Radarová pozorování planetky hrozící nám v roce 2029 kolizí velmi výrazně zpřesnila naše představy o tom, co se stane 13. dubna 2029. Jak to bude vypadat v roce 2036 ale astronomové neví takřka nic...
Poněkud bulvárně znějící upoutávku tohoto článku je ale třeba opravit. Fakticky toho již nyní víme o nebezpečné planetce celkem dost, avšak nejistoty přiblížení v roce 2036 jsou zatím velmi vysoké. Jon Giorgini, který vedl výzkum za JPL publikoval společně s dalšími autory studii dosavadních pozorování. Víme tak, že v roce 2029 se srážky Země s Apophisem bát rozhodně nemusíme. Získaná data totiž s velkou přesností stanovila nejbližší vzdálenost během průletu na necelých třicet tisíc kilometrů. Je to sice bláznivě blízko, zároveň však - naštěstí - dostatečně daleko. I když těsný průlet dělá odborníkům na modelování dráhy tělesa pořádně těžkou hlavu. Vnáší totiž do našich představ o budoucím vývoji značnou nejistotu.
| |
 | | Obr.: Radarový snímek planetky Apophis z Areciba. |
| |
| |
Při modelování pohybu tělesa sluneční soustavou se používá tzv. standardní model sluneční soustavy. Který je ale zjednodušený na Slunce, planety, trpasličí planety a dvě největší planetky. Pokud chceme znát budoucnost přesněji, musíme se zaměřit na další podrobnosti. Jedním z nejdůležitějších momentů jsou přitom blízká setkání s ostatními tělesy. Čím těsnější, tím je jejich vliv pochopitelně významnější. Nesmíme zapomenout ani na to, jakým způsobem planetka rotuje nebo jak odráží sluneční záření. Všechna tato kritéria mají v důsledku zásadní slovo - zjemňujeme tím chybu předpovědi polohy tělesa na úroveň jednoho, či dvou zemských poloměrů.
Právě těsný průlet kolem Země asi významně upřesní předpověď chování v roce 2036. Zatím vychází vzdálenost tohoto přiblížení poměrně veliká a astronomové doufají, že se ještě zvětší. Přesto Giorgini uvádí ve své práci také odhady, kterak dráhu tělesa pozměnit změnou odrazivosti povrchu (pomocí případné kosmické sondy). Bude-li dostatek času, mohou podle něj i drobné změny povrchu tělesa odklonit jeho dráhu o jeden či dva zemské průměry, tedy dost na odvrácení toho nejhoršího. S velkým vzrušením se ale připravují astronomové studující malá tělesa na další přiblížení planetky k Zemi v roce 2013 (a možná už o dva roky dříve), kdy snad dojde k dalšímu výraznému zpřesnění i pro rok 2036.
Na závěr se sluší podotknout, že sledováním této zajímavé planetky se zabývali také kleťští astronomové v rámci svého pozorovacího programu. I díky nim dnes víme, co nás tedy čeká v roce 2029. Třináctého dubna proletí nad středním Atlantikem ve 21.45UT celkem nápadná bludička cca 3 magnitudy jasná. Doufejme, že o sedm let později se naplní optimistický odhad a uvidíme ji jen v těch opravdu velkých hvězdářských triedrech.
