Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Vesmír není strnulý!

Vesmír rozhodně není mrtvý, jak by se mohlo na první pohled zdá. Přesvědčit se o tom můžete na vlastní oči.

Ilustrační foto...Pokud se na několik desítek minut v klidu zahledíte na hvězdné nebe, zjistíte, že v žádném případě není strnulé. Na prvním místě se setkáte s řadou atmosférických jevů: se světlomety na letadlech, světlem Měsíce rozptýleným na vodních kapičkách nebo odraženým či lomeným na ledových krystalcích a občas i s meteory, které se vypařily ve výšce kolem osmdesáti kilometrů nad zemí. Nijak výjimečné nejsou ani umělé družice Země, jež vypadají jako svítící body nehlučně se pohybující mezi hvězdami. Mění jasnost a někdy dokonce zmizí v zemském stínu. Mezi ty nejjasnější patří Mezinárodní kosmická stanice, Mir a americké raketoplány. Často na nás odraženým slunečním světlem nápadně posvítí i některá z telekomunikačních družic na nízké oběžné dráze.

Tu a tam pak zahlédnete světelná představení (umělého i přirozeného původu), jež právem zpočátku zapadnou do škatulky s nápisem "ufo" a která se zpravidla vysvětlí až po konzultaci s pracovníky některé blízké hvězdárny.

Za pozornost stojí i samotné hvězdy. Předně si všimněte, že nesvítí stálým světlem, nýbrž nahodile "mrkají". Tento jev, tzv. scintilaci, má na svědomí zemská atmosféra. Světlo přicházející od hvězdy se láme na rozhraní různých vzdušných vrstev, jejichž skladba se neustále mění, takže i světelný paprsek rychle v malém rozmezí mění směr. Jednou oko zasáhne, jednou ne -- hvězda bliká. Obzvlášť nápadné je to u stálic nízko nad obzorem.

Jasnost některých hvězd ovšem kolísá, i když odhlédneme od neklidu zemské atmosféry. .Tyto tzv. proměnné hvězdy každý večer předvádějí bezesporu unikátní nebeská představení. Jde totiž o mimořádně pestrou skupinu osamocených stálic i dvojhvězd s rozmanitými příčinami pozorovaných změn a jejich projevy.

Dobře, ale co jiné vesmírné objekty? I ty jsou živé, vyvíjejí se. Avšak mnohem pomaleji. Stačí je však sledovat s větším odstupem a zachycená pozorování promítnout v rychlém sledu.

Jeden takový nádherný příklad vypadl před několika dny z dílny Hubblova kosmického dalekohledu. Jeho záběry ukázaly, jak dynamické může být okolí mladé stálice, ve kterém dochází k rozsáhlým změnám v rozmezí několika málo týdnů či měsíců.

Kosmická observatoř si tentokrát vzala na paškál dvě velmi mladé hvězdy XZ Tauri a HH 30, které patří do rozsáhlého molekulového mračna na rozhraní Býka a Vozky. Tento oblak plynu a prachu sice není nijak rozsáhlý, jde však o nejbližší stelární porodnici. Leží asi 1500 světelných roků daleko. Na tmavé obloze není nijak nápadná, možná si ale všimnete, že je v této části nevýrazný záliv do jemné Mléčné dráhy.

Ilustrační foto...

Tohle molekulové mračno skutečně není nijak velkolepé, v porovnání s blízkým komplexem v souhvězdí Oriona či rozsáhlou soustavou temných mlhovin u ró Ophiuchi jde o lehce přehlédnutelné zákoutí Galaxie. Díky výhodné poloze je však častým cílem astronomů, kteří studují vznik a ranný vývoj hvězd.

V první linii jmenujme radioastronomy, kteří v neviditelném oboru elektromagnetického spektra sledují, jak v oblaku kondenzují zárodky jednotlivých stálic. Zpočátku jejich volného hroucení nic nebrání -- jsou řídké a chladné, vnitřní tlak je zanedbatelný. Velmi rychle, v průběhu několika málo tisíc let, se ale zahustí a ohřejí. Nejdříve se vypaří prachové částice a v okamžiku, kdy teplota povrchu překročí tři tisíce kelvinů se v těle stelárního embrya ustaví mechanická rovnováha: vůči dalšímu smršťování se postaví gradient tlaku plynu v neprůhledném ionizovaném vodíku -- zrodí se tzv. protohvězda.

