Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

MESSENGER: Galerie snímků Merkuru

Průběžně doplňovaná galerie snímků okořeněná krátkými komentáři. Vzhůru do právě vznikajícího fotografického atlasu pekelné planety!

22. ledna 2008

Ilustrační foto...
Obr.: © NASA

Merkur ve falešných barevných tónech zachytily kamery sondy MESSENGER pomocí tří filtrů (infračervený, červený a fialový). Přestože povrch Merkuru není v tomto spektrálním profilu kdovíjak barevný, některé krátery zdobí nápadně namodralý odstín. Touto metodou (a s mnohem přesnějšími spektroskopickými ,,řezy'' vybraných oblastí pomocí spektrografů) získají geologové zkoumající Merkur :) dobrou představu o chemickém složení hornin, jako i jejich momentálním stavu.

Ilustrační foto...
Obr.: © NASA

Při svém průletu kolem Merkuru pořídila sonda Messenger první spektrum povrchu planety s vysokým rozlišením. Pozorovaná oblast je na snímku vlevo vyznačena červeně. Černá křivka v grafu vpravo pak ukazuje, jak účinně povrch Merkuru pohlcuje sluneční záření, které na něj dopadá. Absorpce záření podle grafu plynule klesá od ultrafialové, přes viditelnou (na pozadí grafu vyznačena duhovým pruhem) až po infračervenou oblast. Výsledné spektrum bylo zprůměrováno z dvaceti měření zkoumané oblasti. Na absorpci záření se podílí minerály v povrchových horninách. Detailním rozborem takových spekter tedy budeme moci poprvé určit složení povrchových vrstev Merkuru.


21. ledna 2008

Ilustrační foto...
Obr.: © NASA

Tento snímek vznikl necelých sto minut po nejbližším přiblížení sondy k planetě. V zorném poli širokoúhlé kamery se ocitla jižní polární oblast Merkuru včetně rozhraní světla a stínu (tzv. terminátor). Oblasti kolem pólu zajímají planetární geology hlavně proto, že na dně hlubokých kráterů, kam pravděpodobně nikdy nedopadnou sluneční paprsky, bychom mohli najít zamrzlou vodu. Připomeňme však, že podobné pokusy s hledáním vody kolem pólů Měsíce zatím skončily nezdarem.

Ilustrační foto...
Obr.: © NASA

Přibližně hodinu po těsném průletu nad povrchem planety pořídila kamera s vysokým rozlišením tento záběr. Tou dobou už byla sonda asi dvacet tisíc kilometrů daleko, přesto je rozlišení na snímku takové, že jsou vidět i krátery o velikosti necelých dvou kilometrů. Přibližně uprostřed pak vidíme asi padesát kilometrů velký kráter se zajímavou centrální oblastí. Vypadá to, že v kráteru došlo k propadu materiálu, což podle geologů svědčí o možné dávné vulkanické aktivitě pod tímto kráterem.

Ilustrační foto...
Obr.: © NASA

Asi osmnáct minut po průletu nad planetou vznikl obrázek této oblasti. Nejnápadnějším útvarem na něm je rýha ve tvaru Y. Její pravá část, která zasahuje i mimo oblast kráteru, patří mezi podobné útvary, které byly pozorovány zatím na všech záběrech Merkuru. Jsou to pozůstatky z doby, kdy planeta chladla a kůra Merkuru se "scvrkávala". Levá část rýhy, spolu s méně výrazným světlým hřebenem směřujícím od ní dolů, je jiný typ útvaru, připomínající zvrásněné hřbety na dně velkých vulkanických plošin (moří) na Měsíci.

Ilustrační foto...
Obr.: © NASA

Jen několik minut po nejtěsnějším průletu ve výšce 200 kilometrů zaznamenaly kamery sondy MESSENGER tuto oblast, nacházející se na té straně Merkuru, která nebyla až do příletu MESSENGERu nikdy fotografována. Celá scenérie byla snímána několikrát pomocí různě propustných filtrů, aby mohlo být později odvozeno chemické složení povrchu. Přiložený snímek vznikl v červené barvě, na okraji viditelné oblasti spektra (750 nm). Protože optické vlastnosti planetárních povrchů, zejména tzv. regolitu, což je materiál tvořený drobnými úlomky, se liší i v závislosti na úhlu, pod nímž je pozorujeme, byla tato oblast během vzdalování sondy nasnímána z postupně se měnících sklonů. Ze série výsledných snímků bude pak možné dozvědět se o materiálu, kterým je povrch Merkuru tvořen, další podrobnosti.


17. ledna 2008

Povrch Merkuru je často připodobňován Měsíci – všude jen samé krátery. Jisté rozdíly tu však najdeme. Především je to absence velkých impaktních pánví vyplněných utuhlou čedičovou lávou – měsíčních moří. Vulkanismus však i v případě geologického vývoje Merkuru mohl sehrát svou roli. Svědčí o tom i nový pohled na velkou impaktní pánev Caloris Planitia (Planina horka), jejíž západní okraj ještě nebyl nikdy vyfotografován. Tato obří struktura o průměru 1300 kilometrů vznikla při dopadu planetky a na snímku ze sondy Messenger se projevuje jako velká světlá skvrna s širokým tmavým lemem v pravé horní části Merkuru.

Ilustrační foto...
Obr.: Merkur v podání sondy Messenger s identifikací objektů.

Vnitřní část této pánve je vyplněna výrazně světlejším materiálem než okolní povrch. Může to být suť napadaná zpět do pánve při jejím vzniku. Tmavší lem zase může souviset s materiálem vulkanického původu, nebo s materiálem, který pochází z větších hloubek Merkurovy kůry. Ze snímku je rovněž patrné, že tmavé „podloží“ se vyskytuje i pod světlou vnitřní částí pánve. Svědčí o tom krátery s tmavým halem, které prorazily svrchní světlejší pokryv (1). Mocnost světlého pokryvu by podle hrubého odhadu mohla dosahovat jen několik stovek metrů, protože tu najdeme i menší krátery, které se tmavého podloží nedotkly (2).

Ilustrační foto...
Obr.: Detail povrchu.

I mezi malými krátery lze na novém snímku Merkuru rozeznat celou řadu zajímavých exemplářů. Předně je to kráter s „motýlkovým“ rozmístěním vyvrženin (3). Takový asymetrický vzhled světlých paprsků byl experimentálně zjištěn už v sedmdesátých letech 20. století v Amesově výzkumném centru NASA a vypovídá o dopadech pod úhlem menším než 20°. Podobné případy známe i z Měsíce (např. kráter Messier), ale troufám si tvrdit, že kráter na snímku z Merkuru je dosud nejlepším známým exemplářem v celé sluneční soustavě.

Ilustrační foto...
Obr.: Detail povrchu.

Nový snímek Merkuru je každopádně příslibem mnoha zajímavých objevů, které by sonda Messenger mohla v blízké budoucnosti přinést. Planetární vědci jistě dostanou šanci nahlédnout nejen do geologické historie nejmenší planety sluneční soustavy, ale také do období velkého bombardování, jež kdysi postihlo i Zemi a Měsíc.

redakce

| Zdroj: MESSENGER web IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Giovanni Cassini a Christiaan Huygens
Ilustrační foto...
STS-121 Discovery – první pokus o start
Ilustrační foto...
Ernesto a John
Ilustrační foto...
Harmonie Mezinárodní kosmické stanice
Ilustrační foto...
Pozvánka na slavnostní otevření SKYMASTERu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691