O svícení 45

Porovnání bylo provedeno v neděli 3. února 2008, s využitím digitálního fotoaparátu Fuji S5000 (ve Vyškově hned po půlnoci, v Brně pak večer) a pomocí speciálního přístroje na měření nízkých jasů, Sky Quality Meter (obojí hned po půlnoci). Ve Vyškově je měření pořízeno vedle hvězdárny (u staré hlavní silnice Vyškov-Kroměříž), na místě stejně vzdáleném od města, ale necloněném okolní vegetací, takže jsou lépe patrné místní zdroje světla.

Obr.: Logaritmická škála jasů – jednotkou je kandela na metr čtvereční, což lze krátce označit též jako nit (a užívat pak také decinit, centinit, milinit). Každý sled barev obsahuje jeden desítkový řád.

Snímky oblohy jsou pořízeny největší expozicí, kterou kamera umožňuje (2 s, clona 2.8). Zmenšeniny obrázků jsou pořízeny s nastavením gamma=2.5, aby byl i při tak malé expozici dobře patrný jas oblohy. Kvantitativní informace o jasu oblohy poskytují barevně kódované obrázky v logaritmické škále.

Obr.: Pohled směrem k městu. V případě Vyškova míří osa snímku patnáct stupňů vlevo od západu, v případě Brna na jihovýchod. Na obou snímcích jsou patrné hvězdy v Orionu. Vyškovský záběr míří poněkud níže, což rozdíl jasy nebe na první pohled poněkud zmenšuje. Bráno ve stejných úhlových výškách, je jas nebe nad Vyškovem šestkrát nižší. [Vyškov horní dvojice, Brno spodní dvojice fotografií]

Obr.: Pohled od města. Ve Vyškově je to na východ, (směrem k Ivanovicím, na snímku jsou nejjasnější hvězdy v Pastýři a Severní koruně, tj. vpravo Arcturus a vlevo Gemma), v Brně na severozápad (vpravo na snímku je Vega, vlevo nahoře od ní jsou patrné nejjasnější hvězdy z Labutě). Nebe pryč od města je při pohledu od vyškovské hvězdárny sedmkrát temnější než při pohledu z brněnské. [Vyškov horní dvojice, Brno spodní dvojice fotografií]

Jiné porovnání vyplývá z údajů měřicího přístroje namířeného svisle vzhůru (fotograficky to lze porovnat rovněž, ale v případě vyškovského nebe je jas tak nízký, že by to danou kamerou bylo měření málo přesné). S použitím kolimátoru, který omezuje měřenou oblast asi na 20 stupňů, vyšly jasy nebe v zenitu na 0,4 milinitu (ve Vyškově) a 1,7 milinitu (v Brně). To znamená, že v zenitu je tedy poměr mezi oběma lokalitami menší, nebe nad Vyškovem je čtyřikrát tmavší než nad Brnem. Nebo také, že nad vyškovskou hvězdárnou je za nocí s pěkně průzračným ovzduším obloha jen dvakrát světlejší než v přírodě, kde má v době nízké aktivity Slunce, tedy v nynějších letech, jen dvě desetiny milinitu. V Brně je nebe v nadhlavníku oproti přírodnímu stavu světlejší aspoň osmkrát. Ve Vyškově lze veřejnosti ukázat noční nebe dosud velmi působivé, v Brně se o něčem takovém dá stěží mluvit.

Znečištění uměle přidaným světlem je nad vyškovskou hvězdárnou osmkrát menší než nad brněnskou – v případě Vyškova tvoří totiž až polovinu jasu nebe složka přírodní.

Jak to, že je rozdíl mezi oběma hvězdárnami tak veliký? Je to dáno rozdílem mezi velikostí obou měst, ale i tím, že vyškovská hvězdárna je výjimečně daleko od města. Z fungujících moravských hvězdáren je na tom v tomto ohledu asi vůbec nejlépe, přitom je z Vyškova (na kole, ale i vláčkem do Dinoparku) pěkně dostupná. Pro obyvatele jihomoravského kraje je to hvězdárna, kterou jiná nahradit nemůže.

• původní zpráva s podrobnějšími informacemi o měření v obou lokalitách.
• Minulé díly O svícení