Tyto útvary se v molekulovém oblaku Býk-Vozka podařilo identifikovat už před řadou roků druhé linii astronomů, v tomto případě zvyklých pozorovat oblohu v infračerveném oboru spektra. Protohvězdy jsou totiž stále ještě zachumlány v zárodečných oblacích plynu a prachu, který procházející viditelné světlo zeslabuje až o třicet magnitud. Pro infračervené fotony je však prach prakticky průhledný, takže dnes spolehlivě víme, že se zde nachází několik desítek rodících se hvězd.

I protohvězda se nadále smršťuje, takže její centrální hustota a teplota nezadržitelně roste. Jakmile v nitru naměříte několik milionů kelvinů, můžete si být jisti, že zde probíhají nejrůznější termonukleární reakce. Smršťování stálice však bude i nadále, byť pomaleji, pokračovat. Energeticky zajímavé jsou totiž jenom ty reakce, při nichž se nejběžnější prvek ve vesmíru -- vodík -- mění na helium. Ty se zapálí až se v srdci ručička teploměru vyšplhá na osm milionů stupňů.

Tehdy začne tempo vodíkových reakcí prudce narůstat a ve chvíli, kdy se výkon uvolňovaný termonukleárními ději srovná s tempem ztrát způsobených vyzařováním z povrchu, smršťování se pozastaví. Hvězda vstoupí do poklidného stádia hlavní posloupnosti, definitivně se vyloupne z mateřské dělohy a my ji můžeme spatřit i ve viditelném světle. Do této vývojové epizody přitom spadá i dvojice XZ Tauri a HH 30, které v letech 1995 až 2000 několikrát portrétoval pomocí širokoúhlé kamery Hubblův dalekohled.

Ilustrační foto...

XZ Tauri je proměnná "hvězda", která jasnost mění v rozmezí 10 až 16 magnitud. Vlastně se ale jedná o mladý systém dvou hvězd, které ve vzdálenosti šesti miliard kilometrů obíhají kolem společného těžiště. (Stejně daleko se pohybuje kolem Slunce Pluto.) V jejich blízkosti, asi sto miliard kilometrů daleko, se podařilo zahlédnout rozplývající se bublinu horkého plynu o teplotě kolem 17 tisíc stupňů. Oproti očekávání byla přitom mnohem rozlehlejší, než běžně vídané výtrysky látky ve směru rotační osy. Svoji roli ale zřejmě sehrála především podvojnost celého systému. Jenom pro zajímavost, úhlový průměr celého útvaru činí titěrných 5 vteřin.

Animace ukazuje, jak se bublina vzdaluje od dvojhvězdy rychlostí větší než pět set tisíc kilometrů v hodině, což je ale pro výtrysky látky z mladých stálic typické. Tempo a velikost přitom naznačuje, že je nejvýše 30 roků stará, v porovnání s životem hvězdy jde tudíž o nesmírně kratičkou epizodu. Všimněte si přitom, že na posledním snímku je zachycena druhá bublina, která vznikla při jiné erupci.

Ilustrační foto...V případě HH 30 je na první pohled zřetelný akreční disk, ze kterého stálice mladší než jeden milion roků stále ještě nabírá látku. Jeho průměr se při dané vzdálenosti odhaduje na 60 miliard kilometrů a díváme se na něj prakticky přesně z boku. Světlé oblasti nad a pod diskem představují prach rozptylující záření přicházející od hvězdy. Ve směru rotační osy pak ve formě úzkých výtrysků usměrňovaných magnetickým polem uniká přebytečná látka.

Přiložená kompozice v tomto případě ukazuje dramatické změny v průběhu šesti roků. Hubblův kosmický dalekohled pozoroval, jak tudy rychlostí mez 300 a 950 tisíci kilometry za hodinu unikají rozsáhlé zhustky látky (nazývané někdy uzlíky). Stejně tak jsou nápadné i změny v akrečním disku, které lze připsat na vrub hry světla a stínu, rotujícího systému. Právě tak vypadalo naše Slunce krátce po zrození. Báječné, co říkáte?

Jiří Dušek

| Zdroj: STScI News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Kometa Hale-Bopp ještě žije
Ilustrační foto...
Od doby temna do světlých zítřků a zpět
Ilustrační foto...
STS-123: On-line přenos startu
Ilustrační foto...
Nově objevené těleso za Neptunem
Ilustrační foto...
Stále v dobré kondici
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691