Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Člověk a světlo

Střídání dne a noci, světla a tmy provázelo člověka od samotného počátku jeho existence. Tomu se samozřejmě podřídila jak činnost člověka, ale i jeho biologické hodiny. Než si odpovíme na otázku – jaký vliv má dnešní elektrická noc vliv na člověka, musíme se něco dozvědět o tom, jak a čím tmu vnímáme.

Oko

V oku se nacházejí tři typy světlocitlivých buněk – tyčinky pro noční vidění, čípky pro denní vidění a gangliové buňky s jejichž pomocí také částečně synchronizujeme náš denní rytmus. Rozsah barevného spektra, které je člověk schopen svým okem vnímat je v rozmezí 380 nm až 760 nm, přičemž čípky mají maximum své citlivosti zhruba na 555 nm (světle zelená), tyčinky zhruba 507 nm (tmavě zelená) a gangliové buňky zhruba 464 nm (modrá).

Tato funkce gangliových buněk byla objevena teprve nedávno – objev byl přednesen na konferenci v Německém Cologne v roce 2002. Od tyčinek a čípků se liší hned v několika směrech například tak, že barvivo které obsahují je jiné než u tyčinek a čípků (rhodopsin) a bylo pojmenováno melanopsin. Nervové dráhy jejichž prostřednictvím jsou spojeny s mozkem se rovněž liší. Oko je inervováno pomocí nervus opticus, který vede vjemy do týlního laloku mozku. Gangliové buňky jsou rovněž inervovány pomocí nervus opticus, ale část jejich vláken končí již v mezimozku v jádrech hypotalamu, odkud se podílí na hormonálním ovlivňování organismu.

Ilustrační foto...
Obr.: Graf citlivosti jednotlivých typů buněk na vlnovou délku světla. Zdroj: http://amper.ped.muni.cz/jenik/domy/svetlo.htm

Biologické rytmy

Některé fyziologické pochody v těle vykazují určitou rytmicitu. Rytmus střídání těchto pochodů v organismu má periodu zhruba jeden den – latinsky circa diem – a odtud se zavedl pojem cirkadiánní rytmus. V tomto rytmu mozek upravuje různé hladiny hormonů v těle i funkci některých orgánů tak, aby byly co nejvíce připraveny k práci v aktuální denní době. Z fyziologických příkladů můžeme uvést přípravu těla ke spánku (ospalost večer), kolísání tělesné teploty a tlaku během dne a další. Z hormonálních příkladů je to třeba kolísání hladiny adrenalinu, nebo kortizolu, který bývá někdy označován jako stresový hormon. Ten mívá po ránu produkci 10 – 20x vyšší než v noci, aby připravil tělo na stres během dne. Nejdůležitějším hormonem který je světlem ovlivňován je melatonin, od jehož hladiny se odvíjí vlastní chod cirkadiánních rytmů.

Jako laický důkaz existence cirkadiánních rytmů můžeme brát jejich rozlazení, které pociťujeme všichni při cestách do jiných časových pásem, nebo pouhá změna času ze zimního na letní a naopak.Kromě cirkadiánních rytmů existují také další rytmy například cirkaanuální – latinsky přibližně roční rytmus cirkaseptantní s periodou zhruba jednoho týdne.

A jaké hodnoty osvětlení postačují k jejich „rozlazení“? Na tuto otázku není jednoznačná odpověď, ale obecně se dá říci, že záleží nejen na jeho intenzitě, ale i na jeho barevném složení. Pokud je to světlo, které zhruba odpovídá maximu citlivosti gangliových buněk, stačí ke snížení produkce melatoninu na polovinu intenzita světla odpovídající svitu Měsíce při úplňku. Naopak při použití některých světelných zdrojů vydávající téměř monochromatické světlo odlišné vlnové délky než je ono maximum (nízkotlaká sodíková výbojka), mohou být hodnoty i několikanásobně vyšší. Studie zabývající se tímto problémem stále probíhají a dá se říci, že čím novější studie, tím nižší hladinu osvětlení prokazuje.

Důsledky

Důsledků při poruše cirkadiánních rytmů je celá řada. Jak bylo popsáno v minulém odstavci hormon melatonin řídí chod cirkadiánních rytmů, ale nejen to! Stejně tak jako v minulém odstavci platí, že uváděné fakta jsou ve stádiu výzkumů, svědčí pro ně mnohé důkazy, ale aby byly zcela nevyvratitelné ještě nějakou dobu potrvá. Neznamená to ovšem, že by se měly tyto závěry brát na lehkou váhu – měla by platit aspoň jakási obezřetnost.

Rakovina

Melatonin nejen synchronizuje tělo, ale je také silným antioxidantem, což by se dalo laicky vysvětlit tak, že zabraňuje poškozování DNA a tím omezuje vznik rakovinného bujení. Má to ale jeden háček – melatonin je produkován pouze v noci, nebo ještě lépe za tmy. V důsledku toho se zcela vážně někteří vědci zabývají studiemi posuzující vliv světla na výskyt rakoviny. Při studiích se využíva především slepých osob, kdy některé mají zachovaný melanopsinový aparát a jiné ne.

