Hrozící katastrofa a jak jí čelit?

Kolem Slunce krouží stovky tisíc asteroidů a komet. Některé z nich se mohou na svých drahách těsně přiblížit Zemi, či dokonce se s ní přímo střetnout. Taková srážka je sice velmi málo pravděpodobná, o to horší by však byly případné následky. Jen maličké těleso "tunguzského" rozměru tj. asi 70 metrů, může při svém dopadu zničit oblast rozlohou srovnatelnou s Washingtonem, či třeba českobudějovickým+českokrumlovským okresem. A taková tunguzská katastrofa se může pravděpodobně opakovat každých 250 let.

Přesto pro většinu veřejnosti jsou srážky kosmických těles se Zemí pouze záležitostí science-fiction, případně katastrofických hollywoodských velkofilmů. Pro vědce byly velmi zajímavou variantou chování těles ve sluneční soustavě. Jak se rozvíjel jejich systematický výzkum, a přibývalo objevů blízkozemních asteroidů a komet (Near Earth Objects -- NEOs) i geologických důkazů na Zemi v podobě dopadových kráterů, začaly snahy spojit tyto dva protichůdné pohledy. Byly podnikány hlavně ze strany astronomů s většími či menšími úspěchy. Jejich výsledkem byly zprávy pro americký Kongres z let 1992 a 1995, ustanovení Spaceguard Foundation v roce 1995 či prohlášení Rady Evropy v 1996.

Nejnovější iniciativou na tomto poli je vydání zprávy britské komise pro potenciálně nebezpečné blízkozemní objekty. Její ustavení vyhlásil lord Sainsbury, ministr pro vědu na začátku letošního roku a nyní vydala tříčlenná komise téměř šedesátistránkovou zprávu (660 Kb, pdf). Shrnuje současný stupeň poznání NEOs, rozsah hrozícího nebezpečí, i možnosti ochrany i současnou úroveň výzkumu. Konstatuje, že většina současného výzkumu NEOs připadá na USA. Z Evropy zmiňuje vlastně jen Spaceguard Foundation, kosmické sondy ESA, francouzské a německé projekty, teoretickou skupinu pro dynamiku NEOs v italské Pise a (jiho)českou Kleť.

Součástí zprávy je 14 doporučení pro britskou vládu. Prvních devět je "domácích" pro podporu výzkumu NEOs ve Spojeném království, dalších pět "mezinárodních" pro koordinaci aktivit v evropském měřítku. Zahrnují :

• Vybudování 3-m dalekohledu pro hledání malých NEOs umístěného na jižní polokouli.
• Data z dalekohledů s velkým zorným polem, ač pořizovaná pro jiné účely, denně (nočně) kontrolovat i za účelem hledání NEOs.
• Angažovat se v Evropské kosmické agentuře, aby se jedním z cílů připravované družici GAIA stalo i hledání NEOs.
• Vyčlenění 1-m Johannes Kapteyn dalekohledu na Kanárských ostrovech pro následná pozorování pro určení drah NEOs.

• Jednat ohledně vymezení alespoň malého podílu pozorovacího času na vhodných dalekohledech, na nichž má Velká Británie podíl, pro spektroskopická pozorování NEOs.
• Zkoumat spolu s dalšími partnery možnost vyslání malých kosmických misí k jednotlivým typům NEOs.
• Spolu s Mezinárodní astronomickou unií a dalšími státy se podílet na financování Minor Planet Center, celosvětové centrály pro shromažďování dat, výpočty drah a koordinaci pozorování asteroidů a komet.
• Podporovat mezioborové studie vlivů střetů s kosmickými tělesy na Zemi v příslušných britských i mezinárodních organizacích.
• Zabývat se studiemi praktických možností pro zmírnění následků případné srážky a jak odklonit blížící se těleso.
• Spolu s ostatními vládami i mezinárodními organizacemi vytvořit fórum pro jednání o vědeckých aspektech i možnostech obrany a zmírnění následků srážek s asteroidy a kometami, podobné např. mezivládnímu fóru o změnách klimatu.
• Jednat s dalšími evropskými vládami o co nejlepším přispění k mezinárodnímu úsilí jak se vypořádat s NEOs, koordinovat evropské aktivity a být partnerem USA na tomto poli, to vše hlavně prostřednictvím ESA, ESO, ESF a EU.
• Vláda by měla ustanovit zvláštní orgán, který se bude NEO zabývat.
• Pro koordinaci NEO aktivit ve Spojeném království ustanovit British Centre for Near Earth Objects.
• Jedním z nejdůležitějších úkolů tohoto centra by bylo poskytování přímých a srozumitelných informací jednak pro širokou veřejnost, pro média a pro parlament, vládu a úřady, na druhou stranu pak pro vědeckou komunitu.