jihu kráterem Orcus Patera a pohořím Erebus Montes (viz předchozí díly). V jižní části se nachází další rozsáhlá planina Amazonis Planitia, se kterou se podrobněji seznámíme později. Východní okraj je určen lávovými proudy původem ze sopky Alba Patera. Na severu se táhne až k pohoří Scandia Colles oddělující oblast od Vastitas Borealis.

Ilustrační foto...
Obr.: Topografická mapa Amazonis Planitia | Zdroj: Chmee2/MOLA/commons.wikimedia.org

Planina se táhne přes 2 200 km[1] s průměrným převýšením 0 až -3 km pod nulovou hladinou Marsu.[2] Na planině Arcadia Planitia se nachází několik velkých impaktních kráterů, jako například ve východní části kráter Milankovič, na jihozápadě Tyndall a severozápadě Stokes. I přes přítomnost těchto tří velkých impaktních kráterů se jedná o mladou jednotku, která je překryta mladými výlevy lávy. Předpokládá se, že vznikla v období Amazonian. Pojmenována byla oficálně v roce 1973[1], ale její původní jméno pochází již z roku 1882, kdy byla pojmenována Giovannim Schiaparellim po oblasti Arcadia ze starověkého Řecka.

V současnosti existují hypotézy, že se v oblasti planiny dříve mohla vyskytovat souvislá vrstva tekuté vody, která mohla tvořit hypotetický oceán. Při satelitním průzkumu jsou na jejím povrchu rozpoznávány útvary, které svědčí o přítomnosti ledu a jeho erozivní činnosti během pohybu. Objevují se i náznaky, že je zde voda neustále přítomna pod povrchem a to buď ve formě permafrostu[3] a nebo aquifer.

Jižně od Arcadia Planitia se nalézá další rozsáhlá planina Amazonis Planitia (24.8N × 164W), která leží mezi dvěma vulkanickými oblastmi Tharsis a Elysium Planitia. Na západě je planina ohraničena právě oblastí Elysium Planitia, která se nachází okolo štítové sopky Elysium Mons, přechod mezi těmito dvěma planinami tvoří Orcus Patera respektive Marte Vallis. Na severu planina přechází volně v Arcadia Planitia. Východ planiny je ohraničen oblastí Lycus Sulci, která se rozkládá okolo nejvyšší hory sluneční soustavy Olympus Mons. Na jihu se pozvolna zvedají pahorkatiny, jako například Lucus Planum či vzdálenější Daedalia Planum. V jižní části zasahují do planiny výběžky vyvýšených oblastí Gordii Dorsum, Amazonis Mensa a Eumenides Dorsum.

Ilustrační foto...
Obr.: Topografická mapa Amazonis Planitia | Zdroj: Martin Pauer/MOLA/commons.wikimedia.org

Oblast se táhne přes 2 800 km[5] a někdy se řadí mezi severní planiny spolu s planinami Chryse Planitia, Acidalia Planitia a Utopia Planitia. Pojmenována byla roku 1973[5] a byla použita i pro vznik stratigrafických jednotek Marsu – je po ní po ní pojmenováno nejmladší období v historii planety – Amazonian. Předpokládá se, že její hladký povrch je dán lávovými výlevy z okolních sopek a také vodní erozí, respektive ukládáním vodních sedimentů v oblasti.[6] Objevují se i hypotézy, že se v oblasti Amazonis Planitia dříve nacházelo moře, nebo dokonce oceán kapalné vody. Současně je oblast vystavována silné větrné erozi a to převážně na kontaktu planiny s oblastí Medusae Fossae.[7]

Poslední zastávkou se stává oblast Lycus Sulci (24.4N × 141.1W), která je rozsáhlou propadlinou s deformovanou kůrou severně až západně od štítové sopky Olympus Mons. Severně od Lycus Sulci je zlomový systém Acheron Fossae a na východě menší útvar Cyane Sulci. Dále na východ se pak nachází lávové pole vzniklé erupcemi starého štítového vulkánu Alba Patera.

Ilustrační foto...
Obr.: Topografická mapa Lycus Sulci | Zdroj: Chmee2/MOLA/commons.wikimedia.org

Pojmenována byla v roce 1976[8] z řečtiny dle klasického albedového jména. Propadlina se rozkládá mezi 12,5° severní šířky až 34,9° a 130,9° západní délky až 150,9° délky. Má délku přes 1 350 km.

Oblast byla fotografována již během mise amerických sond Viking, které přinesly snímky ukazující ostrý přechod mezi vyvýšenou částí Lycus Sulci a planinou Amazonis Planitia. Tento přechod vedl některé vědce k názoru, že se jedná o pozorovatelný přechod mezi hypotetickým prapůvodním oceánem existujícím v severních šířkách a tehdejší pevninou.[9] Pozdější vyhodnocení snímků ale neprokázalo, že by se jednalo o pobřežní linii vzniklou erozivní činností vln.[10] Oproti předpokladu se nepodařilo najít jasnou hranici útesů, ale snímky ukazovaly postupný přechod z vyšších oblastí do nížin.[9] Na druhou stranu je otázka, jestli třetinová gravitace a absence přílivu a odlivu podobného na Zemi (Mars nemá hmotný měsíc jako Země), by vůbec umožnila vznik útesovému rozhraní ve formě, jak je známé ze Země.[9] Na definitivní potvrzení si bude muset člověk nejspíše počkat do doby, než se v oblasti uskuteční podrobný geologický průzkum.

Ilustrační foto...
Obr.: Předpokládaný přechod mezi vodní plochou a pevninou (Viking)|Zdroj: NASA/JPL/Malin Space Science Systems

Literatura

1. Google maps, Mars - Arcadia Planitia [online]
2. Site 082 - Arcadia Planitia [online] (EN)
3. Indications of Ground Ice in Arcadia Planitia (PSP_004097_2185) [online]. NASA/JPL/University of Arizona (EN)
4. Arcadia Planitia je zčásti nebo zcela založena na překladu článku Arcadia Planitia na anglické Wikipedii. (EN)
5. Google maps, Mars - Amazonis Planitia [online].
6. FULLER, Elizabeth. mazonis Planitia: The role of geologically recent volcanism and sedimentation in the formation of the smoothest plains on Mars [online]. AGU, 22-10-2002 (EN)
7. Contact between the Medusae Fossae Formation and Amazonis Planitia (PSP_006246_1910) [online]. NASA/JPL/University of Arizona (EN)
8. Google maps, Mars - Lycus Sulci [online].
9. Mars Ocean Hypothesis Hits the Shore [online]. (EN)
10. Co je nového na Marsu - Nejsou důkazy pro mořské pobřeží na Marsu [online].

Minulé díly

Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Prach Ukrajiny - rozřešení!
Ilustrační foto...
Pohled jedním okem
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2000 -- díl třetí
Ilustrační foto...
Saturn jak jej neznáte
Ilustrační foto...
TX Cam v negližé
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691