Obezita

Jak bylo řečeno, naše tělo se nesynchronizuje pouze cirkadiánně, ale i cirkaanuálně, čili vnímá i různou délku trvání dne a noci. To mu kdysi dovolovalo se předzásobit během léta (dlouhých dnů a krátkých nocí) na zimu. Dnešní situace je taková, že prožíváme celoroční léto, alespoň co se délky trvání světla týče, a naše tělo se tím pádem celoročně připravuje na zimu a tloustne. Tím ovšem nechci způsobit to, aby pak někdo s těžkou nadváhou, denně se přejídající s nedostatkem pohybu tvrdil – to mám z té lampy u nás ve dvoře! Vliv osvětlení může hrát spíše doplňkovou roli.

Poruchy spánku a neurologické obtíže

Jako je k dobrému spánku potřeba dobrá postel a ticho, úplně stejně je zapotřebí tma. Opět to souvisí s tvorbou melatoninu, která se působením světla předbíhá nebo opožďuje a tím může způsobovat například dřívější či pozdější ospalost, nebo dřívější probouzení.

Pozitivní vliv melatoninu byl prokázán u pacientů trpících Alzheimerovou chorobou a světelná expozice během spánku zvyšuje pravděpodobnost ke vzniku záchvatů u epileptiků. Ztráta synchronizace s cirkadiánním rytmem může být jako jedna z příčin některých psychogenních onemocnění.

Pro zajímavost doplním, že některé režimy používaly celonoční svícení jako mučící nástroj.

Hypertenze

Rovněž u hypertenze neboli zvýšeného krevního tlaku lze předpokládat souvislost. V této oblasti byly provedeny některé studie, ze kterých je vliv zřejmý, ale bude ještě nutné vypracovat další měření, zejména zabývající se dlouhodobým vlivem.

Obrana

V minulých odstavcích jsme si řekli, že gangliové buňky jsou citlivé především na modrou oblast spektra. Proto je důležité, abychom v noci toto světlo vnímali co nejméně. Jak toho docílit? Někteří autoři doporučuji používání oranžových brýlí v nočních hodinách, které utlumují modrou část spektra, ale naopak oranžovou barvu, takovou jakou má většina pouličních lamp propouštějí. Pokud ale nechceme být všem za blázny, náprava musí být jinde, v samotných svítidlech! Světelné zdroje by se měly používat ty, které onu modrou složku neobsahují – jsou to například nízkotlaké sodíkové výbojky. Vydávají oranžové monochromatické (složené pouze z jedné spektrální barvy) světlo, které sice nemá dobré barevné podání a moc se nehodí například pro osvětlení provozů a podobně, ale pro osvětlení sídlišť bohatě dostačuje.

Ilustrační foto...
Obr.: Porovnání spektra rtuťové a nízkotlaké sodíkové výbojky. Jde jasně vidět, že rtuťová výbojka obsahuje oproti nízkotlaké sodíkové i spektrální čáry na něž jsou citlivé gangliové buňky. Foto: Ladislav Gagyi

Samozřejmě je důležité, aby svítidla krom barevného podání splňovala ještě důležitější podmínku, tedy aby svítila pouze tam kam mají, ale když už nic nepomáhá a vy máte před okny lampu svítící vám přímo do ložnice nezbývá než použít staré dobré rolety. Bohužel takto přicházíte o pozvolné svítání zrána a váš organismus místo pozvolného svítání dostává doslova světelný šok! Účinnost rolet nebo žaluzií také není kdo ví jak úžasná, například bílé žaluzie jsou schopné ztlumit světlo asi jen 8x – viz článek.

Ilustrační foto...

Pokud v noci vstáváte a potřebujete si svítit rozhodně není dobré cvaknout po vypínači a rozsvítit naplno žárovku – uvádí se, že i minuta silného světla v období spánku může rozladit cirkadiánní rytmy nejen na zbytek noci, ale i na několik následujících. Proto je dobré mít po ruce nějakou slabší noční lampičku, opět neobsahující modrou složku. Mohou to být například na červeno nalakované žárovky, doutnavky, a v dnešní době čím dál tím více používané LED diody (ovšem jen červené barvy).

Použitá literatura a doporučené odkazy

Závěrečná zpráva projektu Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování umělým světlem na živou přírodu na území České republiky, RNDr. Jan Hollan, 2004.

Ve zdravém domě zdravou noc! RNDr. Jan Hollan.

Soumrakové osvětlení a člověk, RNDr. Ivan Šolc.

Vliv světla a osvětlení na člověka, Ing. arch. Jiří Matoušek, 21.1.2004.

Světlo a osvětlení světlo, www.zdravcentra.cz.

Vliv nočního svícení na zdraví ,(poznámky hlavně dle první světové konference konané v květnu na universitě v Kolíně nad Rýnem), RNDr. Jan Hollan, 16. října 2002

Jan Kondziolka

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
NASA, Apophis a nebohý chlapec
Ilustrační foto...
Čierne Slnko nad Apolónovým chrámom
Ilustrační foto...
Nušlova cena za rok 2002
Ilustrační foto...
Sojuz TMA-9 přistál
Ilustrační foto...
Až příliš gigantické černé díry?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691