Že nás od vesmírných objektů dělí obrovské vzdálenosti, ví každé malé děcko. Co když to ale není vždycky pravda?
Někdy stačí zdánlivě banální událost, která možná zvedne tlak nejednomu čtenáři Blesku, totiž když si to kolem Země prosviští nějaká blízkozemní planetka. To umožňuje získat zajímavá vědecká data nebo se pokochat nezvyklým pohledem do dalekohledu. Jednoduchým pozorováním ze dvou vzdálených míst je ale také možné uvědomit si, jak blízko nás tentokrát minula a dokonce je možné tuhle vzdálenost určit. Jak? Odpověď je jednoduchá – pomocí paralaxy.
Přesně to se podařilo v noci z 29. na 30. ledna, kdy kolem Země prolétala planetka 2007 TU24. Díky tomu, že se nad velkou částí republiky vyjasnilo, bylo možné pořídit sérii CCD snímků a následně také změřit paralaxu planetky a určit přibližně její vzdálenost.
Snímky byly pořízeny kolem 22.30 světového času 40cm dalekohledem HaP Mikuláše Koperníka Brno (R. Novák) a ondřejovským 65cm dalekohledem (AsÚ AV ČR, P. Kušnirák, K. Hornoch, původní snímky a animace jsou tady). Obrázek vznikl složením několika snímků z obou observatoří na sebe. Planetka se pohybovala přibližně jihovýchodním směrem rychlostí asi 2' za minutu, a je tedy na snímku zobrazena jako úsečka. Delší stopy planetky pochází z Brna (dvě 120s expozice), kratší pak z Ondřejova (šest 60s expozic).
| |
 | Obr.: |
| |
| |
Paralaxu planetky určíme ze snímku jako vzdálenost poloh planetky z Ondřejova a z Brna ve stejný čas. Můžeme ji tedy např. změřit od počátku brněnské stopy (známe čas začátku expozice) k místu, kde byla planetka v ten samý čas ve stopě pozorované z Ondřejova (opět známe čas začátku expozice a velikost vlastního pohybu planetky, který se určí přímo ze snímku). Na obrázku jsou tyto body označeny šipkou se stejným časem. Pak už jen stačí znát měřítko snímku (kolik obloukových vteřin připadá na jeden obrazový bod), a máme velikost paralaxy. Vzdálenost planetky od pozorovatele se vypočte jako podíl vzdálenosti mezi pozorovateli a změřené paralaxy (vyjádřené v radiánech).
| |
 | Obr.: |
| |
| |
I tento velmi přibližný postup dává zajímavou hodnotu paralaxy lehce přes 42'' (2,04 . 10-4 rad.), a tedy vzdálenost planetky asi 740 000 km. To je ve velmi dobré shodě se vzdáleností vypočtenou ze znalosti dráhových elementů planetky, která podle webu JPL's HORIZONS system vychází asi 717 000 km.
Ještě větší přesnosti je možné dosáhnout pořízením snímků se stejným časem začátku expozice, na kterých by byla planetka bodová. Pak by bylo možné určit její polohu na snímku s přesností na desetinu obrazového bodu (resp. obloukové vteřiny) a s podobnou přesností také určit její paralaxu. Těšme se tedy na další (ne moc) těsný průlet.