Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Dvojitý Einsteinův prstenec

Pravděpodobnost, že se na jedné přímce objeví pěkně v zákrytu hned tři galaxie a utvoří dvojitý Einsteinův prstenec není příliš velká. Jeden takový se podařilo objevit na Sloanově přehlídce, následná pozorování pomocí HST pak ukázala jev v celé jeho kráse...

Metoda gravitačního čočkování se používá převážně k mapování rozložení temné hmoty ve vesmíru, jako i k pozorování slabých vzdálených galaxií. Přestože různých příkladů gravitačních čoček najdeme po obloze asi několik desítek, je tato metoda výzkumu rozložení hmoty teprve v plenkách. Není se co divit. Slabé kousky prstenců jsou oříškem i pro ty největší dalekohledy. Teoreticky předpověděl jejich existenci právě A. Einstein, nalezeny byly ale o mnoho desítek let později. Pokud se někde mezi pozorovatelem a vzdálenou galaxií objeví dostatečně hmotný objekt (gravitační čočka), může být světlo vzdálené galaxie deformováno gravitačním polem ,,čočky'' a na Zemi pak vidíme kolem bližší z nich v ideálním případě prstýnek, který je tvořen světlem vzdálené galaxie. V praxi se taková konfigurace podaří jen málokdy. Většinou totiž neleží objekty na přímce a pozorovaný obraz tak odpovídá jen části daného oblouku. O tom, jak čočkování funguje si můžete přečíst například na stránce Leoše Ondry, kde jsou také na ukázku různé geometrické konfigurace čočky.

Ilustrační foto...
Obr.: Dvojitý Einsteinův prstenec na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu. Levá část ukazuje původní obrázek, na pravém je zvětšenina prstenců po odečtení světla galaxie v popředí. © NASA

Právě proto pocítil tým Raphaela Gavazziho velké vzrušení, když na monitorech počítačů spatřili poprvé náznak dvojitého prstence. Pravděpodobnost, že se taková konfigurace naskytne je totiž asi jen jedna ku deseti tisícům, tedy srovnatelná s tím, co rádi pokouší hlavně hazardní hráči v luxusních kasínech, nebo zatuchlých doupatech nelegálního sázení. Zatímco na snímcích ze Sloanovy přehlídky byl prstýnek tvořen jen několika málo fotony a dal se jen tušit, delší expozice pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) ukázala jeho tvar v plné kráse. Galaxie, která funguje jako čočka se nachází asi tři miliardy světelných let od Země, první prstýnek odpovídá vzdálenějšímu objektu asi šest miliard světelných let daleko. Druhý prstýnek je bohužel velmi slabý a proto astronomové mohli stanovit pouze horní hranici jeho vzdálenosti. Ta jim vychází na přibližně jedenáct miliard světelných let, ale je klidně možné, že další pozorování tuto hodnotu o něco srazí. Pro určení rudého posuvu spektra totiž nebylo zatím k dispozici dost záření.

Ilustrační foto...
Obr.: © NASA

Každý objev Einsteinova prstence je velkou výzvou pro kosmology, kteří nemají jinou možnost, jak zkoumat temnou hmotu. Gravitační účinky jsou totiž zatím jediný způsob, jak se dohadovat o jejím rozložení v prostoru a o její hmotnosti. Zatímco tzv. baryonová látka nás ohromuje snad na každém kroku (všechno co běžně potkáte je jí tvořeno), exotická temná hmota se zatím projevuje pouze gravitační interakcí. Moderní kosmologové tak celkem pochopitelně pasou po každém dalším pozorování, jako kdysi lidé po Svatém grálu. V tomto konkrétním případě pak o to víc, že v jednom směru vidíme hned dvě, velmi různě vzdálené galaxie pěkně za sebou. Uvidíme, co dalšího nám o uspořádání látky ve vesmíru na velkých škálách přinesou další (plánované) přehlídky i detailní výzkum tohoto dvojitého prstence pomocí moderních dalekohledů.

redakce

| Zdroj: NASA IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
První dvojitý Trojan
Ilustrační foto...
Výtrysky plynů v jižní oblasti Marsu
Ilustrační foto...
V ohnisku: Zatmění Slunce
Ilustrační foto...
Zahrajte sa na astronauta na palube ISS
Ilustrační foto...
Pekelná dílna na Ió
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691