Porovnání bylo provedeno v neděli 3. února 2008, s využitím digitálního fotoaparátu Fuji S5000 (ve Vyškově hned po půlnoci, v Brně pak večer) a pomocí speciálního přístroje na měření nízkých jasů, Sky Quality Meter (obojí hned po půlnoci). Ve Vyškově je měření pořízeno vedle hvězdárny (u staré hlavní silnice Vyškov-Kroměříž), na místě stejně vzdáleném od města, ale necloněném okolní vegetací, takže jsou lépe patrné místní zdroje světla.
| |
 | | Obr.: Logaritmická škála jasů – jednotkou je kandela na metr čtvereční, což lze krátce označit též jako nit (a užívat pak také decinit, centinit, milinit). Každý sled barev obsahuje jeden desítkový řád. |
| |
| |
Snímky oblohy jsou pořízeny největší expozicí, kterou kamera umožňuje (2 s, clona 2.8). Zmenšeniny obrázků jsou pořízeny s nastavením gamma=2.5, aby byl i při tak malé expozici dobře patrný jas oblohy. Kvantitativní informace o jasu oblohy poskytují barevně kódované obrázky v logaritmické škále.
| |
 | | Obr.: Pohled směrem k městu. V případě Vyškova míří osa snímku patnáct stupňů vlevo od západu, v případě Brna na jihovýchod. Na obou snímcích jsou patrné hvězdy v Orionu. Vyškovský záběr míří poněkud níže, což rozdíl jasy nebe na první pohled poněkud zmenšuje. Bráno ve stejných úhlových výškách, je jas nebe nad Vyškovem šestkrát nižší. [Vyškov horní dvojice, Brno spodní dvojice fotografií] |
| |
| |
| |
 | | Obr.: Pohled od města. Ve Vyškově je to na východ, (směrem k Ivanovicím, na snímku jsou nejjasnější hvězdy v Pastýři a Severní koruně, tj. vpravo Arcturus a vlevo Gemma), v Brně na severozápad (vpravo na snímku je Vega, vlevo nahoře od ní jsou patrné nejjasnější hvězdy z Labutě). Nebe pryč od města je při pohledu od vyškovské hvězdárny sedmkrát temnější než při pohledu z brněnské. [Vyškov horní dvojice, Brno spodní dvojice fotografií] |
| |
| |
Jiné porovnání vyplývá z údajů měřicího přístroje namířeného svisle vzhůru (fotograficky to lze porovnat rovněž, ale v případě vyškovského nebe je jas tak nízký, že by to danou kamerou bylo měření málo přesné). S použitím kolimátoru, který omezuje měřenou oblast asi na 20 stupňů, vyšly jasy nebe v zenitu na 0,4 milinitu (ve Vyškově) a 1,7 milinitu (v Brně). To znamená, že v zenitu je tedy poměr mezi oběma lokalitami menší, nebe nad Vyškovem je čtyřikrát tmavší než nad Brnem. Nebo také, že nad vyškovskou hvězdárnou je za nocí s pěkně průzračným ovzduším obloha jen dvakrát světlejší než v přírodě, kde má v době nízké aktivity Slunce, tedy v nynějších letech, jen dvě desetiny milinitu. V Brně je nebe v nadhlavníku oproti přírodnímu stavu světlejší aspoň osmkrát. Ve Vyškově lze veřejnosti ukázat noční nebe dosud velmi působivé, v Brně se o něčem takovém dá stěží mluvit.
Znečištění uměle přidaným světlem je nad vyškovskou hvězdárnou osmkrát menší než nad brněnskou – v případě Vyškova tvoří totiž až polovinu jasu nebe složka přírodní.
Jak to, že je rozdíl mezi oběma hvězdárnami tak veliký? Je to dáno rozdílem mezi velikostí obou měst, ale i tím, že vyškovská hvězdárna je výjimečně daleko od města. Z fungujících moravských hvězdáren je na tom v tomto ohledu asi vůbec nejlépe, přitom je z Vyškova (na kole, ale i vláčkem do Dinoparku) pěkně dostupná. Pro obyvatele jihomoravského kraje je to hvězdárna, kterou jiná nahradit nemůže.
